Nejstarší civilizace budovaly své stavby podle předem navrženého plánu. Do tohoto grandiózního projektu byl zahrnut povrch celé Země. Kolem zeměkoule je možné vysledovat přímé linie, jejíž body tvoří prehistorické stavby, sbíhající se mnohdy v jednom bodě na Velikonočním ostrově. Jedná se o náhodu, nebo o cílenou stavební činnost předků? Za jakým účelem vznikl tento globální systém? Jak mohly, podle odborníků "primitivní" národy, vytyčit nekonečné linie napříč kontinenty bez pomocí složitých matematických vzorců a přístrojů. Nebo to bylo všechno jinak?
Odkud nejstarší kultury světa čerpaly své odborné znalosti se dnes můžeme už jen domýšlet. Jako důkaz vyspělosti nám zanechaly stavby, udivujícím způsobem "seřazené" po celém povrchu Země.
V pokračováních v číslech 5 a 6 WM magazínu jsme se seznámili s průběhem "starověké linie". Pokud začínáte poznávat tento úžasný celosvětový systém až od tohoto čísla, pro lepší pochopení tématu doporučujeme sehnat si i obě starší čísla.
12. část - ZLATÝ ŘEZ
Angkor Wat je vzdálen 4 745 mil od Velké pyramidy a od Velké pyramidy je 7 677 mil do Nazky. Tyto hodnoty vyjadřují zlatý řez.
4 745 x 1,618 = 7 677
Devadesát mil severovýchodně od Velké pyramidy se nacházejí angkorské chrámy v Prassat Preah Vihear, vzdálené od Velké pyramidy 4 754 mil. Sledovaná "starověká linie" probíhá nad Velkou pyramidou a Angkor Vihear. Dvacet pět mil severozápadně od města Nazca je známý obrazec kolibříka , který je od Velké pyramidy vzdálený 7 692 mil. Linie probíhá také nad tímto obrazcem. Vztah vzdálenosti mezi místy Angkor Vihear - Velká pyramida - obrazec Kolibříka přesně vyjadřuje konstantu ? (4 754 x 1,618 = 7 692). Protože se vzdálenost obrazce Kolibříka od Angkor Vihear rovná jedné polovině obvodu Země, pak jsou mezi těmito místy na starověké linii viditelné dva vztahy "zlatého řezu".
Na přímce jsou zakresleny body zlatého řezu:
Starověká linie tvoří na schématu kruh s šesti body. Kruhovou linii vyjadřuje řecké písmeno fí a číslo 10. Nula a jednička jsou první dvě a zároveň také jediná čísla dvojkového (binárního) kódu. Vztahy konstanty fí mezi těmito body (prastarými staveništi) se odrážejí v 500 základních Fibonacciových číslech. Jednou z kapitol, potřebných ke zvládnutí příjímacích zkoušek, jsou i posloupnosti. Jestliže posloupnost splňuje rekurentní předpis říkající, že každý nový člen je součtem dvou jemu předcházejících a jsou-li první dva členy posloupnosti rovny jedničce, dostáváme tzv. Fibonacciova čísla.
První tři prvočísla 2, 3 a 5 se blíží intervalům mezi těmito místy (20%, 30% a 50%) podél obvodu Země. Tentýž procentuální vztah k obvodu kružnice můžeme nalézt ve Fabonacci číslech 127-139.
Procento obvodu základní trojciferné Fibonacciho číslo
Angkor - Giza: 19%
# 137 : 191…(Prime)
Giza - Nazca: 30,9%
# 138 : 309 ...
Nazca - Angkor: 50,0%
# 139 : 500 ...
Dalším primárním Fibonacciovým číslem po # 137 je # 359. Vzdálenost mezi těmito místy v mílích lze vyjádřit Fibocacciho čísly 359 - 361 v pětimístných hodnotách.
Vzdálenost mezi místy první pětimístné číslo
Angkor - Giza: 4 754 mil
# 359 : 47542 …(Prime)
Giza - Nazca: 7 692 mil
# 360 : 76924 ...
Nazca - Angkor: 12 446 mil
# 361 : 12446 ...
13. část - HLEDÁNÍ ATLANTIDY
Příběh o tajemné zemi Atlantis lze připsat řeckému Platonovi, i když čerpal z egyptských pramenů. Podle těchto zdrojů se vyspělá atlantská říše nacházela za Herkulovými sloupy, za něž je považován dnešní Gibraltar. Podle řecké mytologie byl Atlas prvním králem Atlantidy. Atlas měl sedm dcer, které se po otci jmenovali Atlantidy a po matce se jim někdy říkalo Hesperidky.
Obr. 6
Machupicchu a Velká pyramida jsou stejně vzdálené od Kapverdských ostrovů (Cape Verde). Velikonoční ostrov a údolí Indu jsou rovněž stejně daleko od Cape Verde. Když byly Kapverdské ostrovy znovuobjeveny v roce 1460, zjistilo se, že jsou neobydlené. Avšak již na nejstarších mapách jsou zakresleny jako obydlené!
Na staré mapě (Mecia de Viladestes) jsou ostrovy Cape Verde označeny nápisem Gades. Informace na této mapě pocházejí z římského období v prvním stolení našeho letopočtu.
V době objevování světa uvádí v roce 1563 Antonio Galvao původní prastaré názvy pro ostrovy Cape Verde jako Dorcades, Hesperides nebo Gorgades.
Podle Platona byl sever města Atlantis ohraničen horami. Pokud byl starověký svět umístěn podél sledované linie, probíhající tímto místem v Atlantickém oceánu, pak by mohlo jít o jižní ostrovy Cape Verde.
Obr. 7
Brazilský nukleární fyzik Arysio Nunes des Santos tvrdí, že Atlantis byla původně lokalizována v Bengálském zálivu, jižně od delty Gangy v Jihočínském moři. Tato oblast byla v době poslední doby ledové nad úrovní mořské hladiny. Mělké dno Jihočínského moře, jediného na světě, které rozlohou odpovídá Platonovu popisu Atlantidy, bylo po roztátí ledovců zatopeno. Ve své práci "Atlantis - ztracený kontinent" předkládá profesor Santos důkazy existence Atlantidy a Lemurie v oblasti Bengálského zálivu. Své přesvědčení čerpá ze starověkých spisů, folklóru a mýtů místních obyvatel. Podle Santose způsobil zánik Atlantidy katastrofický výbuch sopky Krakatoa. Mrak sopečného popele, který absorboval sluneční teplo, roztavil ledové masy. Sledovaná "starověká linie" zajímavě probíhá nad Bengálským zálivem jižně od ústí řeky Gangy a pokračuje středem Jihočínského moře. V půli cesty se nachází Mohenjo-Daro a Angkor v bengálském zálivu. (Obr. 7)
Další místo, kde můžeme hledat bájnou Atlantidu, se nachází v půli cesty mezi Velkou pyramidou a Velikonočním ostrovem. Leží v severním Atlantickém oceánu na souřadnicích 4° 19' severní zeměpisné šířky a 41° 30' západní délky.
G = Velká pyramida A = Angkor Wat V = Anatom Island E = Velikonoční ostrov X = Atlantis?
Obr. 8
Vzdálenost Velké pyramidy k Velikonočnímu ostrovu činí přibližně 40% obvodu Země. Bod X na schématu leží přesně v polovině vzdálenosti, činící v obou směrech 20% obvodu Země. Machu Picchu leží v polovině vzdálenosti mezi bodem X a Velikonočním ostrovem, 10% na každou stranu. Vzdálenost Velké pyramidy a Angkor Wat je přibližně 20% obvodu Země, údolí Indu je v půli cesty mezi nimi, 10% na každou stranu. Vzdálenost mezi Velikonočním ostrovem a Angkor Wat je přibližně 40% obvodu Země, v polovině mezi nimi je ostrov Anatom s 20% obvodu na každou stranu. Všechna tato místa jsou rozložena po 10% obvodu Země, zejména však v 20% intervalech. Ačkoliv poblíž bodu X na schématu nejsou žádné ostrovy, je zajímavé povšimnout si velkého ostrova, zakresleného v tomto místě na mapě admirála Piri Reise (viz. WM magazín č. 2). Nedávno prováděná geologická analýza mořského dna v této oblasti prokázala spíše kontinentální než oceánský typ hornin.
