Mezi největší záhady minulosti patří znalosti a technické poznatky nacházené u civilizací, které by je podle představ současných historiků mít vůbec neměly. Jsou v pověstech a mýtech, ale často i v depozitářích muzeí - jenže oficiální věda se k nim raději moc nezná. Buď je označí za rituální předměty, nebo je ignoruje úplně. Obzvlášť neobvyklou povahu má tisíce let staré čínské učení, v němž je zakódován princip moderních digitálních počítačů.
V chorvatské jeskyni Siničič se speleologům před několika lety podařilo proniknout do dosud neprobádaných prostor, kde objevili do skalní stěny vyrytý nápis údajně starý 11 500 let. Tedy z časů, kdy podle oficiální vědy chyběla do vynálezu písma celá tisíciletí - ale kdy podle Platóna zanikla Atlantida. Tvrdí to alespoň článek od Gorana Matejiče z internetového magazínu Kameleon. Chorvatský text působil poměrně seriózně, proto jsem se o záležitost začal zajímat blíž. Na počátku vznikl krátký komentovaný výtah i s odkazem na chorvatsky psaný originál, záhy se ale ukázalo, že je nutné jej doplnit o údaje z jiných zdrojů, které rovněž uvádím.
Na dni, kdy Kryštof Kolumbus objevil Ameriku, zdánlivě není nic záhadného: podle učebnic prostě 12. října 1492 spatřil zemi, která se později ukázala být novým kontinentem. Ve skutečnosti se tak ale stalo za velmi podivných okolností. Datum, které je považováno za symbolický počátek novověku, předznamenalo záhadné světlo, o jehož podstatě jedni vedou spory, zatímco jiní tuto událost raději mlčky přehlížejí. A přece Kolumbovy deníky mluví jasně…
Podle většiny starých mytologií oheň lidstvu darovali bohové, nebo ho lidé bohům ukradli. Druhá varianta možná vysvětluje, proč až do 19. století bylo jeho rozdělávání poměrně komplikovaná záležitost: Titán Prométheus bohům sice ukradl oheň, nestačil už k němu ale přibrat také zápalky. A tak si Pozemšťané museli dlouho pomáhat všelijak.
Televize patří údajně k těm médiím, kterým internet odzvání hranu, ale přesto to nevzdává. Lednový veletrh spotřební elektroniky CES mimo jiné naznačil, čím chce uživatele oslovit v nejbližších letech. Budou to prý především velkoplošné přístroje s panoramatickou prohnutou obrazovkou, rozlišením ultra HD a ještě větší mírou integrace s počítačovými technologiemi a internetem. Ne všichni konstruktéři se ale drží takhle při zemi.
Z hlediska vědeckého poznávání světa je označení středověku za dobu temna. Není to sice úplně přesné, ve srovnání s antikou však poznání skutečně postupovalo mnohem pomaleji. Přesto existovala neuvěřitelná výjimka: už ve 13. století žil člověk, který tvrdil, že planety obíhají kolem Slunce a psal o autech a letadlech.
Podle jedněch to je spása hladovějícího lidstva, podle druhých ekologická pohroma, jejichž důsledky zatím ani nedokážeme dohlédnout. Ano, řeč je o geneticky modifikovaných organismech, zkráceně označovaných jako GMO. A o sporech, jestli je nadšeně vítat, nebo bez výjimek zakázat.
Věštebné rituály, které se ještě dnes občas provozují v období vánočních svátků, jsou s velkou pravděpodobností keltského původu. Některé jsou stále všeobecně známé a lidé je občas provozují - navenek především pro pobavení, přesto s jistou vnitřní obavou a zvědavostí zároveň: co na mě čeká za oponou času? Jiné postupně upadají do zapomnění. Připomeňme si tu některé z nich:
Pryč jsou časy, kdy stolní počítač po půl roce beznadějně zastaral - dnes můžete i hodně náročné věci dělat na stroji starém třeba pět let (tedy, pokud jste si tehdy nekoupili nějakou obzvlášť lacinou šunku). A není moc důvodů si myslet, že to nepůjde ani za dalších pět let, alespoň jestli se nechystáte přejít od brouzdání webem, hraní her, střihu domácího videa a sledování HD filmů na profesionální 3D produkci dalšího dílu Hvězdných válek nebo modelování dějů při jaderném štěpení.
Úvaha je to vlastně docela prostá a samozřejmá: pokud nás někdy v minulosti navštívili mimozemšťané, nebo tu kvetly vyspělé technické civilizace, jistě někde ukryli plody svého vědění na časy, až lidstvo vyspěje do úrovně, kdy je pochopí. Na povrchu to být nemůže, protože tam jsme nic nenašli. Zbývá tedy jen podzemí.
