Motto: „Když zjistíš, že jedeš na mrtvém koni, sesedni!“
přísloví Indiánů kmene Dakota
Rozdíly mezi primitivním myšlením předků a dnešním způsobem uvažování expertů ovlivněným moderními náhledy na ekonomiku lze stěží porovnat lépe, než pomocí strategie mrtvého koně. Rozdíly mezi primitivním myšlením předků a dnešním způsobem uvažování expertů ovlivněným moderními náhledy na ekonomiku lze stěží porovnat lépe, než pomocí strategie mrtvého koně. Když „chcípne kůň“ v profesionálním životě, často zapomínáme na K.I.S.S. a prosazujeme naprosto nelogické postupy:
Převládající povědomí většiny lidí o možnosti ovlivnění světových událostí jejich vlastní aktivitou je velmi skeptické. Většinové mínění se dá vyjádřit slovy: “Já sám přece nic nezmůžu“ a tomu odpovídajícím závěrem, že stejně nemá smysl něco dělat. Smyslem tohoto článku je srozumitelným způsobem vysvětlit, že naše úsilí o pozitivní vývoj na Zemi nemusí být zdaleka tak beznadějné. Pro plné pochopení dalších myšlenek je vhodné přečtení článků „Dnes a zítra“, „Transformace Země, kvantové stavy vědomí a fraktální uspořádání časoprostoru“ a „Frekvence vibrací vědomí“, na které tento článek volně navazuje, protože pro účely tohoto článku jsou základní myšlenky ze zmíněných článků uvedeny pouze ve zkratce.
Nedávno ma mimoriadne potešilo opätovné vydanie knihy Ženy, které běhaly s vlky. Čítala som ju v priebehu rokov často iba po odsekoch alebo sa k prečítanému opätovne vracala. Niektoré texty totiž vyžadujú veľa času, priestoru a životných situácií na dôkladné prežutie a následné strávenie. Iné zasa zasadia krehké semienko a to potrebuje živnú pôdu, daždivú vlahu a pohladenie slnečnými lúčmi života, aby vzklíčilo, zmocnelo a ukázalo skrytú krásu silnej divokej prírody odrážajúcej sa v hĺbke duše.
Žijeme vo zvláštnej dobe, ktorá je aj v umení plná paradoxov. Na jednej strane máme moderné technológie, umožňujúce nám v oblasti umeleckej tvorby vytvárať takmer nepochopiteľné počítačové efekty, ako napríklad pri tvorbe moderných filmov, ale väčšina týchto filmov má mizernú výpovednú hodnotu, ktorá sa ani nepribližuje starej klasike slovenského realizmu, ktorú písali napríklad P. O. Hviezdoslav, M. Figuli, F. Hečko a iní. Zdá sa, že sme sa až natoľko zamerali na technizáciu umenia, že sme zabudli na jeho obsah a duchovnosť, teda na to najpodstatnejšie v umení. Technizácia, ktorá mala umenie len umocňovať, aby vynikla hlavná myšlienka daného umeleckého diela, stala sa neraz samotným predmetom umenia, zatiaľ čo hlavná myšlienka daného umeleckého diela je v lepšom prípade druhoradá.
„Správaj sa k nám normálne a nie tak psychologicky ako k svojim klientom,“ zaznelo voči mne doma. Sprvu som sa tým nezaťažovala, lebo určitej profesionálnej deformácii sa v súkromnom živote nevyhne nikto. Skutočný problém nastal až s uvedomením, že vôbec netuším, čo rozumejú pod slovom normálne. Keďže sa správam normálne. Čo odo mňa chcú? Bolo to v dobe, keď som práci venovala aj dvanásť hodín denne bez ohľadu na sviatky či piatky. Najväčší nápor tých, čo ma vyhľadajú v stave zimnej frustrácie a zvedavosti ohľadom budúcich tendencií v novom roku, poľavil a chvíľami som sa začala cestou do práce a z práce obzerať viac po okolí, po usmievajúcich sa ľuďoch a položila si ďalšiu bytostnú otázku: „O čom sa tak asi bavia a prečo, keď neriešia problémy? Život je predsa o riešení problémov. Nie?“
O tom, že šestý smysl skutečně existuje, se můžete dnes, navzdory urputně jej popírajícím skeptikům, sami přesvědčit. Ovšem tradiční vědecká představa pěti smyslů (zraku, sluchu, hmatu, chuti a čichu) nám k objasnění tohoto dosud záhadného fenoménu, který před nejrůznějšími svědky demonstruje po celém světě stále více a více lidí, v tuto chvíli nepostačí. Jestliže však neumí naši akademici tento fenomén objasnit, ještě to neznamená, že není nikdo v Čechách šestým smyslen obdařen. Opak je pravdou. I u nás už procházejí lidé kurzy, které je naučí "vidět" se zavřenýma či zakrytýma očima. A navíc mohou tuto schopnost získat i naši nevidomí spoluobčané, tedy slepci.
Pravdupovediac, váhala som, či sa mám vybrať na festival ezoteriky aj tento rok.
Dnešná skomercionalizovaná postmoderná doba prináša do nášho života množstvo liberálnych nezmyslov, ktorých podstatou je naháňanie ziskov obchodníkom a obchodným spoločnostiam. Vákuum v tržbách medzi Vianocami a Veľkou nocou sa snaží nahradiť zvýšenými tržbami skomercionalizovaný sviatok sv. Valentína, ktorý nemá žiadnu kresťanskú podstatu. Zneužitie legendy o svätom Valentínovi – starokresťanskom mučeníkovi z antických dôb panovania cisára Claudia II. patrí medzi to najohavnejšie, čo dokázali určité protikresťanské sily vo svoj prospech využiť. Katolícka a ani pravoslávna cirkev nevenovali a ani nevenujú pamiatke tohto svätca veľkú pozornosť.
Tento film odsúdili (nielen) americkí konzervatívni pravičiari, ale tiež aj liberáli, ktorým asi vadí vo všeobecnosti národnooslobodzovací boj, v ktorom sú domorodcom načisto ľahostajné rifle a kokakola. A asi im vadí aj spoločenské (skupinové) vedomie (podľa nich je to len nevedomie) prírodných mimozemšťanov. No a obul sa do toho - čo čert nechcel (alebo chcel?) - aj Vatikán.
Pokiaľ sa pozrieme na mapu Grónska, zistíme, že v tejto ľadom schovanej krajine nájdeme na severovýchodnom pobreží množstvo nemeckých mien, ktoré dokazujú dávny záujem nemecky hovoriacich vedcov o túto oblasť. Mená ako Hans Egede, Moltke, Biering, Tauser a ďalšie dodnes vyznačujú trasy, kadiaľ prešli v minulosti nemecké expedície. Ich výskumné správy, náčrty, výsledky a meteorologické záznamy archivované vo vedeckých ústavoch poslúžili neskôr v tridsiatych rokoch nacistom ako podkladový materiál pre ich vlastné zámery.