Príbeh dejín

To bude mnohým čtenářům připadat jako zcela nemožné a holý nesmysl. Je přece „dobře známo“, že Slované přišli do Evropy až v 5. – 6. století našeho letopočtu a písmo vůbec neznali. Navíc to podle dnešních představ byli nevzdělaní barbaři a analfabeti. Že by mohli obývat egejskou oblast už před Řeky a krétskými Mínojci, a navíc znát i písmo, je vyloučené. „Nejstarším dochovaným písmem Slovanů je hlaholika a cyrilika, jejichž vznik je spojen se jmény věrozvěstů Cyrila a Metoděje“. Tak to alespoň tvrdí současní historikové.

V 90. letech 20. století byla formulována teorie paleolitické kontinuity indoevropanů v Evropě, dnes přejmenovaná na paradigma paleolitické kontinuity. Teorie je známá pod zkratkou PCT = Paleolithic Continuity Theory, nověji tedy PCP. Tento směr bádání, který postupně nabývá na síle a významu, je důležitý pro všechny z nás, kteří se snažíme zlomit chybnou představu o stěhování národů ve smyslu příchodu slovansky mluvícího obyvatelstva do střední Evropy a na Balkán v raném středověku. Tato teorie poskytuje vědecká křídla pro naše snažení.

MOTTO: LINGVISTICKÁ REKONSTRUKCE PRASLOVANŠTINY DO 1. TISÍCILETÍ N.L. NENÍ V SOULADU S REALITOU
Novilarskou stélu, jakožto jeden z nejdelších textů z etruské doby, se pokoušela (a pokouší) luštit řada profesionálů, s nulovým výsledkem. Smysluplný překlad na bázi slovanských jazyků, shodující se s obrázkem na zadní straně stély, dnes nemá alternativu a jak vyplývá z výše uvedených čtyř odstavců, těžko kdy bude mít alternativu, která by se svými parametry blížila „slovanské“ variantě. Dnešní situaci, ve které se nacházíme s lušťením stély z Novilary bych popsal asi takto. V 19. století se mělo všeobecně za to, že sestrojit letadlo, tj. stroj těžší vzduchu schopný letu, je nemožné. My se nacházíme v roce řekněme 1908, letí nám nad hlavou letadlo, a vědci stále tvrdí, že letadla neexistují. Potom je tady zástup laiků - z nichž jeden jsem já - koukám na to letadlo, a říkám si „tady něco nehraje“.

science.km.ru | V jaskyni, ktorá sa nachádza na juhu Arménska v provincii Vajoc Dzor, archeológovia objavili najstaršie topánky na svete. Pol tejto jaskyne bola ešte v staroveku pokrytá ovčími exkrementami, ktoré svojim spôsobom poslúžili ako konzervujúci prostriedok. Vďaka stabilnej suchosti a chladu jaskyne sa topánky a ďalšie nájdené predmety uchovali v dobrom stave. Keď vedci preštudovali nález, prišli k záveru, že topánky zodpovedajú približne veľkosti čísla 37, vyrobené sú z kože a sú vybavené šnurovačkou. Kvôli zatepleniu alebo lepšiemu zachovaniu formy boli vyplnené trávou. Podľa výsledkov rádiokarbónovej skúšky bol vek objavu odhadnutý približne na 5,5 tisíc rokov.

Templári predstavovali spoločenstvo rytierov zviazaných prísnymi zákonmi katolíckej rehole. Symbolický výraz jednoty duálneho ideálu templárov, hrdinského boja s prízračnou armádou Civitas diaboli, myšlienky elitných vojakov a mníchov predstavuje aj nepriateľmi obávaná bojová štandarda rádu - Baussant, na ktorej bielo-čiernej šachovnici vynikal červený rovnoramenný kríž. Výraz hlbokej pokory sa skrýval predovšetkým v sentencii prevzatej zo starozákonných Dávidových žalmov: "Non nobis, Domne, non nobis, sed nomini tuo da gloriam" (Nie pre seba, Pane, bojujeme, nie pre seba, ale pre väčšiu slávu Tvojho mena).

