VEĽKÁ EPOCHA | Li Qing Yun (1677-1933) byl dle pověstí doktorem čínské medicíny, odborníkem na bylinky, mistrem čchi-kungu a poradcem v oblasti taktiky. Říká se o něm, že žil během vlád devíti císařů dynastie Qing a dožil se až 256 let. V květnu 1933 zveřejnil časopis Time nekrolog pana Li s titulem "Želva-Holub-Pes", hovořící o jeho tajemství dlouhověkosti: „Udržuj si klidné srdce, seď jako želva, kráčej lehce jak holub a spi jako pes."
Snímky z výšky odkryli nové dôkazy existencie civilizácie na Sahare v juhozápadnej Líbyi. Kultúru Garamantov považovali Rimania v prvých storočiach nášho letopočtu za primitívne nomádske kmene. Bola však oveľa rozvinutejšia. V zastúpení tímu archeológov to oznámil vedúci projektu David Mattingly z University of Leicester (Veľká Británia). S kolegami očakáva, že zmena režimu v Líbyi otvorí vedcom cestu k dôkladnejšiemu výskumu dosiaľ ignorovanej predislamskej minulosti krajiny.
LONDÝN | Vikingové, legendární mořeplavci, kteří dokázali doplout k americkým břehům dávno předtím, než se do Evropy dostal kompas, používali zřejmě k navigaci průhledný minerál kalcit. K tomuto závěru dospěl mezinárodní výzkumný tým, který teď výsledky svého bádání zveřejnil v časopise Proceedings of the Royal Society A.
VEĽKÁ EPOCHA | Před počátkem třetího tisíciletí před naším letopočtem vznikla v poříčí Indu a jeho přítoků zvláštní osobitá kultura, jejímž charakteristickým znakem byla civilizační vyspělost a vysoká urbanistická úroveň. Starověká kultura byla nazvána podle geografické lokalizace kulturou poříčí Indu nebo se jí podle jednoho ze dvou hlavních nalezišť říká kultura harrapská.
Libor Čermák | Možná to zní moc fantasticky, ale je možné, že naše současná technologická civilizace, jež obývá modrou planetu, není v její více než čtyřmiliardleté historii tou první. Naše civilizace trvá asi 6 tisíc let. To je s porovnáním obrovského stáří naší planety a s obrovského stáří života na ní jak plivnutí do moře. Stačí si jen představit dobu od druhohor, tj. posledních 250 milionů let. Proti té je 6 tisíc let epizodou tvořící pouhou jednu čtyřicetitisícinu. To znamená, že jen doba trvání naší civilizace by se do celého období dala naskládat více než 40 tisíckrát.
VEĽKÁ EPOCHA | V centrální části Saudské Arábie u Al-Maqar (čti al makar) byly objeveny archeologické důkazy o tom, že starověká společnost chovala zdomácnělá zvířata, včetně koní, již před 9 000 lety, tedy o 4 000 let dříve, než se kdysi myslelo. Civilizace byla pojmenována jako al-makarská a z naleziště se podařilo sesbírat 80 artefaktů, např. mumifikovaných koster, spřádacích a tkacích nástrojů, soch zvířat, jako např. pštrosů, sokolů a metr vysokou bystu koně.
iDNES | Proslulý cestovatel Marco Polo nikdy nebyl v Číně. A většinu historek, které sepsal v jednom z prvních cestopisů na světě, načerpal u pobřeží Černého moře při obchodování s Peršany. K takovým závěrům se kloní skupina italských archeologů, kteří Benátčanovu cestu po Asii zkoumají. Benátský kupec byl podle archeologů spíše skvělý posluchač a fabulátor než neohrožený dobrodruh. A ve světově proslulé knize Milion (Il Milione) ze 14. století popsal zážitky jiných obchodníků a cestovatelů.
Dnešní Luxor je rušné město s více než 150 tisíci obyvateli. Už ve starověku byl turistickým městem, kam jezdili lidé až z dalekého Říma a starověkého Řecka přilákáni blízkými hrobkami a památníky. Jedna z nejvíce zachovalých a obdivovaných hrobek patří královně Nefertari. Egyptská královna Nefertari (1290 – 1254 př.n.l.) patří mezi nejznámější manželky panovníků hned vedle Kleopatry, Nefertiti a Hatšepsut. Byla manželkou krále Ramsese II., který pro ni nechal postavit chrám Abú Simbel, kde je také pohřbena.
BRATISLAVA | Najstaršie známe pyramídy na svete sú v Bosne. Zhodlo sa na tom 90 percent expertov na pyramídy z celého sveta. Dodali tiež, že bosnianske pyramídy sú zároveň tými najväčšími. Archeológovia odhalili päť pyramíd zarastených trávou, o ktorých si ľudia dlho mysleli, že ide len o príliš súmerné kopce. Ich vek odhadujú na 12-tisíc až 26-tisíc rokov.
Za rok zrodu automobilů se většinou považuje letopočet 1885 kdy své patenty obdrželi němečtí vynálezeci Gottlieb Daimler a Karl Benz. Někdy se připouští, že vůbec prvním samohybem bylo parou poháněné monstrum, které se roku 1769 podařilo sestrojit francouzskému inženýrovi Nicolasu J. Cugnotovi. Ve skutečnosti ale sahají kořeny automobilismu do ještě vzdálenější minulosti. Málo se ví, že u zrodu dopravního prostředku, který zásadním způsobem poznamenal současnou civilizaci, stál jezuitský mnich.
Jan A. Novák
