Tak sme tu, sme v živote a prenikáme skutočnosťou krok po kroku, hodinu po hodine. Pohyb vonkajšieho sveta naráža na naše citlivé vnútro, necháva pracovať jemný prístroj organizmu na premene hrubých vibrácií na láskavé, srdečné vlny. A toto svetlo, preniká závojom prítomnosť a dopadá na Zem bielym snehom svetla a optimizmu.
Všichni jsme se ve škole učili podobenství o Platónově jeskyni. O jeho duchovním rozměru asi měl tenkrát málokdo z nás ponětí. Vykládáno může být a taky je všelijak. Třeba i jako alegorie k NWO. Já to chápu jako prostý lidský úděl a přišlo mi dobré si představit, jak hluboko v takové jeskyni vězím asi já. Jsem ještě v úplně tmě? Nebo už mžourám? Nebo dokonce vidím odraz slunce? Nebo se vracím zpátky ke spoluvězňům? Není to tak lehké, pocity jsou smíšené. Zdá se mi, že je možno zaujímat několik postavení současně. Zkuste to třeba taky v rámci novoročního rozjímání...
Antonína Makarova ma 83 rokov, podnikať začala, keď mala 70! A v čom podniká?
V osemdesiatych a deväťdesiatych rokoch boli veľmi populárne rôzne „vesmírne piesne“. Údajní kontaktéri inšpirovaní mimozemskými sférami nás zasypávali vskutku náročnou hudbou. Veľmi ťažko robiť arbitra, ktoré z tých melódií mali s mimozemskými úrovňami naozaj niečo spoločné – podobali sa totiž ako vajce vajcu, čo podľa mňa vôbec nesvedčí v prospech ich hromadnej autenticity. Zväčša urputne kakofonické kompozície prekladané nádejnými pasážami, asi ako keď priemerne nadané dieťa sadne tretí krát za klavír – tiež sa to dá občas počúvať a znie to zaručene „mimozemsky“:)
Spielbergov precízny prístup robí z každého snímku pod jeho značkou zážitok. Jeho povestný „rodinný duch filmov“, teda že film môže spolu pozerať celá rodina, je možno práve tým tromfom, ktorým nás vždy znova a znova „dostane“. Prosto nijaké banálne či oplzlé seriálové klišé, ani pyrotechnika porovnateľná s čínskym novým rokom. Nič viac než FILM... Alebo predsa?
Keď som sa pred dvadsiatimi rokmi konečne dostal za Dunaj, presnejšie do Rakúska, bol som doslova ohúrený. Zostal mi v pamäti reklamný pútač, ktorý zakrýval starú rozpadnutú šopu v jednej prihraničnej dedinke, na ktorej si Coca-Colu v plechovke postrkovali dve natiahnuté ruky. Bol som unesený veľkosťou aj farebnosťou toho monštra, ktorý určite priniesol majiteľom spomínanej šopy, akúsi korunku , či šiling do rozpočtu. V návale šťastia a radosti z práve nadobudnutej slobody, som si vôbec neuvedomil pozadie a pravú tvár tejto a podobných reklamných tlakov na ľudskú psychiku. Vôbec už nie, že sa jedná o spôsob, ako zmanipulovať a nahlodať myslenie človeka. Veď o tom vlastne reklama je!
Motto: „Když zjistíš, že jedeš na mrtvém koni, sesedni!“
přísloví Indiánů kmene Dakota
Rozdíly mezi primitivním myšlením předků a dnešním způsobem uvažování expertů ovlivněným moderními náhledy na ekonomiku lze stěží porovnat lépe, než pomocí strategie mrtvého koně. Rozdíly mezi primitivním myšlením předků a dnešním způsobem uvažování expertů ovlivněným moderními náhledy na ekonomiku lze stěží porovnat lépe, než pomocí strategie mrtvého koně. Když „chcípne kůň“ v profesionálním životě, často zapomínáme na K.I.S.S. a prosazujeme naprosto nelogické postupy:
Dnešná skomercionalizovaná postmoderná doba prináša do nášho života množstvo liberálnych nezmyslov, ktorých podstatou je naháňanie ziskov obchodníkom a obchodným spoločnostiam. Vákuum v tržbách medzi Vianocami a Veľkou nocou sa snaží nahradiť zvýšenými tržbami skomercionalizovaný sviatok sv. Valentína, ktorý nemá žiadnu kresťanskú podstatu. Zneužitie legendy o svätom Valentínovi – starokresťanskom mučeníkovi z antických dôb panovania cisára Claudia II. patrí medzi to najohavnejšie, čo dokázali určité protikresťanské sily vo svoj prospech využiť. Katolícka a ani pravoslávna cirkev nevenovali a ani nevenujú pamiatke tohto svätca veľkú pozornosť.
Vážení přátelé, redakce jednoho našeho deníku vyhlásila soutěž o nejlepší poznámky v žákovské knížce...
Tenhle pes se narodil na Štědrý den v roce 2002. Narodil se se třema nohama. Dvě zadní nohy byly zdravé, ale jediná přední byla tak špatná, že musela být amputována. Pochopitelně, že nemohl chodit. Jeho první majitel si myslel, že pes nebude moci žít. Uvažoval o tom, že ho nechá utratit. Tehdy se objevila žena jménem Jude Stringfellow a rozhodla se, že se o psa postará. Dala mu jméno Faith (angl. víra, důvěra, věrnost, záruka, slib).
