“Aby mohla pyramida produkovat světlo, jsou potřebné volné elektrony. K tomu byl použit vodík. Za účelem získání elektronů z vodíku mohou být elektrony natlakovány, vystaveny vysokému napětí nebo zasaženy elektromagnetickým zářením. Všechny tři procesy v pyramidě proběhly. Jakmile tlak vzduchu v podzemní komnatě vzrostl, byl vodík natlačen do Královniny komory a naplnil jižní a severní šachtu. Tyto šachty jsou zataraseny tzn. Gantenbrinkovými dveřmi, takže tam vodík také zůstal.”
Přibližně 150 let po ustanovení egyptologie jako akademické oblasti se stále zdá, že mezi vědci neexistuje žádná shoda o funkci Velké (Chufuovy) pyramidy v Gíze. Přesto bylo navrženo několik různých hypotéz. Na začátku výzkumu pyramidy se objevila hypotéza hrobky, s obecnou vírou hlásající, že pyramida měla primární funkci jako místo odpočinku druhého vládce čtvrté dynastie – Chufua.
V januári 1986 som sa po prvý krát prechádzal po planine v egyptskej Gíze. Nado mnou sa do výšky týčil zázrak reprezentujúci jednu z najväčších nevyriešených záhad histórie nášho druhu, monument, ktorý ma fascinoval odkedy som ho ako dieťa po prvý krát videl na obrázku. Stál som pred Veľkou pyramídou.
“Pokud by účinnost čerpadla – jinými slovy čerpání vody – nemělo pro starověké Egypťany zásadní význam, co by pak mělo? Podle experimentálních důkazů je odpovědí kompresní vlna, která samozřejmě vytváří další otázku. Proč byla kompresní vlna primárním zájmem stavitelů Chufuovy pyramidy?”
„Co Cadman objevil, bylo to, že podzemní komnata přijímala hodně zpětných impulzů. Také zaznamenal, že bez podzemní komnaty by zpětný impuls byl velký a výstupní proud byl více nepředvídatelný, potvrzující mu, že výstup v podzemní komnatě Chufuovy pyramidy putoval skrze takzvanou slepou šachtu. Tím také povrdil své podezření, že starověký mýtus, že existuje tunel propojující jámu podzemní komnaty s řekou Nil, je pravdivý.“
Ze všech komnat Chufuovy pyramidy je podzemní komnata tou největší, stejně tak jako nejzáhadnější. Je 46 stop dlouhá, 27 stop široká, vytesaná do vápencového základu, a je složité ji popsat. Vstup do sestupné chodby do podzemní komnaty je blízko podlahy severovýchodního rohu. Šest stop široká čtvercová jáma tvaru komínu byla vyražena ve středu země, blízko východní stěny. Tato čtvercová jáma je ve skutečnosti ústí jedenáct stop hluboké šachty, přestože v roce 1816 italský badatel Count Caviglia vyhloubil do jámy dalších 30 stop.
Myslím, že dôkazy o ranodynastickom období Egypta jasne hovoria niečo celkom iné. Budovanie a rozvoj trvalých osídlení v Údolí dolného Nílu viedlo okolo roku 3000 p.n.l. k rozvoju civilizácie. Gíza a okolité územia boli zvolené za ohnisko ranodynastického Egypta preto, lebo „civilizácia“ sa tam nachádzala už dávno predtým, ako dokazujú tri pyramídy a Veľká Sfinga. Aj raní Egypťania sa domnievali, že pyramídy boli hrobky, aj keď vôbec netušili, na čo vlastne boli postavené. Preto plošinu Gízu oživili, premenili ju na Nekropolu a následne expandovali do Sakkáry, kde stavali hrobky v podobe pyramíd, ktoré však neboli také kvalitné a neoplývali zručnosťami pôvodných staviteľov pyramíd v Gíze. Pyramídové budovy, dokonca aj tie najmenšie v Sakkáre, si vyžadovali mnoho zdrojov, a tak sa Egypťania vrátili k pochovávaniu svojej šľachty do tradičných mastáb.
