Nasledujúci text je z knihy Mariana Kapolku “Poslanie Strážcov Alatyru – II. časť” s názvom “Hrdinská doba Severu.” Kniha, žánrovo medzi príbehom a traktátom, je napísaná na motívy mýtov a legiend Praslovanov, hlavne s využitím textov tzv. Velesovej knihy a niektorých védických, perzsko-iránskych posvätných kníh a mýtov ako Avesty a Šáhnáme – Knihy Kráľov. Táto časť sa špeciálne zaoberá severskou pravlasťou Árijcov a Slovanov – Hyperborey.


“Ano, bylo to v této době. Ale skutečný impulz pro mou práci vzešel z experimentování. Tím myslím vybrušování a zdokonalování v umění poezie, hudby, malby, psaní textů a chápání všech těchto forem vyjádření jako prodloužení mého jáství – mého Vyššího Jáství. Pochopil jsem, že ono vystoupí do popředí jen tehdy, je-li tvorba spojena s posláním, které jsem přišel vykonat.
Stredovekú klasifikáciu prírody na štyri všeobecné ríše – minerálnu, rastlinnú, živočíšnu a ľudskú – moderná veda považuje za zastaranú. Vedci prišli namiesto toho so svojou vlastnou hierarchiou subatomárnych častíc, atómov a molekúl kladených pred minerály, a živočíchy a ľudí spojila do jednej kategórie.
„Vždycky jsem milovala svobodu a vážila si práva svobodné volby každého jednotlivce. Ale v životě byly okamžiky, kdy naše osobní svoboda neměla cenu životů milionů dalších dobrých lidí... V každém případě, tak jsem se rozhodla já sama... A nemínila jsem nic měnit. Ano, byly okamžiky slabosti, kdy se zdálo, že oběť, na kterou jsem šla, bude zcela zbytečná a marná. Že nezmění nic na tomto krutém světě... Ale pak se zase vrátila chuť bojovat... Pak se všechno vrátilo na svoje místo, a já jsem byla vší svou duší připravena vrátit se na „bitevní pole“, bez ohledu na to, jak nerovná válka to byla...”
„Ó ne, Izidoro! Člověk je velmi silný ve své schopnosti přežít. Ani si neumíš představit, jak moc je silný! Opravdový člověk se nikdy nevzdá... I kdyby zůstal jediný. Tak tomu bylo vždy. A vždy tomu tak bude. Na Zemi je velmi mocná síla Lásky i síla Boje, přestože to lidé zatím ještě pořád nechápou. Ale vždy se zde najde někdo, kdo povede ostatní. Důležité je, aby tento Vůdce nebyl „černý“... Od okamžiku narození člověk hledá cíl svého života. Záleží pouze na něm, najde-li jej sám, nebo se ukáže být tím, komu tento cíl bude dán. Lidé se musí naučit myslet, Izidoro. Dosud bohužel za mnohé přemýšlí jiní...”
“V starých dobách bol tento prvotný slnečný kotúč identifikovaný ako boh Kronos či Saturn. Bol považovaný za prvotné a najlepšie slnko. Na rozdiel od dnešných časov tvorila Zem a prvotné slnko Saturn v dávnych časoch jedinečnú konfiguráciu, ktorá sa odborne nazýva „pólová konfigurácia“. Ak by sme vzali staroveké záznamy doslovne, vtedajší ľudia videli zo Zeme Saturn umiestnený na nebesiach nad severným pólom.”
Otázka č. 28: Ahoj Jedi, môžeš
“Každá larva má tak dlouhý život, jak dlouho a intenzivně ji její tvůrce podporuje a oživuje. Astrální larva je udržována při životě naším opakovaným vysíláním konkrétní negativní (nepravé) myšlenky a neustále tak roste, zvětšuje se. Obzvláště se larvám daří, pokud jsou naše myšlenky podpořeny, umocněny emočními pohnutkami. Z pocitové oblasti tvůrce se do života larvy začínají postupně indukovat detaily z tvůrcova přemýšlení a larva tak dostává své vlastní poslání.”