SITA | Pod dunami v severozápadnom Peru sa archeológom podarilo nájsť tisíc rokov starý chrámový komplex vrátane hrobky s ľudskými obeťami. Objav komplexu, ktorý už od roku 2006 vykopávali neďaleko mesta Chiclayo, vniesol dávku reality do legendy o bohovi Naylampovi, ktorý údajne založil predinkskú civilizáciu Lambayeque v ôsmom storočí n.l., po páde civilizácie Močikov. Dôkaz na archeologickom nálezisku Chotuna Chornancap naznačuje, že chrámový komplex mohol patriť ľuďom tvrdiacim, že sú potomkami boha Naylampa a ide teda o prvý dôkaz týkajúci sa ich existencie.
Na zodpovězení téhle otázky se musíme přesunout do dob nejstarších, o kterých se dochovaly vůbec poprvé nějaké písemnosti. Navštívíme jižní Mezopotámii, která nám v lecčems napoví. Žil zde národ Sumeru, jejich historie se datuje od roku 3500 let př.n.l. V jejich náboženství se objevuje víra ve vícero bohů a to konkrétně ve 12 nejdůležitějších, kteří se obměňovali. Pantheon a události sumerských bohů se prolínají napříč naší historií po celém světě. Až teprve v křesťanství se píše o jednom bohu, ale i v Bibli - Genesis jsou zmínky o bozích, k těmto nepřesnostem muselo samozřejmě dojít, protože i biblické příběhy se nevyhnuly popisu sumerských událostí. V Egyptě, Řecku, Indii, Střední a Jižní Americe nebyla žádná jiná božstva než ta sumerská, která žila v pospolitosti s lidmi tehdejší doby, která odešla, ale slíbila, že se vrátí.
Již v Mezopotámii Sumerové používali rozdělení stupňů kruhu na 360, které používáme dodnes v geometrii a astronomii, ale jak se k tomu dopočítali? Používali ne stovkový systém, ale šedesátkový, neboli sexagesimální číselnou soustavu, kterou pak zdědili Babyloňané, začali číslem 6x10x6... a to Sumerové použili pro popis kruhu, 360 opět vynásobili x 10 a to je 1 sar což je 3600 pozemských let a přibližně jedna otočka Nibiru kolem Slunce. Nibiru se nekryje se Zemí!
Pokračujeme v seznamu základních symbolů Staré Mezopotámie. Zaměříme se tentokrát na symboly nebeských těles a bohů.
Jedny z nejstarších zobrazení bohů nalézáme na otiscích válečkových pečetítek staré Mezopotámie. Válečkové pečeti (angl. Cylinder seals, franc. Sceaux-cylindres, něm. Zylindersiegel) jsou malé (2-6 cm) kameny ve tvaru válce s vyrytým dekorem. Vtlačením do podkladu (mokrý jíl) zanechával váleček otisk sloužící jako pečeť či podpis. Válečkové pečeti se používaly od konce 4.tisíciletí př.n.l. V mnoha článcích se budeme odvolávat na obrazové motivy pečetítek vztahující se k mezopotámského panteonu. Pro větší přehled zde začínáme uvádět jejich seznam.