Nastupující umělá inteligence startuje ve společnosti větší revoluci, než jakou způsobil příchod strojů v 18. a 19. století. Jenže když se kácí les, létají třísky - a o tom, kdo bude lesem a kdo třískou, se začíná rozhodovat právě teď.
"V posledních několika málo letech udělal vývoj umělé inteligence obrovský skok," konstatuje komentátor Wall Street Journal a bývalý šéf výzkumu vývojových strategií v IBM Irving Wladawsky - Berger. "Je ironií, že zatímco ještě nedávno se mnohým zdál být pomalý, nyní se jeho rychlosti obávají a varují před ní."
Prajem vám pekný deň milí čitatelia, toto je pokračovanie seriálu zamyslení na tému: Ako sa stať samostatným vo svojom živote a v práci. Dnes by som sa viac chcel zamerať na to aký priestor a aké možnosti sa nám ponúkajú, respektíve ako to vidím ja. Asi si to všimol už každý z vás, alebo aspoň väčšina, že mnoho povolaní, profesií a služieb sa presúva do virtuálneho sveta. Teda na internet. Však aj tento portál a tento článok čítate na internete. Fantastická vymoženosť.
Už v nasledujúcich desaťročiach môže byť umelá inteligencia vážnou hrozbou pre prežitie ľudstva. Je to riziko, o ktorom vieme, no doteraz sme spravili len málo na to, aby sme ho zmiernili, tvrdí známy fyzik Stephen Hawking v stĺpčeku napísanom pre The Independent.
Vatikánská knihovna začala ve čtvrtek digitalizovat tisíce historických rukopisů. Umístí je na internet, kde budou zdarma k nahlédnutí. Zpřístupní i unikáty, jež pocházejí z dob počátku křesťanství. Během následujících čtyř let za pomoci japonské firmy zdigitalizuje tři tisíce vzácných dokumentů.
Většina z nás tráví nesmyslně hodně času prací a v práci. Mít pak energii a čas na osobní setkání je často nad naše síly a časové možnosti. Facebook tento systém krásně podporuje. Dává nám pocit, že zvládáme pracovat a ještě udržovat sociální kontakty. A navíc nás vede k tomu, že si naprosto dobrovolně zahlcujeme mysl myriádami podnětů a snižujeme tak svou mentální kapacitu.
Pryč jsou časy, kdy stolní počítač po půl roce beznadějně zastaral - dnes můžete i hodně náročné věci dělat na stroji starém třeba pět let (tedy, pokud jste si tehdy nekoupili nějakou obzvlášť lacinou šunku). A není moc důvodů si myslet, že to nepůjde ani za dalších pět let, alespoň jestli se nechystáte přejít od brouzdání webem, hraní her, střihu domácího videa a sledování HD filmů na profesionální 3D produkci dalšího dílu Hvězdných válek nebo modelování dějů při jaderném štěpení.
Čím dál víc lidí si už dovolenou bez notebooku, smartphonu nebo tabletu neumí představit - hlavně kvůli možnosti být připojený na internet. To má ovšem i svá rizka. A někdy pořádně velká.
Za otce moderního počítače bývá označován britský matematik Charles Babbage. Nechybí ale ani názor, že myšlenky mu dodala žena. A ne ledajaká. Dceru básníka lorda Byrona, vzdělanou a pohlednou komtesu Adu Lovelace mnozí bez nadsázky označují za prvního programátora.
