"Drahokamy" zahrnují soubor drobných prací zdánlivě nesourodých, ale tematicky na sebe navazujících, podaných a zpracovaných z různých hledisek, odrážejících požadavky okamžiku jak formou podání, tak svým obsahem a vztahem k problematice řešené v rozhovorech s přítomnými tazateli a zájemci o duchovní nauky. Autor v nich osvětluje palčivé problémy duchovního vývoje a dává cenné pokyny jak je správně řešita tak zdárně překlenout nebezpečné propasti a vyvarovat se pádů do nich, nebo vyhnout se úskalím v duchovním úsilí, jež ohrožují duchovně usilujícího člověka ztroskotáním.
de to bolo, tam to bolo: kde vodu hrabali - a piesok viazali. Žil raz muž so ženou a mali dve dievky. Jedna bola dcéra mužova a druhá ženina. Muž si obe dcéry rád videl, ale žena mala rada len svoju dievku a pastorkyňu nenávidela. Ustavične ju z domu vyháňala. Čo mala neborká dievka robiť? S ťažkým srdcom sa pobrala do sveta.
Český mystik (1908 - 1974), ktorý v mladosti do najhlbších podrobností poznal a sám na sebe uskutočnil najvyššie duchovné a mystické ideály Východu bez toho, aby pritom stratil kontakt s občianskym životom. Svoje skúsenosti potom formuloval ako originálnu, z kníh nevyčítanú duchovnú náuku, ktorá vychádza z psychológie a spôsobu myslenia súčasného Európana. Vedie ho životom a zdokonaľuje jeho bytosť ako celok; nezaoberá sa len fyzickou, mravnou alebo mentálnou zložkou, ale harmonicky ich rozvíja všetky naraz. Z veľkých svetových duchovných smerov má jeho náuka najbližšie k mahájánskemu buddhizmu. V každej zo svojich kníh vysvetľuje Květoslav Minařík duchovné náuky z iného aspektu, aby ich tak lepšie sprístupnil širokým vrstvám čitateľov. Takmer celé jeho životné dielo bolo už vydané vydavateľstvom 
Květoslav Minařík na základě vlastního úsilí podle pouček jógy dosáhl zkušeností, které se podle jeho slov shodovaly s vrcholnými výsledky tibetského buddhismu. Díky těmto výsledkům pochopil a přímo na sobě poznal smysl a způsob postupu různých duchovních směrů a náboženství. Na základě povahy tohoto poznání se také rozhodl, že se bude snažit je sdílet s ostatními lidmi. Proto mimo jiné napsal rozsáhlé literární dílo, v němž popisoval různé cesty a způsoby duchovního vývoje. Snažil se přitom brát do úvahy psychologii a způsob myšlení Evropana 20. století. Hlavní důraz kladl na způsob života, který vede k duchovnímu zdokonalení člověka a harmonicky rozvíjí všechny složky jeho bytosti (fyzickou, duševní i mentální). Květoslav Minařík ve svých knihách přibližoval problematiku duchovního vývoje, nauk a jejich praktického uplatňování z různých hledisek a různých duchovních tradic tak, aby tyto záležitosti byly přístupné co nejširšímu okruhu lidí. Z toho také vycházela šíře rozsahu jeho díla.
Jednou z oblastí, v ktorých sa od nás prírodné bytosti veľmi líšia, je spôsob ich vnímania. Spočiatku som sa divila, ako to, že dévovia stromov a iní elfovia poznajú podrobne moju životnú situáciu, zdravotné problémy, alebo témy, ktoré ma práve zamestnávajú. Na moju otázku mi déva stromu odpovedala, že vraj na mne môže tieto veci vidieť. Tým „na mne“ ale nemienila špičku nosa ani iné výrazné časti tela, ale môj jemnohmotný zjav.
Žili raz dvaja bratia. Jeden z nich bol bohatý sedliak, nemal deti a bol veľmi lakomý. Druhý, chudobný želiar, mal jedinú dcéru a bol to veľký dobrák. Keď šlo dievčaťu na dvanásty rok, dal ju k bratovi za pastierku husí. Dva roky slúžila za stravu, po dvoch rokoch zosilnela a stala sa kravskou dievkou.
Kopal raz jeden chudobný človek pri hradskej ceste priekopy. A neviem, ako sa stalo, ako nie, dosť na tom, že sám kráľ náhodou šiel po tej ceste a opýtal sa chudobného človeka: