Mnoho lidí již podlehlo pokušení zajistit si v oblasti ekonomiky, umění nebo vědy pomocí podvodu slávu, čest a peníze. Když je takový podvod-falzifikát, podvrh či padělek odhalen, utrpí provinilec v nejhorším případě újmu na majetku a na cti. Avšak neodhalený podvod může změnit učebnice dějepisu!
Britský genetik Charles H. Waddington napsal o „mutaci", při níž se údajně vyvinuly jedinečnosti člověka:
Jak vypadá Egypt dnes?
Dnešní zimy jsou mírné a léta horká a suchá. Srážky se vyskytují pouze v zimních měsících na pobřeží Středozemního moře. Vedle akátů, tamaryšků, trávy a některých bylin rostou v oázách (obdělávaných údolích s vodním zdrojem) také datlové palmy a další vysoké stromy, sloužící jako ochrana proti větru. Podle Herodota je Egypt „darem Nilu".
Bylo vůbec možné provádět rozumný výzkum Egypta, když nikdo nebyl schopen rozluštit písemná svědectví jeho minulosti?
Vědci se dlouhou dobu domnívali, že hieroglyfy jsou obrázkovým písmem, v němž každý znak má vlastní tajuplný význam. Pouštěli se pak do těch nejodvážnějších způsobů čtení. Skutečným klíčem k jejich rozluštění však byla velká černá čedičová deska, kterou vojáci nalezli při opevňovacích pracích v roce 1799 u vesnice Rosette (Fort St. Julien) v deltě Nilu.
„Musíme důkladně prozkoumat svou minulost, abychom lépe porozuměli budoucnosti!"
Již od pradávných dob se lidé pokoušeli uchovával zprávy o svém životě a činnosti. Metody bývaly sice různé, avšak účel stejný. Rozličné mýty o nanebevzetí naznačují snahu našich předků o zachování nesmrtelnosti významných lidí.
Po ještě větším zhuštění těl lidí podobných přízrakům se objevili raní Lemuřané se vzrůstem okolo 20 metrů, kteří byli čtyřrucí a měli dva obličeje. Dvě ruce vpředu obhospodařovaly dvě oči, které viděly ve fyzickém světě a dvě ruce vzadu oko, které vidělo ve světě jemném. Raní Lemuřané už nemohli procházet skrze stěny, ale s pomocí čtyř rukou mohli provádět aktivní činy ve fyzickém světě.
Všichni dobře znají pojem karmy, tj. jakýchsi „stop", otisků, které zůstávají v duchu z minulých životů. Duch, procházející pozemskou etapu života ve fyzickém světě, se může zdokonalovat, ale může i degradovat. Dobré myšlenky, úspěchy vědy a vynálezy zdokonalují ducha a zlé myšlenky, pýcha a nečinnost vedou k degradaci. Tím se člověk odlišuje od zvířat, jeho myšlenkový aparát je povolán ke zdokonalování ducha (vkládat do něj co nejvíce tvořivých informací) a tím i ke zdokonalování formy života v jemném světě. Jinými slovy řečeno, člověk je fyzické dítě života v jemném světě, je povolán přes fyzický svět napomáhat progresu ve světě jemném. Proto byl stvořen.
V předchozích kapitolách jsem se u tohoto tématu periodicky zastavoval a uváděl jsem odkazy na různé zdroje: náboženství, údaje zasvěcenců (H. P. Blavatská http://www.miesta.net/h-p-blavatska, L. Rampa http://www.miesta.net/rubrika/lobsang-rampa aj.), informace získané od lámů a swámí aj. Proto snad už čtenář nabyl určitých představ o vzniku a rozvoji lidstva na Zemi. Také si samozřejmě povšiml, že tyto představy se zásadně liší od té historie lidstva, kterou nás učili ve škole. Ze všech zdrojů, které jsme analyzovali vyplývá, že člověk vznikl cestou zhuštění ducha, že na Zemi bylo pět ras (my jsme pátá), že každá následující rasa se objevuje v hlubinách předchozí a postupně ji nahrazuje.
Profesor Joseph Davidovits vysvětluje fascinující teorii, která jej proslavila po celém světě. Dokazuje v ní, že egyptské pyramidy byly postaveny za použití neaglomerovaného kamene (z přírodního vápence, z nějž se zhotoví určitý druh betonu) a nikoliv pomocí obrovských opracovaných balvanů přemisťovaných na křehkých rampách. Autorovi dává za pravdu archeologie, hieroglyfické texty i náboženské a historické aspekty.
Kdo se snad domnívá, že v tomto díle nalezne snůšku receptů, pomocí jichž dospěje snadno, to jest bez jakékoliv námahy ke cti a slávě, moci a bohatství, nebo kdo očekává, že se dozví, jak by mohl zničit své nepřátele, tomu budiž hned na počátku řečeno, že bude trpce zklamán a že bez jakéhokoliv dalšího zájmu tuto knihu odloží.
Štyri živly ovládajú život v Mezopotámii – nekonečné nebo, búrlivý vietor, úrodná zem, hučiaca voda. Veriacemu Sumerovi sa predstavujú v podobe mocných božstiev. An je boh neba, Enlil pán vetra, Uras alebo Ki bohyňa zeme, z ktorej sa neskôr stáva Nintu, a napokon Inanna, bohyňa lásky a plodnosti. Vodu ako pôvod života stelesňuje Enki, ktorého volajú aj „pánom zeme“.
