Hĺbal som dlho a často o tajomstve účelu pyramíd, trávil som veľa hodín potkýnajúc sa cez skalnaté úlomky, ktoré ich obklopujú alebo som putoval v temných chodbách a komorách, ktoré sú umiestnené v ich vnútri. Často som sedával na bielych vápencových balvanoch na úpätí Veľkej pyramídy alebo na mäkkom piesku v prudkej horúčave popoludňajšieho slnka a uvažoval o tomto probléme. Znova a znova som sa šplhal na kusy stavby, pátral som starostlivo po nejakom kľúči, prezeral som pukliny a študoval celkové usporiadanie týchto troch stavieb. Rušil som veľké jašterice a ohromných švábov vo vnútri temných, málokedy navštevovaných tuneloch druhej a tretej pyramídy. Skrátka, pri pátraní som pracoval tak usilovne, že som sa s týmito starými stavbami, s týmito kamennými pamätníkmi starého egyptského národa, zoznámil tak dôverne ako s izbami svojho nového bytu v Káhire.


Představil jsem si v duchu obrovské Město Bohů, které napříč měří přes 50 km a které se skládá z mnoha různých pyramid, monumentů a zrcadel Času. Představil jsem si, že všechny z nich jsou navíc vícevrstvé, a uvědomil si, že v tomto areálu může být skutečně zakódován celý pozemský život, který byl kdysi stvořen (znovu?!) v celé jeho rozmanitosti a jednotě. Uvědomil jsem si, že nelze stvořit člověka... odděleně od všeho živého, protože... každá buňka se cítí být člověkem. Sáhl jsem do skříně, vytáhl mapu Města Bohů a začal ji zkoumat.
Zjistit, která pyramida byla postavena jako první, je stejný problém, jak dokázat jestli bylo dřív vejce, nebo slepice.
„Zem je obklopená neviditeľnou sieťou energie, vytvárajúcou po celom svete akési "geometrické diaľnice", známe ako Ley-Lines.“
Byly to až sto tunové bloky.
Už v minulém pokračování tohoto seriálu o tajemstvích Velké pyramidy jsem se zmínil o dr. Hurtakovi. Tento vědec byl, nebo dosud je jedním z vyvolených, které egyptská vláda vpustila do podzemí. Hurtak při předvádění filmu o výzkumech podzemí pod gízkou plošinou prohlásil mnohé. Řekl mezi jiným, že gízský nález lze přirovnat k nečekanému, ale o to překvapivějšímu a šokujícímu, kontaktu s nepochopitelně vyspělou mimozemskou kulturou. Tato slova můžeme brát s určitou rezervou. Proč překvapivému? Že se nějaká civilizace vydala úplně jinou cestou než ta naše?