14. část - CELOSVĚTOVÉ SOUVISLOSTI
Obr. 9
Významné prehistorické stavby leží na sledované "starověké linii". Jaké mají body této linky další, globální souvislosti? Na přímce mezi Velikonočním ostrovem a Mohenjo Daro leží Velká pyramida v Gíze a Machu Picchu. Druhý bod jiné spojovací přímky, vedené z Velikonočního ostrova přes Tiahuanaco, Bandiagaru, Luxor a Denderu opět tvoří Mohenjo Daro.
Další zajímavé linie:
- Velikonoční ostrov - Fatima - Filirosa - Řím - Mohenjo Daro a Bali
- Velikonoční ostrov - Napata - Mecca - Mohenjo Daro - Agra - Kathmandu - Pohnpei - Tahiti a korálové ostrovy Bora Bora a Huahani.
- Velká pyramida - La Quemada - Poverty Point - Serpent Mound - Carnac (Francie) - Řím - Alexandria - Mecca a Marib.
- Velká pyramida - Jeruzalém - Velká čínská zeď - čínský Xian - pyramidy v Číně - Nan Madol - Pohnpei.
Perseopolis - druhá linie
Perseopolis leží na přímce, obsahující tyto významné body: Nippur - staré sumerské, babylonské a asyrské centrum; Baalbek a starověké fénické město Byblos; historická města Palaikastro a Knossos na ostrově Kréta; ostrov Malta (megalitické stavby a tzv. Cart Ruts - koleje); Volubilis v severní Africe; incké pevnosti, chrámy a astronomické observatoře v Ingapirca. (Obr. 9)
místo / zem.souř. / vzd.od 54° 05'N 165° 20'W / od linie
Ingapirca / 2° 31' S / 78° 49' W - 6,221 míle - 6 mil
Volubilis / 34° 51' N / 5° 33' W - 6,226 míle - 11 mil
Malta / 35° 53' N / 14° 31' E - 6,215 míle - 0 mil
Knossos / 35° 17' N / 25° 09' E - 6,228 míle - 13 mil
Palaikastro / 35° 14' N / 26° 16' E - 6,227 míle - 12 mil
Byblos / 34° 08' N / 35° 38' E - 6,215 míle - 0 mil
Baalbek / 34° 00' N / 36° 13' E - 6,217 míle - 2 míle
Nippur / 32° 05' N / 45° 10' E - 6,212 míle - 3 míle
Perseopolis / 29° 50' N / 52° 52' E - 6,208 míle - 7 mil
Angkor - druhá linie
Angkor leží na přímce tvořené těmito body: Paracus; Newgrange; Casklerigg; skandinávské kamennné desky v Dánsku; švédský ostrov Gotland; Zagorsk; Llhasa; Phimai; Angkor Wat; Uluru .