Koncom dvadsiatych rokov 12. storočia bol zostavený etický a organizačný kódex templárskych rytierov. Pôvodné, latinsky písané reguly vypracované Bernardom z Clairvaux, boli počas štyroch desaťročí rozšírené predovšetkým o dodatky týkajúce sa vojenskej štruktúry a praktického správania príslušníkov rádu. Napriek tomu, že text obsahoval viac ako 686 odstavcov, základným dokumentom ukotvujúcim postavenie templárov ostávala Liber ad milites templi geniálneho cisterciánskeho opáta, oznamujúca zrod nového charakteru bojovníka slúžiaceho božským záujmom:

Jediné slovo "templári" takmer po dve stáročia vyvolávalo oslepujúco farbisté vízie o orientálnych a neslýchaných krajinách, povolávalo do života hrdinské legendy, vykresľovalo lode brázdiace azúrové more pod plachtami vzdúvajúcimi sa vetrom a zdobených krížom, obrnenú jazdu útočiacu v cvale na piesočných pobrežiach a púšťach, rozprávkové bohatstvo Arábie, vykupovaných zajatcov a skutky milosrdenstva, dobyté mestá a rozľahlé pevnosti s hradbami titanov.

Na naší zemi již proběhlo několik globálních změn biosféry znamenajících velká vymírání živých organismů. Ty největší vedly k zániku 70 až 95% veškeré zemské fauny. K poslednímu hromadnému vymírání živočišných druhů však došlo před více než šedesáti miliony let (viz. Velká vymírání). Člověka tyto gigantické přírodní děje ale samozřejmě nepostihly. Poslední celosvětová katastrofa vyvolala vyhynutí dinosaurů a umožnila evoluci savců. Umožnila tedy ve svém důsledku i objevení člověka na pozemské scéně. Zasáhla nějaká pohroma přímo do vývoje člověka? Byl zánik některých lidských kultur zapříčiněn přírodními katastrofami? Nalezneme v mýtech, legendách a posvátných textech ozvěny těchto událostí?

MOTTO: LINGVISTICKÁ REKONSTRUKCE PRASLOVANŠTINY DO 1. TISÍCILETÍ N.L. NENÍ V SOULADU S REALITOU
Naše současné znalosti nám dovolují uvažovat tímto směrem. Nejsem lingvista a nejsem schopen vést debatu o jazyku Novilarské stély na odborné úrovni, avšak laickým okem vypadá přesvědčivě,
a ve sporu Novilarská stéla versus protoslovanština jde o spor reálného dokumentu s hypotetickou konstrukcí, která je ostatně někdy považována za „podezřelou“ i bez znalosti Novilarské stély. Předposlední poznámkou před čtením Novilarské stély je poznámka o vysoké řemeslné úrovni jejího zpracování. Výroba Novilarské stély určitě stála dost práce. Není to nějaký škrabopis na nerovném podkladu, ale dobře připravená a provedená řemeslná práce. Tady si musíme uvědomit, že řemeslníci bývali obvykle v postavení otroků a že ve starém Římě byli dokonce lékaři-otroci. Z textu stély poznáme, že jde o závažné osobní sdělení člověka, které chtěl zachovat pro budoucnost.

MOTTO: LINGVISTICKÁ REKONSTRUKCE PRASLOVANŠTINY DO 1. TISÍCILETÍ N.L. NENÍ V SOULADU S REALITOU
Tento text se věnuje práci Antonína Horáka, amatérského luštitele starých písem a „slovanského nacionalisty“, který se snažil luštit nápisy etruské a jim podobné, na základě slovanských jazyků, a v roce 1991 publikoval naprosto bizarní teorii. Ve své knize „O Slovanech úplně jinak“ identifikuje neolitické obyvatelstvo Evropy jako praslovanské, hovořící praslovanským jazykem a nachází vlivy těchto neolitiků=praslovanů v mnoha různých dobách na různých místech, například až v Koreji, Japonsku a na Velikonočním ostrově.

Stránky

Odoberať Príbeh dejín