Je to taková zvláštní krajina se skalkama. Jsou tu břízy a jehličnaté stromy. Je časné jaro. Je mi 22 let a jsem chlupatější, ale ne zase moc. Jsem na lovu (říhání). Ženu se za nějakým zvířetem, které vypadá jako jezevec. Už pár hodin ho pronásleduju. Je to menší a rychlý zvíře. Je mezi kamenama. Vždycky se někam schová a já vymejšlím jak ho odtama dostat. Je to zábavný, ještě jsem se k němu nedostal tak blízko abych ho zapích. Lovím ho proto, že je symbolem síly a já ho hodlám přinést ženě se kterou chceme spolu bydlet. Žádné obřady se nedělají, domluví se to a žije se spolu. Cítím svou sílu a radost z pohybu.
Měli jste někdy touhu nechat se za peníze „zasvětit“ do nějakého energetického léčebného systému? A udělali jste to? Pokud ne, gratuluji, vyhráli jste souboj nad svou myslí. Dnes existují nejrůznější energetické systémy a plno lidí do nich nabízí „zasvěcení“. Někteří pro svoje přesvědčení a někteří hlavně pro peníze. Nejdůležitější je však uvědomit si, že „zasvěcení“ člověkem není nutné. Naladění na tyto systémy lidé jen zprostředkovávají a jsou vykonávány anděly, Nanebevzatými Mistry apod. Tak proč je nepožádat o zasvěcení rovnou?
Existuje několik pověr o karmě, ze kterých teď vyberu ty nejtypičtější pro „znalce duchovna“ JZ. Zaprvé by jsme si možná měli uvědomit, co to slovo karma znamená. Když totiž toto slovo vysvlečeme z jeho mysteriozního exotického závoje, zbude nám prostý význam: činnost. Nemusíme jít do Indie, aby jsme pochopili, že každá činnost má následek: další činnost. Sofistikovaně je popsán karmický zákon ve Starém Zákoně, trochu dětinštěji v Novém. Znalost zákona karmy je stará jako lidstvo samo, ale když to čeští esoterici „znovuobjevili“, udělali z něj něco tajemného, nějakou skrytou sílu která působí jen tu a tam, jen na někoho – a na koho, to může určit taky jenom osvícená duchovní autorita…
Jsem na Zemi. (Bolestný výraz obličeje.) Jsem muž, jsem skloněný, je nás tu víc. Nad námi jsou jezdci. Bolí mě levá ledvina, jsem tu zraněný. (Sahá si na levou ledvinu.) Něco tam mám vbodnuté. Spíš ležím. Jsem zraněný rakouský voják. Táhne mě to k zemi. Celý bok mě bolí, řine se mi z něho krev. (Bolestný výraz obličeje.) Ležím tu a nemůžu dát znát, že ještě žiju, protože dobíjejí raněné. Potichu trpím a myslím si, že to bude dobré. Objíždějí nás. Jeden z nich mi bodá bodák do zad mezi lopatky. (Kašel a chroptění.) Dusím se, nemohu dýchat a už nic necítím. Je žluto a prázdno, je to konec tohoto života.
Sedím na koni a řítím se bitvou. Jsem perfektně sehraný s tím koněm. Mám vousy a dlouhé vlasy. Je ji kolem čtyřiceti let, jsem velký a hřmotný. Něco řvu a jsem Hun. V ruce mám kůl, kterým srážím protivníky z koní. Jsem dobrý a jde mi to. Na sobě mám nějakou kožešinu, nohy mám holé. Najednou zezadu cítím ránu. Cítím tlak v žaludku. Padám na záda na zem. Kůň se mi boří kopytem do žaludku a rozmašírovává mi ho. Ležím a umírám.
Sedím u ohně a rozjímám. Mám pocit, že jsem vším, cítím obrovské štěstí. Jsem sama mimo osadu a medituji, splývám s přírodou, se vším okolo. Cítím ochrannou jednotu. Najednou jako kdyby mě šíp trefil do srdce. Cítím negativní energii. Něco se děje doma. Jsem váženou matkou celého kmene. Hlavou celého místního společenství. Cítím křeče v lýtkách, ta křeč je strašně silná. Je vánice a já spěchám domů (třes nohou). Je to úplně jiná kultura. Žije se tu na jiných principech. Mají tu větší úctu ženy než muži. Utíkám domů. Žijeme v iglů. Cítím chlad a křeče v nohou (pláč). Byla jsem dlouho pryč. Jsou mrtví.
kp.ru | Isté je len jedno: existuje zbierka pozostávajúca zo 70 veľmi starodávnych kovových kníh. Vo všetkom ostatnom si informácie protirečia. No ak sa niektoré potvrdia, ľudstvo získa písomné svedectvo skutočného života Ježiša Krista, ktoré vzniklo hneď po jeho ukrižovaní. Niektoré knihy sú väčšie, iné menšie, niektoré hrubšie a ďalšie tenšie. Skladajú sa z olovených listov zošitých oloveným drôtom. Na listoch je šifra, ktorá nie je vygravírovaná ale navarená. Symboly sú v hebrejčine, aramejčine a gréčtine. Obsahujú hieroglyfy a kresby.
Jsem druhým nejvyšším velitelem římského vojska. V roce 658 př.n.l. bojujeme v Egyptě. Vyloďujeme se u egyptských břehů a začínáme dobývat jedno z egyptských měst. Jedu na koni, křičím a ženu své vojáky dopředu. Cítím velkou kuráž, chci je porazit, vyhrát. Mohu opět dosáhnout vítězství. Vnímám to jako svoji sílu a moc. Je to ohromné sebeuspokojení a hrdost. Jenom o to mi tady jde. (Silné emoce a tvrdost). Biji se, je mi jedno kdo to je, jsou to Egypťani. Je mi to všechno jedno. Nepřátelští vojáci po nás házejí z hradeb kopími. Jedno z těchto kopí mne zasahuje do ramene. (Chytá se za pravé rameno a sténá). Padám z koně. Jdou po mně dva nepřátelští vojáci, protože vidí, že jsem velitel.
Láskou je míněno něco jiného a většího než jak jsme zvyklí uvažovat – mám tě rád, pokud mě budeš akceptovat, pokud se mi přizpůsobíš – nebo kdo lásku na druhém vyžaduje. Je tím míněno: mám tě rád i když děláš cokoli chceš. Bez vlastnictví a podmínek. Tuto lásku bychom měli vyjadřovat ke svým dětem. Nemusíme se vším souhlasit, co dělají, ale nepřestávejme je milovat.
kp.ru | Svetová veda získala nový prameň svedectiev o Ježišovi Kristovi a jeho posledných rokoch pozemského života, oznamuje londýnsky týždenník „The Sunday Times“. Tým sa zapodievali odborníci z Oxfordskej univerzity. V priebehu piatich rokov lúštili 70 kníh objavených na severe Jordánska. Ich vek je - 2 tisíc rokov! Listy rukopisu sú olovnaté, zošité drôtom. Samotný text predstavuje šifru, ktorej základom je hebrejčina a hieroglyfy. O tento nález sa zaslúžili samotní miestni obyvatelia pred piatimi rokmi. Starostlivo ukrývali historický dokument pred verejnosťou v nádeji, že im z tohto nálezu vyplynie „patričná odmena“. No po tom, ako sa potenciálny kupci niekoľkokrát obrátili na vedcov za účelom expertízy, o náleze sa dozvedeli všetci.