Jakmile se obeznámíme s neskutečně tvrdým životem našich předků, který byl nesrovnatelný v porovnání s touto dobou, zejména v oblasti pracovní náročnosti a dostupných potravin, je až s podivem, že se naše babičky mohly dožít poměrně vysokého věku, mnohdy i osmdesáti let.
Čína sa postupne stala najväčším dodávateľom medu na svetovom trhu a pritom medu nezvyčajne lacného. Tento med znížil ceny a zničil veľa dodávateľov v mnohých krajinách. Ukázalo sa však, že kvalita tohto medu je natoľko nízka, že v mnohých krajinách ho uznali neprípustným na konzumáciu. V prvom rade v USA a v západnej Európe.
Skupina desiatich farmárov sa pustila do budovania celoslovenskej obchodnej siete, v ktorej chcú predávať výlučne slovenské potraviny. Už ich nebavilo, ako slovenskí poľnohospodári musia bojovať s veľkými zahraničnými reťazcami. Stále cítili tlak na ceny, ktorý spôsoboval znižovanie kvality potravín.
“Když se pořežete nožem a tkáň se spojí sešitím, vytvoří se jizva. Může to být uzdravení, ale ne regenerace. Regenerace znamená, že tkaniva jsou opravena tak, aby jizva nevznikla, a vznikne-li, aby postupně zmizela. Zlomená kost prochází mnoha stadii, ale nakonec se zregeneruje tak, že člověk ani nezjistí, kde byla zlomena, samozřejmě v případě, že zlomenina byla náležitě ošetřena. Nově se musíme podívat i na otázku délky lidského života a smyslu regenerace lidského organizmu. Je-li regenerace teoreticky možná – za vhodných podmínek – pak je tu člověk pouze málo ochotný zaplatit potřebnou cenu za dlouhý život. Nebo to snad znamená, že splní-li osoba své poslání na zemi, nastal čas k odchodu a na znovuobjevení v jiné době?”