Obr. 10
místo / zem.souř. / vzd.od 32° 40' S 22° 42' E / od linie
Paracus / 13° 34' / S 76° 12' W - 6,215 míle - 0 mil
Newgrange / 53° 42' N / 6° 29' W - 6,215 míle - 0 mil
Castlerigg / 54° 36' N / 3° 06' W - 6,219 míle - 4 míle
Gotland / 57° 15' N / 18° 10' E - 6,215 míle - 0 mil
Zagorsk / 56° 17' N / 38° 07' E - 6,210 míle - 5 mil
Llasha / 29° 44' N / 91° 12' E - 6,215 míle - 0 mil
Phimai / 15° 13' N / 102° 50' E - 6,225 míle - 10 mil
Angkor Wat / 13° 28' N / 103° 53' E - 6,215 mil - 0 mil
Uluru / 25° 22' S / 131° 03' E - 6,250 míle - 35 mil
Nazca - druhá linie
Přímka vedená přes Nazcu je tvořena body: Havajské souostroví;
Sousední body přímky vedené přes Nazcu tvoří Havajské ostrovy a Velké Zimbabwe spolu s rozvalinami starověkého města Khami. Na této přímce se nachází také svatyně My Son ve Vietnamu a megalitické město Tiahuanaco na břehu jihoamerického jezera Titicaca.
Teorie o postupném přesunu severního pólu (Charles Hapgood a Rand Flem-Ath) lokalizuje jejich dřívější polohu do Yukonu, Grónska a Hudsonova zálivu. Osový bod pro severní pól leží poblíž Grónska (63° 21' N 15° W), na kružnici (linii) vedené z Havajských ostrovů přes Nazcu do vietnamského My Son. Pokud byl tento bod severním pólem, ležela všechna tato místa kdysi na rovníku.
Obr. 11
místo / zem.souř. / vzd.od 63:21° N 15°W / od linie
Nazca / 14° 42' S / 75° 06' W - 6,259 míle - 44 míle
Tiahuanaco / 16° 32'S / 68° 42' W - 6,215 míle - 0 míle
Khami / 20° 08' S / 28° 35' E - 6,215 míle - 0 mil
Great Zimbabwe / 20° 05' S / 30° 45' E - 6,255 míle - 40 mil
Angkor Wat / 13° 28' N / 103° 53' E - 6,225 míle - 10 mil
Preah Vihear / 14° 24'N / 104° 40' E - 6,190 míle - 23 míle
My Son / 15° 39' N / 108° 15' E - 6,217 míle - 2 míle
Oahu / 22° 11' N / 159° 27' W - 6,230 míle - 15 mil
Machupicchu - druhá linie
Na linii procházející přes Machu Picchu leží body: Ollantaytambo; Saqsaywaman; Cuzco; Ingapirca; Tazumal; mexické Viejo; Palenque a La Venta; kaňon Chaco a Mesa Verde .
Linie protíná pramen řeky Amazonky, ústí řeky Parana v Buenos Aires, ústí řejky Mekong v Oc-Eo, ústí řeky Xi v Macau, ústí řeky Yang-ce v Šanghaji a ústí řeky Rio Grande v Matamoros.
místo / zem.souř. / vzd.od 31° 50' S 170° 40' W / od linie
Cusco / 13° 31' S / 71° 59' W 6,229 míle - 14 mil
Ollantaytambo / 13° 15' S / 72° 16' W 6,223 míle - 8 mil
Machupicchu / 13° 06' S / 72° 35' W - 6,214 míle - 1 míle
Ingapirca / 2° 31' S / 78° 49' W - 6,239 míle - 24 míle
Tazumal / 13° 59' N / 89° 33' W - 6,224 míle - 9 mil
Mixco Viejo / 14° 58' N / 90° 32' W - 6,207 míle - 8 mil
Bonampak / 16° 52' N / 91° 15' W - 6,237 míle - 22 míle
Palenque / 17° 32' N / 91° 58' W - 6,216 míle - 1 míle
La Venta / 18° 00' N / 92° 55' W - 6,190 míle - 25 mil
Chaco Canyon/ 36° 03' N / 107° 59' W - 6,203 míle - 12 mil
Mesa Verde / 37° 09' N / 108° 31' W - 6,215 míle - 0 mil
Shanghai / 31° 14' N / 121° 27' E - 6,222 míle - 7 mil
Oc-Eo / 10° 01' N / 105° 06' E - 6,249 míle - 34 míle
Palenque - druhá linie
Obr. 12
Podle Terryho Wlashe je Palenque seřazeno na jedné přímce s body: Bimini; Fatima; Mecca; Tongariro na Novém Zélandu; Abydos;Údolí králů v Egyptě; Siwa; Taupo a Coba (obr. 13).
