Nepřímých indicií možná naznačujících někdejší návštěvy mimozemšťanů na Zemi není právě málo, přesvědčivý důkaz, který by obstál i před přísným zrakem vědy, však i po mnoha desetiletích vytrvalého pátrání nadšenců stále chybí. Je možné, že by tu návštěvníci z hvězd byli a přitom nic neztratili, neodhodili, nezanechali? Kdyby se podařilo najít pozůstatky nějakého vyspělého technického zařízení ve starých geologických vrstvách, vše by bylo rázem jasné.
Libor Čermák | Vždy zajásám, když se dozvím o nějaké úžasné, avšak méně známé památce starých civilizací, navíc opředené záhadami. A tak se také stalo, když jsem se dozvěděl o Moray, podivné stavbě u Cuzka. Nalézáme se asi 40 kilometrů severozápadně od peruánského města Cuzco. Kdybychom pokračovali dále, narazili bychom na dvě další významné incké památky. Nejprve na Ollantaytambo a později i na Machu Picchu (Nezodpovězené otazníky prastarých kameníků).
Ve vápenci vznikajícím před desítkami milionů let se sotva mohou nacházet lidské stopy - i malé dítě dnes ví, že lidé nemohli být současníky dinosaurů. A přesto takové stopy na různých místech světa existují. Jedna z lokalit se nachází i nedaleko od nás, poblíž slovenského města Martina. Od nálezu záhadných stop v kameni na Slovensku uplynulo už několik desetiletí. Roku 1967 jakýsi T. Smiešok objevil nedaleko obce Koňská v okrese Martin prohlubně ve skále nápadně připomínající lidské stopy.
Philippus Theophrastus s Hohenheimu zvaný Paracelsus je považován za otce novověkého lékařství. Jako první se odvážil jít za rámec antické mediciny, kterou do té doby středověk jen bezmyšlenkovitě napodoboval. A nejen to - Paracelsus se (na rozdíl od jiných stejně zvídavých ale méně přímočarých kolegů) odvážil své netradiční názory také zveřejňovat.
O zaniknutom mestskom hrade v Ľubietovej sa zachovalo veľmi málo písomných dokladov. Donedávna bola sporná aj jeho presná lokalizácia, archeologický výskum preto môže priniesť kľúčové poznatky o jeho histórii a architektonickom riešení. Spoločne s Kremnicou, Banskou Bystricou a Banskou Štiavnicou patrila Ľubietová v období stredoveku k najvýznamnejším banským mestám Uhorska.
Jaskyniari našli záhadné kamene na Silickej planine. Obrovské vápence sú opracované na hranoly. „Na Slovensku objavili obrovské kamene, tzv. megality, pred vyše dvadsiatimi rokmi v obci Holíč na západnom Slovensku. Sú zatiaľ unikátom,“ upozornila nás čitateľka Andrea Kosková z Rimavskej Soboty.
Čeští archeologové objevili v egyptském Abúsíru poblíž Káhiry hrobku princezny z páté dynastie, tedy z období 2500 až 2350 let před naším letopočtem. Je to unikátní nález, který tu nebyl už roky, říkají. Oznámila to egyptská Nejvyšší rada pro památky, na niž se odvolávají agentury DPA a EFE. Jak iDNES.cz potvrdil Miroslav Bárta, ředitel koncese pro výzkum v Egyptě z Českého egyptologického ústavu, objev hrobky princezny Šert Nepti je unikátní nález. Největší za posledních dvacet let.
Lokalita Zemný hrad sa nachádza južne od Vrábľov. Pozornosť pútala odjakživa. Prvé informácie o lokalite pochádzajú z 19. storočia. V tom čase ju navštevovali mnohí hľadači pokladov – tzv. prví archeológovia. Medzi nich patril aj vrábeľský kráľovský poštmajster Jozef Néčei.
Vrábeľské nálezisko zo staršej doby bronzovej patrí medzi európsku top desiatku, do ktorej sa radia také známe lokality, ako sú Trója či Mykény. Štyritisíc rokov staré mesto a jeho záhady odhaľujú archeológovia kúsok za Vrábľami. To, čo pod zemou našli doteraz, vypovedá o jedinečnosti a niekdajšom mimoriadnom význame tohto územia.
Naši vedci skúmajú aj minulosť Egypta. Odkrývajú napríklad nálezisko neďaleko Káhiry. Pod vrstvami prachu a hliny sa zrazu objaví čudný, zelenkavý záblesk. Archeológ opatrne odkrýva ďalšie vrstvičky, oprašuje hrany, kopíruje jej tvar. Kope na egyptskom nálezisku Tell el-Retábi, vo východnej časti nílskej delty, asi sto kilometrov od Káhiry.
