Jedno z nejdůležitějších učení zenu je osvobodit se od reaktivity a prostě ztělesňovat absolutní přítomnost. V tom je nesmírná prostota, a je to velmi mocné učení, ztělesněné zenovými mistry. Ti se na většině zobrazení tváří dost přísně, asi takhle (:-)))), ale když jsou to dobré kresby, opravdová umělecká díla, a když se podíváte zblízka, za tou přísností můžete uvidět soucit a jemnost. Ta přísnost tam je, aby proťala mysl a ego v druhém člověku. (:-)
Dotaz posluchače: Je probuzení postupný proces, nebo je to náhlý posun, tak, jak popisujete své vlastní probuzení?
Eckhart Tolle: A jak je to zatím s vámi?
Posluchač: Velmi postupné. (:-)))))
Všichni jsme se ve škole učili podobenství o Platónově jeskyni. O jeho duchovním rozměru asi měl tenkrát málokdo z nás ponětí. Vykládáno může být a taky je všelijak. Třeba i jako alegorie k NWO. Já to chápu jako prostý lidský úděl a přišlo mi dobré si představit, jak hluboko v takové jeskyni vězím asi já. Jsem ještě v úplně tmě? Nebo už mžourám? Nebo dokonce vidím odraz slunce? Nebo se vracím zpátky ke spoluvězňům? Není to tak lehké, pocity jsou smíšené. Zdá se mi, že je možno zaujímat několik postavení současně. Zkuste to třeba taky v rámci novoročního rozjímání...
V poslední době je hodně výzev k meditacím, třeba k určitým "pěkným" datům, jako 11. 11., 12. 12., nebo k nějakým příležitostem. Mnohé duchovní skupiny organizují pravidelné meditace. Přišlo sem pár dotazů, jaký konkrétní výsledek měla meditace 11.11. No, my, co už se léta snažíme meditovat, víme, že konkrétní výsledek nemusí být přímo hmatatelný a ihned viditelný. Nečekejte zázraky. Ale pokud budete meditovat trochu déle a pravidelně, zjistíte, že to velice pomáhá k tomu, aby vám vesmírné síly našly cesty, jak splnit vaše nezištná přání. V józe se říká, že tento svět je takový "strom splněných přání". Vše, co si přejeme, nám vesmír ihned pomůže uskutečňovat. Když si představujeme kytici růží, dostaneme ji, když myslíme na bodláky, taky je dostaneme...
Antonína Makarova ma 83 rokov, podnikať začala, keď mala 70! A v čom podniká?
PRAVDA | Ananás je ovocie, ktoré si zaslúži našu pozornosť, a to nielen v predvianočnom období, kedy je dokonalou ozdobou vianočnej ovocnej misy, ale počas celého roka. Síce obsahuje deväťdesiat percent vody, ale vo svojich zvyšných desiatich má také množstvo cenných vitamínov a minerálov, ako máloktorý z jej ovocných konkurentov. Kým v minulosti si pomocou ananásu starí ľudia kdesi v južnej Amerike liečili zápchu a upokojovali choré črevá, tí dnešní ho používajú ako prostriedok na chudnutie. Vysoko účinný!
My máme dospět k opuštění naléhavého myšlení, to jest posuzování. Kdyby se právě to neodehrávalo v kolektivním energetickém poli planety, a právě teď, vůbec bychom tu neseděli na přednášce, nebyli bychom tu. Ale my jsme tady, protože právě to se právě odehrává v kolektivním energetickém poli. Lidé mi často kladou otázku: „To se nám stane jen tak samo, anebo my máme způsobit, aby se to stalo? Anebo máme jenom tak sedět a nechat to, ať se to stane?“
Nezáleží na tom, jak fyzicky aktivní je vaše dítě. Čas strávený před počítačem nebo televizní obrazovkou je spjat s psychologickými problémy. Jinými slovy, děti nemohou vynahradit čas věnovaný sledování televize tím, že stráví více hodin cvičením. Zjištění také praví, že způsob, jakým děti stráví svůj čas „vsedě“, zejména společně s tím, kolik času stráví sedavým způsobem, je významný pro jejich duševní zdraví.
Motto: „Když zjistíš, že jedeš na mrtvém koni, sesedni!“
přísloví Indiánů kmene Dakota
Rozdíly mezi primitivním myšlením předků a dnešním způsobem uvažování expertů ovlivněným moderními náhledy na ekonomiku lze stěží porovnat lépe, než pomocí strategie mrtvého koně. Rozdíly mezi primitivním myšlením předků a dnešním způsobem uvažování expertů ovlivněným moderními náhledy na ekonomiku lze stěží porovnat lépe, než pomocí strategie mrtvého koně. Když „chcípne kůň“ v profesionálním životě, často zapomínáme na K.I.S.S. a prosazujeme naprosto nelogické postupy:
„Správaj sa k nám normálne a nie tak psychologicky ako k svojim klientom,“ zaznelo voči mne doma. Sprvu som sa tým nezaťažovala, lebo určitej profesionálnej deformácii sa v súkromnom živote nevyhne nikto. Skutočný problém nastal až s uvedomením, že vôbec netuším, čo rozumejú pod slovom normálne. Keďže sa správam normálne. Čo odo mňa chcú? Bolo to v dobe, keď som práci venovala aj dvanásť hodín denne bez ohľadu na sviatky či piatky. Najväčší nápor tých, čo ma vyhľadajú v stave zimnej frustrácie a zvedavosti ohľadom budúcich tendencií v novom roku, poľavil a chvíľami som sa začala cestou do práce a z práce obzerať viac po okolí, po usmievajúcich sa ľuďoch a položila si ďalšiu bytostnú otázku: „O čom sa tak asi bavia a prečo, keď neriešia problémy? Život je predsa o riešení problémov. Nie?“