Obr. 13
místo / zem.souř. / vz.od 49° 09'S 23° 24'W / od linie
Palenque 17° 32' N / 91° 58' W - 6,215 míle - 0 mil
Coba 20° 31' N / 87° 39' W - 6,218 míle - 3 míle
Bimini 25° 46' N / 79° 15' W - 6,213 míle - 2 míle
Siwa 29° 14' N / 25° 31' E - 6,195 míle - 20 mil
Abydos 26° 11' N / 31° 55' E - 6,210 míle - 5 mil
Luxor 25° 43' N / 32° 35' E - 6,211 míle - 4 míle
Mecca 21° 26' N / 39° 53' E - 6,221 míle - 6 mil
Taupo 38° 40' S / 175° 50' E - 6,210 míle - 5 mil
15. část - SBÍHAVOST LINIÍ - I.
Na měřených přímkách jsou zahrnuty stavby na: Velikonočním ostrově; v kaňonu Chaco; Palenque; Ingapirca; Ollantaytambo; Tiahuanaco; Fatima; Řím; Siwa; Giza; Luxor; Mecca; Persepolis; Mohenjo-Daro; Angkor a Pohnpei .
Obr. 14
Zajímavá je podobnost čar, spojujících nejstarší místa světa, s liniemi na plošině Nazca. Tato shoda nutí k domněnce, že linie na plošině Nazca představují mapu světa; třídimenzionální pohled na Zemi se zakreslenými spojovacími přímkami mezi dvěma centrálními body na Velikonočním ostrově a v Mohenjo-Daro. Křivky neprobíhající těnito dvěma body na jednotlivých mapách nejsou centrovány k dané lokalitě (obr. 15).
Obr. 15
Mapa nazkánských linií (obr. 16) spočívá na studii, kterou ve třicátých letech vypracovala Maria Reiche.
Obr. 16
16. část - SBÍHAVOST LINIÍ - II.
Na mapě na obrázku 17 jsou tři hlavní přímky (rovníkové kružnice) a jejich centrální body (křižovatky) na Velikonočním ostrově, Mecce a v Mohenjo-Daro. Na mapě je zakresleno celkem šest přímek, probíhajících nad těmito třemi hlavními body. Všechny průsečíky přímek (kružnic) leží nad úrovní mořské hladiny a nachází se na nich starobylá, historicky zajímavá místa. Zleva doprava označené body jsou: Velikonoční ostrov; Fatima; Řím; Siwa; Gíza; Luxor; Mecca a Mohenjo-Daro.
Obr. 17
17. část - CESTA MRTVÝCH
Největší komplex amerických pyramid je situován severovýchodně od Mexico City, v Teotihaucanu. Celá toto starověké město bylo postaveno podle geometrické sítě, tvořené centrální třídou začínající u Měsíční pyramidy. Tato hlavní třída, známá jako "cesta mrtvých" se od osy sever jih odchyluje o 15,5 stupně (na západě k jihu a na východě od dnešního severu). Prodloužíme-li "cestu mrtvých" přímkou vedenou k jihu, bude probíhat poblíž Velikonočního ostrova. I když protilehlým bodem (na Zemi) Velikonočního ostrova je údolí Indu, přibližuje se tento bod spíše k městu Ganweriwali, než k Mohenjo-Daro. Prodloužíme-li "cestu mrtvých" přímkou vedenou na sever, projde nad severními oblastmi až do Eurasie a přesně protne město Mohenjo-Daro (obr. 18).
Obr. 18
18. část - ZLATÝ ŘEZ - II.
