Úryvky

Domnívám se, že na světě nejsou geniální nebo obzvlášť talentovaní lidé. Spíše jsou to lidé vnitřně čistí, lidé pracující, kterým Bůh dává formou intuice vědecké objevy. Každý vědec, který něco objevil nebo vynalezl, vám s rukou na srdci řekne, že idea jeho objevu se náhle vynořila jako nevysvětlitelný intuitivní šepot, jehož síla byla tak veliká, že změnila celý jeho vědecký život. A každému opravdovému vědci se určitě někdy stalo - v návalu romantických pocitů skrytých hluboko v nitru před kolegy - že zvedl oči k nebi a pomyslel si: „Děkuji ti, Bože!"

V staroegyptských textoch možno nájsť veľa prekvapujúcich náznakov, že oblasť pri pyramídach v Gíze starí Egypťania nepokladali iba za „bránu do podsvetia", ale za miesto posledného odpočinku Usireho.26 Jedným z najstarších dokumentov, ktorý uvádza priamu zmienku o umiestnení hrobu Usireho v okolí Gízy, je text takzvaného Šabakovho kameňa datovaný do čias okolo roku 750 pred n. l, ktorý sa zachoval na čiernom žulovom kameni uloženom dnes v Britskom múzeu.

Sokar bol pôvodne bohom memfiskej nekropoly a jeho meno našlo svoju odozvu v mieste nazývanom dnes Sakkára. Jeho svätyňa bola v Rostau, ktoré sa - ako si ukážeme - nachádza južne od Gízy, kde sa odohrávali aj niektoré časti jeho slávností. Primárnym objektom Sokarovho kultu bol pahorok a jeho posvätný čln nazývaný bárka Henu, ktorý viezol mŕtveho kráľa na nebesá. V Starej ríši Sokara pokladali za patróna remeselníkov a špeciálne obrábačov kovov, a v knihe Duat býval Sokar vo zvláštnej krajine mŕtvych, kam nemal prístup ani Re.

Keď grécky spisovateľ a historik Herodotos navštívil v 5. storočí pred n.l. Egypt, istý egyptský kňaz ho zaviedol na nekropolu v Gíze.5

„Toto je miesto... hrobu Usireho v Sokarovom dome...“
Memfiská teológia, cca 2000 rokov pred n. l., Šabakov kameň, Britské múzeum

Tato kniha vás zasvětí do tajemné řeči stromů. A možná, že bude pro vás tou nejkrásnější a nejcennější, jakou jste kdy četli. Pozorování přírody, využití její moudrosti a umění pro potřeby člověka se nazývá bionika...

Jedním z neobvyklých rysů Velké pyramidy je konkávnost jejích stěn, která z této mimořádné stavby dělá spíše osmistěn, než čtyřhranný jehlan.

Pôvod pojmov Uhor-Uhorsko i jeho variant Ugor, Ungarn, Venger atď. je čisto slovenský, ako na to už bolo v tejto knihe poukázané niekoľko krát. Avšak takým jednoznačným a exaktným dôkazom o nemaďarskosti slova Uhor nájdeme v katakombách pri Soľnohrade (dnes Salzburg, Rakúsko). Tu v útrobách Mníchovho vrchu (Mönchsberg) sa nachádzajú katakomby, kde v jednom z výklenkov sa nachádza pamätná tabuľa na ktorej stojí:

Uhor-uhorský sa pôvodne vzťahoval na obyvateľstvo hovoriace sklavónskym jazykom teda na Slovänov, dnes jazykovo Slováci, Moraváci, Slavónci, Chorváti, Slovinci, Rusíni; ale geneticky všetci obyvatelia bývalého Uhorska, vrátane dnešných Maďarov. Tento pojem sa „lámal“ (postupne menil) v období maďarizácie – rozumej v období jazykovej a „kultúrnej“ reformy (úpadku). Celý tento podivuhodný proces je pekne odsledovateľný v živote svetoznámeho slovenského skladateľa Franca Lista.

„Podívej, Jime! To je určitě toulavá kočka. Ještě jsem ji tu neviděla.“ Helena se nakláněla nad dřezem v kuchyni, myla nádobí a ukazovala oknem. Náš dům v Hannerly stál na svahu. Hned za oknem byla nízká opěrná zeď a za ní se táhl travnatý břeh od vrchu zdi nahoru do křovin. Asi dvacet metrů od zdi jsme měli otevřený dřevník. Z křoví obezřetně vykukovala hubená kočička. Vedle ní se krčila dvě malinká koťátka.

Stránky

Odoberať Úryvky