Děkuji Vlabi za překlad alespoň pro mne velmi zajímavého článku. Nějak mě šimrá za krkem, když si říkám, zda to nesouvisí s nedávným článkem o předlohách organismu. :-)
Začátkem září 1969 v obci Ržavčik (Rusko, Tisulský okres, region Kemerovo) v místním uhelném dole došlo k unikátnímu archeologickému nálezu. V uhelné sloji, v hloubce více než 70 metrů pod zemí horník Karnaukov (následně zemřel pod koly motocyklu) našel dlouhý mramorový sarkofág, úžasně přesně a jemně opracovaný.
„Pravda pôsobí ako trpké víno - nechutí, ale pôsobí dobre na trávenie.“
Perzské príslovie
Peržania, nazývaní tiež Parsovia (pochádzali z územia, ktoré sa nazývalo Parsua) patrili k indoeurópskemu etniku, ktoré prišlo okolo roku 2000 pred Kr. do oblasti dnešného Iránu. Usadili sa v Anšane kde vytvorili zväz kmeňov, ktoré sa venovali pastierstvu a to prevažovalo počas celej existencie ich pôsobenia a to aj v dobe vzniku veľríše.
Z archeologických vykopávek je zřejmé, že jednoduché početní úkony zvládali již lovci mamutů. Používali k tomu názornou pomůcku - prsty na rukou, které umožňují počítání pomocí desítkové soustavy. První základy matematiky v historii se objevují v době před 5000 lety v povodí řeky Indu. Tehdy tam stála kvetoucí městská centra Mohendžo - Daro a Harappa. Zdejší obyvatelé používali na stavbu normované cihly, jejichž poměr stran činil 4:2:1 a k matematickým operacím desítkovou soustavu.
„Človek nemôže nájsť večný život, môže si však zachovať večné meno.“
Epos o Gilgamešovi
Ak sa pozrieme ešte viac na sever do oblasti dnešného Turecka tak zistíme, že sa tu vyvíjala ďalšia mocná ríša a jeden z dôležitých činiteľov aj v Mezopotámii. Hovorím o mocnej ríši Chetitov s hlavným mestom Chattušaš. Chetiti boli pôvodom Indoeurópania, ktorí sa tu usadzovali ako obchodníci.
„Človek nemôže nájsť večný život, môže si však zachovať večné meno.“
Epos o Gilgamešovi
Na severe Mezopotámie sa vyvíjala Staroasýrska ríša (2000-1600 pred Kr.) ako prvý zjednotený štát tejto oblasti vytvorený tiež semitskými Amoritmi.
„Človek nemôže nájsť večný život, môže si však zachovať večné meno.“
Epos o Gilgamešovi
V 2. tisícročí pred Kr. nadobudla dominantné postavenie babylonská kultúra.
„Človek nemôže nájsť večný život, môže si však zachovať večné meno.“
Epos o Gilgamešovi
Nachádzame sa na území dnešného Iraku a časti Iránu v oblasti nazývanej tiež úrodný polmesiac.
"Poprvé přinesly novou diskusní platformu nové výzkumy geologů Williama W. Sagera a Anthonyho P. Kopperse (Science, sv. 287, 21.1. 2000, s. 455-459). Zjistili, že před 86 až 82 miliony let Země měla dva magnetické póly vzdálené od sebe 16 až 21 stupňů a potvrdili, „že popsaný jev způsobil prudkou změnu osy vůči zemskému plášti (skutečný pohyb pólů) a souvisel s globální změnou pohybu pev-ninských desek, velkými sopečnými výbuchy a změnou magnetických pólů“ (Sager/Koppers, 2000)."
"K proměně Sahary ze subtropické stepi s hrochy, krokodýly a slony na mrtvou písečnou poušť došlo teprve před 5000 či nanejvýš 6000 lety (podle oficiálního datování): vyplývá to z rekonstrukce klimatických podmínek provedené v roce 1998 Postupimským ústavem pro výzkum klimatu. Prudké změny klimatu nejspíš způsobily malé periodické výkyvy oběžné dráhy Země a sklonu zemské osy…"
Bomba vybuchla – je to šok pro paleoantropology a evolucionisty, neboť jejich vědecké disciplíny a teorie o vývoji člověka v Evropě jsou od základu otřeseny. Veřejnost bezmála ani nezaregistrovala zprávu, která proběhla rozhlasem i televizí: „Řada lebek z doby kamenné v Německu je podstatně mladší, než se dosud tvrdilo“ (dpa, 16. 8. 2004, 17.59 hod.). Skutečně jde o senzační odhalení, které jsem ostatně již předpověděl a podrobně probral ve své knize Darwinův omyly roce 1998.