Vzdálenost východní části Nazcy k Velké pyramidě činí na kružnici 7 677 mil. Shodné jsou také vzdálenosti z Teotihuacanu do Sakkary (7 677 mil), z Palenque do Luxoru (7 677 mil), z Cobe do Nippuru (7 677 mil) a z Teotihuacanu do Byblos (7 677 mil).
Nazca i Velká pyramida jsou od osového severního bodu na jihovýchodní Aljašce vzdáleny 6 215 mil (10 000 km), stejně jako každý bod ležící na této rovníkové přímce (kružnici). Také místa na ostatních sledovaných kružnicích jsou stejně vzdálena od svého severního bodu.
Podíl hodnoty 7 677 mil a 6 215 mil je významný, protože je naprosto stejný, jako podíl vzdálenosti základny a šikmé výšky Velké pyramidy (755 / 611 stop).
Trojúhelník sestrojený na ploše (s hodnotou základny, tvořenou vzdáleností na kružnici mezi místy, a stranami deklarujícími jejich vzdálenost k osovému - severnímu - bodu) má stejné úhlové hodnoty jako u Velké pyramidy a demonstruje stejný koeficient (fí) a vztah 2pí.
755 stop ÷ 2 = 377,5 stopy
611 stop / 377,5 stopy = 1,618 (fí)
7,677 míle ÷ 2 = 3,839 míle
6,215 míle / 3,839 míle = 1,618 (fí)
Rozdělením tohoto trojúhelníku na dva podél jeho výšky může dokumentovat užití Pythagorovy věty a2+b2=c2. (a) = jedna polovina základny (3 839 mil) a (c) = 6 215 mil. Stejně jako u Velké pyramidy je hodnota výšky trojúhelníku násobená 2pí shodná s násobkem jeho základny krát čtyři.
3,1416 x 2 = 6,2832 4,887×72 mil x 6,2832 = 30,710 míle 7,677 míle x 4 = 30,710 míle
Obr. 20
Špička Velká pyramidy v této azimutární projekci tvoří středový bod kruhu vzdáleném 7 687 mil. Teotihuacan a Nazca a několik dalších významných starověkých míst v Americe jsou velmi blízko tohoto kruhu; Tula a Cholula v mexickém údolí; Monte Alban a Mitla v Oaxace; Tucume, Chan Chan, Moche, Sechin, Caral, Marcahuasi, Pachamac a Tambo Colorado podél břehů Peru. Obdobně projektovaná kružnice se středem v protilehlého bodu (jižní část Tichého oceánu) a vedená opět těmito místy je vzdálená 4 750 mil. Podíl mezi vzdálenostmi každého bodu na kružnici (přímce) k Velké pyramidě a hodnot vzdáleností z opačného bodu vyjadřuje koeficient (fí) s chybovou tolerancí méně než dvě desetiny jednoho procenta:
7 685 mil / 4 750 mil = 1.618 (fí)
místo / zem.souřadnice / vzdálenost od Gízi / vzd.od antipólu
Tula 20° 03' N / 99° 20' W - 7,669 míle - 4,766 míle
Teotihuacan 19° 40' N / 98° 52' W - 7,666 míle - 4,769 míle
Cholula 19° 04' N / 98° 18' W - 7,669 míle - 4,766 míle
Monte Alban 17° 01' N / 96° 46' W - 7,694 míle - 4,741 míle
Mitla 16° 55' N 96° 24' W - 7,680 míle - 4,755 míle
Tucume 6° 30' S 79° 51' W - 7,700 míle - 4,735 míle
Chan Chan 8° 03' S / 79° 00' W - 7,700 míle - 4,735 míle
Moche 8° 06' S / 78° 56' W - 7,695 míle - 4,740 míle
Sechin 9° 26' S / 78° 13' W - 7,702 míle - 4,733 míle
Caral 10° 54' S / 77° 31' W - 7,710 míle - 4,725 míle
