Libor Čermák | Staré egyptské kosmologie o stvoření světa mají hodně společných věcí s tím, co říká moderní věda o vzniku života a historii naší planety. Je to jen náhoda? Snad každý starověký národ má nějakou svojí verzi pověsti o tom, jak byl stvořen tento svět...
U Kyšic na Plzeňsku objevili pozůstatky uměle vytvořené vodní nádrže, která může být stará až 8000 let. Doposud existovaly důkazy o tom, že první přehrady začali naši předkové stavět přibližně o tři tisíce let později. K plzeňskému nálezu se nyní upíná pozornost řady vědců.
Libor Čermák | Byl posledním egyptským faraónem 4. dynastie. Nepostavil sice tak monumentální pyramidy jako jeho předchůdci. Když jsem si však zjistil rozměry jeho mastaby, nemůžu se nad něčím nezamyslet. Zakladatelem 4. dynastie egyptských panovníků je Snofru. Tomu se přisuzuje stavba hned několika egyptských pyramid. Kromě pyramidy v Medúmu, kterou dokončil po Hunejovi, postavil i dvě hlavní pyramidy v Dahshuru. Podrobněji jsem se jimi zabýval v článku Záhady pyramid v Dahshuru.
Na stenách chrámu v starokambodžskom architektonickom komplexe Angkor Vat sa podarilo odkryť dávno stratené maľby spred približne pol tisícročia. Oznámil to Noel Hidalgo Tan z Australian National University v Canberre (Austrália), ktorý skúma najmä jaskynné maľby.
Libor Čermák | Na svém blogu jsem se zabýval už téměř všemi egyptskými pyramidami 4. dynastie. Jedna z těch, která mi ještě zbývá, je Radžedefova pyramida v Abú Rawáš. Jsou i tam nějaké záhady? V Abú Rawáš totiž stojí zbytky pyramidy, kterou si nechal postavit panovník 4. dynastie Radžedef, syn slavného Chufua, stavitele velké pyramidy v Gíze...
Libor Čermák | Beton je jeden z nejpoužívanějších stavebních materiálů současné doby. Neobejde se bez něj téměř žádná stavba. Jeho původ je však zahalen zvláštním tajemstvím. Setkal se s ním snad každý, kdo někdy něco stavěl. Kdo se v betonech trochu vyzná, ví, že jeho namíchání je celá věda.
Libor Čermák | Stavba egyptských pyramid je jednou z největších záhad historie. Bylo o ní vysloveno nespočet hypotéz. Mnohé již byly vyvráceny, jiné dosud ne. Ta nejnovější říká, že stavitelé namáčeli písek pod kameny. Jako mylné se například ukázaly teorie o dřevěných strojích nebo kolejích. A tak se vědci drží nejznámější hypotézy o práci tisíců a tisíců otroků, kteří vršili pyramidy až do výšky téměř 150 metrů.
Termín „neurčitelný artefakt“ používají někteří archeologové při nálezu věcí, které v dané historické době nemají co dělat. Objevy tohoto typu jsou hlášeny z celého světa a s jejich určením mají problém i renomovaní vědci. Do tohoto „soudku“ patří také kovová nádoba, která se vyloupla z kamene po odstřelu skály v Dorchesteru ve státě Massachusetts v USA v roce 1852. Nikdo dodnes nedokázal vysvětlit, jak se toto umělecké dílo mohlo stát součástí skály, která byla přes 500 miliónů let neporušená.
Na dni, kdy Kryštof Kolumbus objevil Ameriku, zdánlivě není nic záhadného: podle učebnic prostě 12. října 1492 spatřil zemi, která se později ukázala být novým kontinentem. Ve skutečnosti se tak ale stalo za velmi podivných okolností. Datum, které je považováno za symbolický počátek novověku, předznamenalo záhadné světlo, o jehož podstatě jedni vedou spory, zatímco jiní tuto událost raději mlčky přehlížejí. A přece Kolumbovy deníky mluví jasně…
Egyptológovia, skúmajúci hrobku KV 40 v Údolí kráľov pri Luxore, identifikovali pohrebné miesto niekoľkých detí a ďalších príslušníkov rodiny dvoch faraónov spred vyše 3300 rokov. Oznámila to vedúca tímu Susanne Bickelová z Universität Basel (Švajčiarsko).
