PYRAMÍDY

"Je tu ale jiná záhada, kterou dodnes nikdo nedokáže vysvětlit. Je všeobecně známo, že čtverec, na němž pyramida stojí, má obvod rovný obvodu kruhu, opsaného výškou pyramidy. To by ukazovalo nejen na znalost řešení kvadratury kruhu, ale dalo by se usoudit, že stavitelé pyramidy znali a dokázali vypočítat Ludolfovo číslo nejméně na pět desetinných míst. Tato úvaha je namístě i přesto,že základna pyramidy je zasypána pískem a vrcholek údajně chybí. Nebo pyramida žádný neměla? Aniž by vědátoři byli schopni alespoň připustit byť vzdálenou možnost, že stavitelé pyramidy by byli schopni znát Ludolfovo číslo a tím tedy byli schopni takové přesnosti, šmahem je to odmítáno jako zhola nemožné. Vždyť matematikové poprve dokázali vypočítat Ludolfovo číslo na pět desetinných míst teprve roku 1580 po Kristu!"

Jedním z neobvyklých rysů Velké pyramidy je konkávnost jejích stěn, která z této mimořádné stavby dělá spíše osmistěn, než čtyřhranný jehlan.

Není to tak dávno, co jsem zveřejnil překlad článku o zajímavém místě na Aljašce, jakýsi tamní bermudský trojúhelník, kde dochází k častému mizení lidí, letadel a podobně. Byla to jedna z takových těch zpráv, co se objeví a hned zmizí a většinou už se o tom později nic nedozvíme. To ovšem neznamená, že Aljaška jako taková je nezajímavá. Právě naopak. Sice se o ní tolik nemluví jako o jiných vyhlášených lokalitách, ale má své neodmyslitelné záhady, které sahají mnoho let do minulosti.

V předchozích dílech jsme probírali stavbu pyramidy z hlediska možných technologií. Přitom jsme stavebním, obráběcím úkonům přiřazovali vlastnost "milimetrová přesnost", mezi kvádry nelze vložit ani žiletku – přesnost obráběcích technologií. Z hlediska uskutečněné stavby jsou jakékoliv teorie bezpředmětné, když se vyhýbají základnímu fenoménu přesnosti.