Marcahuasi 11° 46' S / 76° 34' W - 7,680 - míle - 4,745 míle
Pachacamac 12° 13' S / 76° 52' W - 7,710 míle - 4,725 míle
Tambo Colorado 13° 38' / S 75° 46' W - 7,694 míle - 4,741 míle
Nazca 14° 42' S / 75° 06' W -7,685 míle - 4,750 míle
19. část - SHODA KRUHU S 15. ROVNOBĚŽKOU
Kruh, sestrojený kolem bodu udaného zeměpisnou polohou 20° 55' S / 26°10'W, o poloměru 5 180 mil protíná Velkou pyramidu, Velikonoční ostrov, Palenque, Dzibilchaltun, Stonehenge, Akropolis, ostrov Thera (Santorin) a Palaikastro . Vzdálenost od severního pólu k 15. rovnoběžce činí 5 180 mil. Obvod tohoto kruhu je totožný s obvodem 15. rovnoběžky. Poblíž kruhu (přímky) je severozápadně od Akropole starověká věštírna Delphi a Dodona. Severozápadně od Velké pyramidy, rovněž poblíž kruhové linie, leží starověká hlavní města Alexandria a Sais. Několik pyramid a starověkých měst, včetně Sakkary, jsou orientována jiho-jihovýchodně od Velké pyramidy, také poblíž kruhu. Několik mayských a olméckých měst mezi Palenque a Dzibilchitunem na Yucatanském poloostrově, včetně měst Uxmal a Edzna, jsou také blízko kruhu.
Malý ostrov Martin Vaz, tvořící hranici ostrovního řetězce táhnoucího se od pobřeží Brazílie (obr. 22), leží dva stupně západně od bodu 20° 55' S / 26°10'W.
místo / zem.souř. / vz.od 20°55'S 26°10'W / od kruhu
The Great Pyramid 29° 59' S / 31° 09' E - 5,175 míle - 5 mil
Saqqara 29° 52' N / 31° 13' E - 5,175 míle - 5 mil
Easter Island 27° 04' S / 109° 22' W - 5,182 míle - 2 míle
Palenque 17° 32' N / 91° 58' W - 5,185 míle - 5 mil
Edzna 19° 40' N / 90° 15' W - 5,165 míle - 15 mil
Uxmal 20° 22' N / 89° 46' W - 5,162 míle - 18 mil
Dzibilchaltun 21° 10' N / 89° 38' W - 5,172 míle - 8 mil
Stonehenge 51° 08' N / 1° 49' W - 5,175 míle - 5 mil
Dodona 39° 30' N / 20° 50' W - 5,165 míle - 15 mil
Delphi 38° 29' N / 22° 30' E - 5,160 míle - 20 mil
The Acropolis 37° 57' N / 23° 42' E - 5,185 míle - 5 mil
Thera 36° 22' N / 25° 22' E - 5,182 míle - 2 míle
Palaikastro 35° 14' N / 26° 16' E - 5,186 míle - 6 mil
Obr. 21
Obr. 22
ZÁVĚREM
Jedna ucelená série WM magazínu o podivuhodném řazení prehistorického světa končí. Nekončí však hledání "klíče" k pochopení tohoto celosvětového systému. V dalších číslech budeme sledovat nejnovější teorie a zprávy z archeologických nalezišť.
Všetky časti postupne nájdete na tejto adrese.
http://home.hiwaay.net/~jalison/
Fyzikální a matematické tabulky
Preklad: Jiří Matějka
Zdroj: http://www.wmmagazin.cz/
http://www.dunres.sk/projects/_ee/clanky.php?id=46
Súvisiace:
Editoriál: PLANETÁRNA MRIEŽKA
http://www.miesta.net/clanok/editorial-planetarna-mriezkaOČKO: Planetárna mriežka - Posvätné chrámy
http://www.miesta.net/clanok/ocko-planetarna-mriezka-posvatne-chramyDôkazy pradávnej vedy?
http://www.miesta.net/dokazy-pradavnej-vedy
