Isaaca Newtona asi většina lidí zná jako objevitele gravitačního zákona - a to obvykle jen díky anekdotické historce o jablku, které mu spadlo na hlavu, v níž se následkem nárazu rozsvítilo. Ve skutečnosti je to ale postava v mnoha ohledech záhadná - a k jejím nejtajemnějším stránkám patří jeho veřejnosti neznámý vztah k alchymii.
„Archeológovia celkom správne predpokladali, že pobrežie Stredozemného mora je bohaté na archeologické nálezy,“ hovorí profesor talianskeho Národného inštitútu oceánografie v Terste („National Institute of Oceanography and Experimental Geophysics in Trieste”) Emmanuel Lodolo. „No napriek značnému rozsahu prác nemali šancu nájsť stopy najstarších osídlení. Prečo? Pretože pred 12–15 tisíc rokmi bola pobrežná línia umiestnená úplne inak. Stopy prvých civilizácií je nemožné nájsť na pobreží, ale na morskom dne.“
K záhadám mayských pyramid v polovině srpna přibila další. Archeologové z Autonomous University of Mexico oznámili, že pod svatyní El Castillo objevili rozsáhlé podzemní prostory. Badatelé se domnívají, že pyramida byla úmyslně vztyčena nad vodní propastí, aby propojila nebe s podzemím.
Ruiny nejstaršího kamenného chrámu světa stojí v jihovýchodním Turecku poblíž syrských hranic: archeologové určili jejich stáří na 11,5 tisíciletí. Asi je jen náhoda, že lokalita se nachází nepříliš daleko od Araratu - hory, na níž šťastně přistál Noemův obří koráb po potopě světa. Přinejmenším podivné ale je, že ruiny Göbekli Tepe pocházejí z doby, která nápadně přesně odpovídá Platonovu datování zkázy Atlantidy. Za pozornost stojí i to, že v téže době a ve stejné oblasti začala takzvaná neolitická revoluce, během níž lidé radikálně změnili způsob obživy: z lovců se stali zemědělci. Zvláštní je i jméno lokality: Göbekli Tepe v turečtině znamená "hora pupku", přeneseně "hora středu".
Mezi megality bývají někdy zařazovány i podivné kamenné věže zvané nuraghi, kterými je v obrovském množství poset středomořský ostrov Sardinie. Trochu se podobají baleárským talayotům, ale technika stavby a zřejmě i časové zařazení jsou odlišné - údajně pocházejí z druhého tisíciletí př. n. l., někteří odborníci ale soudí, že vznikly před více než 8 tisíci lety. Největší z nich jsou přes 20 metrů vysoké.
Dve mayské usadlosti, o ktorých doposiaľ hovorili iba legendy, sa podarilo objaviť členovi Slovinskej akadémie vied a umení. Mestá ležali tisíc rokov zabudnuté v mexickej džungli...
Ve 14. století před naším letopočtem se v Egyptě stalo něco divného: poprvé v lidských dějinách (aspoň v těch nám známých) někdo přišel s myšlenkou, že početné panoptikum bohů je nadbytečné, protože úplně stačí jeden. V tomto případě se jmenoval Aton, byl univerzální, všemocný a vůbec tak nějak nad věcí, takže žádné spolubohy nepotřeboval. Reprezentoval tvořivou sílu slunce, což samo o sobě je v pouštní zemi rozpalované žhavými paprsky podivné.
Zaujímavý archeologický objav sa podarilo nájsť náhodou pri búraní. Pravdepodobne ide o najväčšie a najzložitejšie podzemné mesto na svete. Hlboké podzemné mesto v srdci Kapadócie, v tureckom meste Nevsehir, je jedným z najzaujímavejších archeologických objavov posledných rokov.
V historii vývoje člověka je sice stále ještě mnoho neznámého, přesto se zdá být v hlavních rysech jasno: i ti nejodvážnější badatelé jsou ochotni připustit stáří prvních lidí moderního typu nanejvýš na 125 tisíc let. Existují však nálezy, které do tohoto schématu nezapadají. Zatímco odborníci je považují za trestuhodné padělky či omyly a nehodlají o nich vůbec diskutovat, lovci záhad usilovně hledají důkazy jejich pravosti.
Libor Čermák | V severní části Etiopie se nalézá další ze záhadných komplexů, který ukrývá nejednu archeoastronautickou záhadu. Je to jedenáct unikátních kostelů, vytesaných do tvrdých skal, známých jako Lalibela.
