· Víte, že pokud pijete vodu z vodovodu, měli byste ji nechat alespoň 5 minut odstát?
- Chlór, který ošetřená voda obsahuje, totiž potřebuje dostatek času k tomu, aby vyprchal.
· Víte, že pokud pijete vodu z vodovodu, měli byste ji nechat alespoň 5 minut odstát?
- Chlór, který ošetřená voda obsahuje, totiž potřebuje dostatek času k tomu, aby vyprchal.
Marnotratně proháníme 70% všeho, co vypěstujeme, jako například kukuřice, pšenice a jiných obilovin přes zvířata, místo toho abychom tyto potraviny jedli sami. Lappé v novém úvodu dvacátého vydání (!) svého bestselleru míní, že bychom mohli zcela sprovodit ze světa hlad přerozdělením našeho bohatství a zdrojů chudším národům světa tak, že omezíme militarizmus a staneme se vegetariány.
Následovníci Erica Berneho vypozorovali několik dalších scénářů, podle nichž nevědomě vytváříme své životní příběhy. Jsou to scénáře: "buď perfektní", "buď silný", "potěš mě", "hodně se snaž" a "pospěš si" - není těžké uhodnout, že se utvářejí v průběhu dětství podle rodičovských instrukcí. Jak poznáme, že jsme u sebe nebo u našeho známého či klienta narazili na scénář? Poznáme to podle klíčové "aha" věty: "PROČ SE MI TODLE POŘÁD DĚJE?"
Eric Berne, zakladatel transakční analýzy, vytvořil model lidské psychiky, která se skládá ze tří částí: z dítěte, dospělého a rodiče.
Ono magické dítě v nás často na podkladě opakujících se situací přijme iracionální životní scénář, který si pak v realitě stále znovu a znovu potvrzuje ("sebenaplňující se proroctví").
V živote mi nebylo tak studeno, beznadejne a bídne. Dokonce ani na pustých vysokohorských pláních Cang Tangu, v nadmorské výšce nad 6 000 metru, kde ficel ledový vítr plný hrubého pisku a rozdíral na krvavé cáry každý kousícek nechránené kuže, mi nebylo tak mrazivo jak ted. Ani zima tam nebyla tak pronikavá, jako strašlivý chlad, který jsem ted cítil v srdci. Opouštel jsem svou milovanou Lhasu.
Když jsem žil v Anglii, napsal jsem Třetí oko, knihu, která je pravdivá, která však presto vyvolala množství komentáru. Prišly dopisy z celého sveta a v odpoved na ne jsem napsal další knihu - Lékar ze Lhasy. Mé zážitky, o kterých bude pojednávat tretí kniha, zdaleka presahují míru toho, co je vetšine lidí dáno vytrpet, zážitky srovnatelné jen s nekolika málo prípady z minulosti. Nejsou však predmetem této knihy - ta je pokracováním mé autobiografie.
Ve víru a zmatcích príprav domu a dvoru na slavnost byla matka skutecne ve svém živlu. Bylo treba organizovat, dávat príkazy a vymýšlet zpusoby, jak oslnit sousedy. V tom vynikala. Jelikož s otcem procestovala Indii a byla v Pekingu i v Sanghaji, znala spoustu cizích zvyklostí. Když bylo stanoveno datum slavnosti, mnichové písari peclive rozepsali všechna pozvání na silný rucní papír, který se vždycky používal pro ta nejduležitejší sdelení.
Začala jeseň.
Autobus sa šplhal po koberci žltnúcich listov. Nafta čpela ako v podpalubí zaoceánskej lode. Boli sme natlačení na seba a naše pachy sa miešali s vôňou lístia, ktorá prenikala cez otvorené okná. Zdalo sa mi, že odchádzam na druhý koniec sveta.
Život ale nebyl jen ucení a smutek. Venovali jsme se stejne intenzívne hrám jako studiu. Úcelem všech našich her bylo otužit nás a upevnit naši schopnost prežití v drsném Tibetu s jeho teplotními výkyvy. V léte za poledne muže teplota dosáhnout až 35°, ale za téže letní noci muže poklesnout až na 8° pod nulou. A v zime bývalo ješte mnohem chladneji.
Jsem Tibetan. Jsem jedním z tech mála, který se dostal až do tohoto divného západního sveta. Jazyková stavba a mluvnice této knihy není zdaleka uspokojivá, ale nikdy se mi nedostalo ani jedné skutecné hodiny anglictiny. Mou "školou anglictiny" byl japonský zajatecký tábor, kde jsem se jazyk ucil, jak jsem nejlépe dovedl, od nemocných Anglicanek a Americanek zde veznených. Psát anglicky jsem se naucil stylem "pokus-omyl".
