V sedmdesátých létech minulého století jsem mněl kolem sebe plno přátel, kteří se s velkou iniciativou pouštěli do praktického ověřování mimořádných lidských schopností. Mimo jiné se zkoušelo, jak bude v jejich rukou fungovat siderické kyvadlo. Po několika prvních úspěšných pokusech nabyli někteří z nich dojmu, že jim kyvadélko „říká“ stoprocentní pravdu. Proto je postupně užívali k předpovědi počasí, k ověřování svého zdravotního stavu, ale také k diagnostice cizích osob.
Zlo působí vždy skrze oddělenost. Je samo totiž odděleností: odděleností od Boha, vědomí Já. Tím, že je odděleností, tak zákonitě není z Boha a ani se v Bohu nenachází. V Bohu se zlo nenachází, a přesto je skutečné ve smyslu evidentních a reálně působících sil. Není výtvorem Boha, a není ani Bohem trpěno, jak často nevědomost ega ráda říká. Zlo je čistě výtvor bytostí odpadlých od Boha, které žijí v podmíněných úrovních, a které se spojují svými přesvědčeními, způsoby myšlení a chováním negativních emocí s negativními a destruktivními energiemi, které těmito zlými myšlenkovými proudy byly vytvořeny. Jinými slovy veškeré zlo je z ega a skrze ego také působí. Boha se zlo odpadlých bytostí vůbec netýká, ten jim dal pouze částečnou svobodnou vůli a pravidla. To, jak s tím bytosti naloží, záleží na každé bytosti zvlášť. Toto působení zla je velice evidentní a má své jasné známky, podle kterých je lze snadno rozpoznat, neboť zlo a jeho síly nejsou inteligentní natolik, aby je inteligence světla ryzího vědomí Já jsem neodhalilo a neosvítilo v celé své ubohosti, bídě a zmaru.
Andělé, archandělé, cherubíni a další biblické postavy se vrátily! Tvorové, nebo snad duchové? Nazývejme je raději bytosti z jiných sfér. Co je o nich již dávno známo, co se o jejich identitě lidé domnívají a co vědí dnes?
Satan zvolal celosvetové zhromaždenie démonov. Vo svojom úvodnom prejave povedal: 'Nemôžeme kresťanom zabrániť, aby chodili do kostola. Nemôžeme im zabrániť, aby čítali Bibliu a poznávali pravdu. Dokonca im nemôžeme zabrániť ani v tom, aby si vytvorili dôverný vzťah so svojim Spasiteľom. Nechajme ich teda, nech si chodia do kostola.'
"Dnes je medzinárodný deň žien. Deň, ktorý veľa ľudí vníma nepochopene a na základe toho ho odsudzujú alebo ním dokonca pohŕdajú. Veľa ľudí to pokladá za akýsi prežitok dôb minulých. Prvý krát bol oficiálne oslávený 28. februára 1909. Odvtedy sa opakoval každý rok, vtedy však ešte bez pevného termínu. Väčší význam nadobudol vďaka OSN v roku 1945. Uznaný je vo väčšine sveta a vôbec nejde o výmysel “totalitného strašiaka”. Korene má už v 19. storočí v usa. Množstvo ľudí ho dnes vníma ako nejaký prežitok alebo možno niektorí ako hlúposť. Ja na ňom nevidím nič zlé a každý rok obvolám/obpíšem ženy v mojom okolí lebo viem, že im to urobí radosť a ja som rád, že som ich mohol potešiť. Niektoré síce reagujú v duchu rozčarovania, čo to robím za hlúposť. Je to podľa mňa len neinformovanosťou o tom, čo medzinárodný deň žien znamená. Médiá nemajú potrebu to objasniť, nie je to významná udalosť, ktorá by im prihriala polievočku a tak to upadá. Ako veľa iných pekných vecí. Ja prajem všetkým ženám všetko naj a hlavne pekný celý dnešný deň:)"
Zažil som dosť úspechov, aby som si nikdy nezúfal, a tiež dosť neúspechov, aby som si uchoval pokoru.
J. Adair
Konečně je na trhu kniha, která by mohla a měla nejen ženám, ale i jejich partnerům, poskytnout dostatek informací k pro ně překvapivému zjištění, že „žena“ je někdo úplně jiný, než si jak ženy, tak muži (všichni vzdělaní metodami 19. století a zaměstnaní vzájemnými výčitkami) doposud mysleli. Americká lékařka (neuroložka a psychiatrička), dnes ředitelka Ženské kliniky hormonů a nemocí Louann Brizendinová přehledně a na základě vlastních zkušeností sestavila jakéhosi „průvodce“ jinak spletitými informacemi o tom, jak funguje ženský mozek, jaký vliv mají hormony na chování ženy a milostné a mateřské city. Možná tak řadě čtenářů a čtenářek pomůže vyřešit řadu nevysvětlitelných zvratů a zkratů v chování jich samotných i jejich dětí z minulosti, anebo vyhnout se řadě zbrklých reakcí v budoucnosti. Doporučuji číst s přestávkami, po větách či odstavcích, a domýšlet důsledky a souvislosti.
Pôvodne to mal byť pokus o akýsi návod, ale priznávam bez mučenia - najmä pre mňa samotného. A je to asi na mňa priveľká téma. Väčšou by snáď mohla byť už len pokora. Ale čo je pokora, "to sa predsa vie", a dokonca aj to, "ako byť v praxi pokorný". Ale ako sa odpúšťa?! Myslím tak naozaj, aby neostala ani stopa krivdy či niečoho podobného, ktorá sa objaví hoci po rokoch a prekvapí nás a usvedčí z neznalosti...
Poměrně velkou část mé klientely tvoří lidé kteří se z různých důvodů dostali do psychických problémů a klasická medicína pro ně neučinila nic z toho, co se od ní očekávalo. Dopadli tak, že jsou sice dál blázny, ale po úspěšné terapii je jim to už jedno.
