V našem zaběhaném a rozporuplném sociálním systému jsme se naučili jisté pasivitě. Vše za nás udělá někdo jiný. Televize nás zabaví, prožíváme dobrodružství z pohodlí bytu. Spousta fast-foodů za nás uvaří a jídlo nám dodá až do bytu. Byt opouštíme pouze, když jdeme vydělávat peníze anebo když si jdeme pro léky k našemu lékaři. Všimli jste si někdy základu slova lékař? Lék. Lékař nás tudíž neléčí, ale předepisuje nám léky. Kdyby nás doopravdy léčil, říkali bychom mu léčitel, což je ale pro většinu naší společnosti označení pro šarlatána a podvodníka a takové označení je pro studované mediky absolutně nepřípustné.