Medzi múdrymi a znalcami nášho veku sa rozprávajú rôzne legendy a povesti o tom čo bolo. Mnohí počúvajú, ale veľa je aj posmievačov a pochybovačov. Znalci i rozprávači, starší rodov, čarodejníci, vedomci i vedmy však dosvedčujú, že všetky povesti sa už tisíc a tisíc liet rozširovali od úst k ušiam, od dedov a pradedov, ktorí dostali poučenie od dávnych múdrych predkov. Všetci hovorili presne a nevynechali ani jedno slovo. Nič na tom nemení, že mnohé rozprávania sa rozchádzajú, lebo vieme, že aj najušľachtilejší hľadia na veci svojím zrakom.
Nie je možné, aby som tu citoval nesmierne množstvo poznatkov uverejnených v súvislosti s geometricko-astronomickými interpretáciami celého pyramídového komplexu či jednotlivých stavieb a ich rozmerov. Tiež k mysticko-astrologickým vysvetleniam bolo povedaného a v publikáciách rôznej kvality napísaného už dosť, aby som sa pokúsil toto rozsiahle spektrum informácií zovšeobecniť (dúfajúc, že čitateľ má aspoň základné údaje preštudované) a najmä poukázať na niekoľko nových objavných poznatkov, ku ktorým som sa akosi intuitívne dopracoval pri štúdiu a analýze materiálov.
Roku 1884 narazili dělníci v kamenolomu u jezera Managua v Nikaragui tři metry pod prastarou geologickou formací v pískovcové vrstvě na otisky lidských chodidel. Přibližně ve stejné době byl poblíž Carson City v Nevadě objeven v břidlicové vrstvě otisk podrážky a v roce 1938 narazili geologové v Berey (Kentucky) ve 250 milionů let staré vrstvě na lidské stopy.
“Když se pořežete nožem a tkáň se spojí sešitím, vytvoří se jizva. Může to být uzdravení, ale ne regenerace. Regenerace znamená, že tkaniva jsou opravena tak, aby jizva nevznikla, a vznikne-li, aby postupně zmizela. Zlomená kost prochází mnoha stadii, ale nakonec se zregeneruje tak, že člověk ani nezjistí, kde byla zlomena, samozřejmě v případě, že zlomenina byla náležitě ošetřena. Nově se musíme podívat i na otázku délky lidského života a smyslu regenerace lidského organizmu. Je-li regenerace teoreticky možná – za vhodných podmínek – pak je tu člověk pouze málo ochotný zaplatit potřebnou cenu za dlouhý život. Nebo to snad znamená, že splní-li osoba své poslání na zemi, nastal čas k odchodu a na znovuobjevení v jiné době?”
„Je to jeden z nejegoističtějších mužů, jaké jsem kdy poznala. Říkáte, že se musím snažit, aby se mu mimo zdravotní péče dostalo i patřičné duchovní podpory. Zkusila jsem to, pane Cayce, ale nemyslím si, že jsem uspěla. Je velmi náladový a jednoduše řekne: Nemluvme o tom. Je to příliš složitá záležitost.