Největší část proslulých drahocenných pohřebních darů nalezených v hrobě faraóna Tutanchamona je uchovávána v káhirském Egyptském muzeu. Méně se však již ví, že poklad nevyčíslitelné hodnoty obsahuje také některé neobvyklé předměty. Patří k nim například tři stříbrné a bronzové „trumpety". Přesněji řečeno, záhada se skrývala jen v jedné z nich. Když totiž byly roku 1954 trumpety čištěny a probíhala jejich konzervace, zkusili do ní pracovníci fouknout.
Ve stejné chvíli vypadl v Káhiře, ale i blízkých okolních městech elektrický proud. Totéž se stalo během další pravidelné údržby v roce 1974. Na výpadek energie z roku 1954 se mezitím zapomnělo (a mimochodem i na ono přerušení dodávky proudu, k níž došlo v noci, během níž zemřel lord Carnavon).
Všechny tyto poruchy jsou samozřejmě doložené a informovaly o nich i egyptské noviny. Pro jistotu se s trumpetami od roku 1974 již neexperimentovalo.
V Tutanchamonově pokladu se však nalézají i další záhadné předměty.
Jedna z jeho dýk v tmavé hrobce kupodivu ani po 3 300 letech nezrezivěla. Mnozí experti se domnívají, že musela být vyrobena z podivuhodně kvalitní slitiny, jakou bychom dnes dokázali připravit pouze ve vakuu. Je dýka zhotovena z nerezové oceli nebo nějakého speciálního materiálu?
Tato zbraň je vystavena vedle další zlaté čepele v ústřední vitríně hlavního sálu věnovaného faraónovým cennostem. Není však opatřena katalogovým číslem.
Podle klasické egyptologie neznali Egypťané ani železo, a už vůbec nedokázali ze železné rudy vyrobit ušlechtilou ocel. Dýka však existuje, a to je rozpor, který by si zasloužil podrobnější průzkum. Vedení Egyptského muzea se však vydání dýky k analýzám tvrdošíjně brání (rok 2004, novšie výsledky výskumov nájdete ›› na tejto adrese, pozn. red.).
Třešničku na dortu celé sbírky představuje Tutanchamonova posmrtná maska. Před dvaceti lety zavítala v rámci putovní výstavy do Evropy a mohly ji obdivovat miliony nadšených lidí. (Výstavu sme navštívili v Bratislave v roku 2015, fotoreportáž nájdete ›› na tejto adrese, pozn. red.) Maska faraonovy mumie je zhotovena z masivního zlata a velmi kvalitního lazuritu (lapis lazuli).
Její hmotnost dosahuje jedenácti kilogramů.
Návštěvníci tehdejší výstavy ani turisté mířící do káhirského muzea se však nedozvěděli o existenci záhadného rentgenového snímku, pořízeného pařížskou dceřinou firmou společnosti Eastman-Kodak. Odborníci si prohlíželi vyvolaný film s úžasem: maska sice zvnějšku vypadá zcela bezvadně, ale rentgenový snímek odhalil na pravé tváři malou nepravidelnost, jež není na první pohled vidět. To by ještě nebylo tak překvapivé. Ale „vada" se vyskytuje na stejném místě, kde je i na mumii patrná malá jizva, zřejmě způsobená kousnutím. Změna struktury kovu tedy byla očividně způsobena záměrně.
Jak to ale staroegyptští zlatníci technicky zvládli? Jak dokázali opatřit masku malou jizvou, avšak současně to provést tak, že zůstala neviditelná?
Rentgenologové ani další odborníci to zatím neumějí vysvětlit. V Egyptském muzeu se nachází velké množství dalších záhadných nálezů z dob faraónů. V tlačenici panující před vitrínami byste je ovšem mohli snadno přehlédnout. Proto vás na některé upozorníme. Například uprostřed ptačích exponátů je vystaven miniaturní model dřevěného větroně. Byl nalezen roku 1898 v jednom sakkárském hrobu. Obdivovat můžete i měděné dráty opatřené izolací, pocházejí z Údolí králů. Stejně záhadné jsou perfektně vybroušené skleněné vložky v sochách nebo optické zvětšovací čočky. Způsob opracování některých kamenných objektů, mezi nimi i zadní strany sarkofágů, naznačuje, že starověcí řemeslníci znali jádrové vrtání a pracovali s kotoučovými pilami. Staroegyptští kněží vynikali na poli medicíny. Například na jednom z papyrů je popisováno používání narkotizačních preparátů. A ještě jedna kuriozita:
Ve vitrínách muzea můžete spatřit i předměty podobné bumerangům. Takové zbraně známe pouze od australských domorodců. A to vše může být jen špička ledovce. Ve sklepních depozitářích Nejvyšší rady správy egyptských starověkých památek možná padá prach na další předměty, jež by neměly existovat, ale o nichž nevíme. Jestlipak si je někdy budeme moci prohlédnout? O tom lze právem pochybovat.
Zdroj: Zakázaná archeologie - Nevysvětlitelné záhady z dějin lidstva; Dona Klaus, Reinhard Habeck - Vydavateľstvo: Dialog www.dialog-lbc.cz, 2008
Knihu môžete zakúpiť na tejto adrese
Celý seriál "Zakázaná archeológia" nájdete postupne na tejto adrese.
ZVUK TUTANCHAMONOVÝCH TRUMPIET nájdete ►na tejto adrese.
EXPONÁTY Káhirského múzea nájdete na tejto adrese.
Súvisiace:
Klaus Dona
http://www.miesta.net/autor/klaus-donaRubrika: Zakázaná archeológia
http://www.miesta.net/rubrika/rubriky/zakazane-dejiny
