Nejstarší civilizace budovaly své stavby podle předem navrženého plánu. Do tohoto grandiózního projektu byl zahrnut povrch celé Země. Kolem zeměkoule je možné vysledovat přímé linie, jejíž body tvoří prehistorické stavby, sbíhající se mnohdy v jednom bodě na Velikonočním ostrově. Jedná se o náhodu, nebo o cílenou stavební činnost předků? Za jakým účelem vznikl tento globální systém? Jak mohly, podle odborníků "primitivní" národy, vytyčit nekonečné linie napříč kontinenty bez pomocí složitých matematických vzorců a přístrojů. Nebo to bylo všechno jinak?
„Je to najdojemnejšia akropola pevninského Grécka...“
„Keď vstúpiš do božieho domu, naplneného príjemnou vôňou bylín, musíš byť čistý a tvoje zmýšľanie je čisté, keď sa s bázňou blížiš.“
Stratený labyrint Starovekého Egypta je kolosálny chrám údajne obsahujúci 3000 nádherne zdobených izieb navzájom prepojených zmätočným komplexom chodieb, komnát, stĺporadí a schodísk. Labyrint bol opakovane detailne opisovaný mnohými klasickými dejepiscami počas obdobia od 5. storočia pred Kristom až po 1. storočie po Kristovi, čo naznačuje, že skutočne existoval. Za akým účelom bol však tento masívny komplex postavený?
Než budeme pokračovat, zase malé zopakování: Pompeje, město rozkládající se v seismicky a vulkanicky velmi neklidné oblasti, prodělaly za dobu své existence celou řadu větších či menších poškození. Velmi destruktivní bylo například zemětřesení v roce 63, podepsala se na nich i erupce Vesuvu v roce 79. Vždy však byly obnoveny. Konec nastal až v roce 1631. Město zasáhla série zemětřesení, převalila se přes něj vlna pyroklastických plynů a na závěr bylo spolu se svými obyvateli zasypáno popelem a vulkanickým materiálem do výše několika metrů. Vzhledem k velké devastaci celého širokého okolí došlo k tomu, že se na ně postupně zapomnělo. Znovuobjeveny byly až o sto let později, kdy v roce 1748 začal první "archeologický" průzkum. Z nějakého důvodu se však začalo tradovat, že město tu leží zapomenuto nikoli od katastrofické erupce Vesuvu v roce 1631, ale už od roku 79. Proč? Náhoda, anebo promyšlená mystifikace?
„Na vlastné oči som ho videl a nemám slov. Ak by niekto zrátal všetky budovy a umelecké diela Grécka, zdali by sa menšie, vo vynaloženej námahe aj nákladoch oproti tomuto labyrintu... Aj pyramídy sú neopísateľné, každá z nich sa vyrovnala mnohým aj veľkým stavbám gréckym, no labyrint prekonáva aj pyramídy.“
Než budeme pokračovat, udělejme si jen tak pro pořádek časovou rekapitulaci: podle oficiální historie byly Pompeje zničeny v roce 79 našeho letopočtu a "znovuobjeveny" kolem roku 1748 (kdy zde začaly víceméně chaotické vykopávky, které by bylo přesnější nazvat drancováním). V době mezi těmito dvěma daty - celých 1669 - údajně nebyly. A teď jedeme dál.
Vyjedete-li z Neapole směrem na jih, ocitnete se po pár kilometrech ve městečku Tore del Greco, kde si na fasádě jednoho z domů - "Vily faraona Mennella" - třeba všimnete starého památníku. Řeknete si - žádná paráda, jedeme dál. Ale vydržte a přečtěte si, co stojí napsáno na mramorových deskách - tedy pokud umíte latinsky. Zjistíte totiž, že památník byl věnován obětem katastrofické erupce Vesuvu v roce 1631.