K mému velkému překvapení jsme se na rozdíl od toho, co jsme viděly předtím, dostaly do úplně jiné doby a na místo, které vypadalo jako Francie a podle oblečení osmnácté století. Po široké dlážděné ulici projížděl krásný uzavřený kočár, uvnitř něhož seděl mladý muž a žena ve velmi drahých šatech a zřejmě ve velmi špatné náladě... Mladý muž dívku o něčem opakovaně přesvědčoval a ona, naprosto ho neposlouchajíc, se klidně vznášela někde ve svém snění, čímž mladého muže velice dráždila...
„Vidíš – to je on! To je ten samý "malý chlapec"... jenom už za mnoho, mnoho let,“ tiše zašeptala Stella.
„A jak to víš, že to je právě on?“ zeptala jsem se, ještě vše úplně nechápajíc.
Nasledujúce dni som však mala neuveriteľne veľa práce a tak hoci prešli už týždne, stále som si nevedela nájsť voľný čas na návštevu mojej malej priateľky. Myslela som na ňu takmer každý deň a sľúbila som si, že na ďalší deň si nájdem čas a odmením svoje srdce stretnutím s touto nádhernou svetlou bytosťou, čo by aj len na pár hodín... Okrem toho ma napadla veľmi zvláštna myšlienka a to zoznámiť moju starú mamu s jej starou mamou. Bola som si z nejakého nevysvetliteľného dôvodu istá, že tieto výnimočné ženy si istotne nájdu nejakú tému, o ktorej by sa dokázali zhovárať.
Dny šli jeden jako druhý. Týdny ubíhaly. Postupně jsem si začala zvykat na nezvyklé každodenní návštěvníky… Koneckonců, i mimořádné události, které vnímáme na začátku téměř jako zázrak, se stanou samozřejmostí, jsou-li pravidelně opakovány. Jako i můj báječný „host“, který mě ze začátku tak velmi překvapoval, se pro mě stal téměř obyčejným jevem, kterému jsem upřímně věnovala část svého srdce a byla jsem připravená dát mnohem více, pokud by jen to mohlo někomu pomoci.
“Světlana znamená „Nositel světla“. Velmi zřídka se stane, aby jméno osoby, její osud a skutky tak plně souzněly, jako se to stalo v případě Světlany de Rohan-Levašov. Celý její život, od nejútlejšího dětství, byl prodchnut aspirací ke Světlu, Vědění a duchovnímu vývoji. Že je její osud neobvyklý je to nejskromnější, co lze říci. Od úplného počátku života si musela zvykat na fakt, že se od ostatních velmi odlišovala, že mohla dělat mnoho věcí, které pro ostatní byly nedosažitelné a nepochopitelné. Již jako velmi malá musela Světlana studovat a zvládnout své schopnosti, naučit se, jak je správně kontrolovat a používat. Zažila hořkou pachuť neporozumění a nedůvěry, závisti a krutosti, osamění a zášti již jako velmi malá. Její zázračné vrozené schopnosti byly nepochopeny a popírány; musela přežít a žít v tomto světě, velmi nebezpečném a zrádném světě, obzvláště pro malou dívku...”
Niektorí ľudia dokážu za svojho života vykonať skutočne obdivuhodný čin. Poznáte aj vy takého človeka? Ja našťastie áno. Je ním Denisa Vanyová. Zoznámila som sa s ňou, keď som od nej adoptovala jednu staršiu mačičku. V tom čase sa starala asi o desať týchto úžasných stvorení, ktoré zachránila pred smutným a možno tragickým osudom. Zostali sme v kontakte, pretože som Denise často posielala fotky mačičky a písala, ako sa jej u nás darí.
Antibiotiká bežne nejem – teraz je to druhýkrát v živote. Prvýkrát to bolo pred pár rokmi a bral som ich vyše mesiaca – a k tomu samozrejme treba hltať aj probiotiká – pretože v našej tráviacej sústave máme dokonca viac rôznych malých zvieratiek (baktérii) ako našich vlastných buniek… A keďže tie antibiotiká rušia všetky malé živé zvieratká, nie len nežiadané Borélie – aj naše trávenie to pekne rozhodí – vlastne celú našu bytosť… Prejavuje sa to hnačkami…
Stále je v nás niečo, čo si myslí, že všetko okolo je dôležitejšie ako my sami. Že nie sme tak dôležití a preto si začneme venovať čoraz menej pozornosti a sebalásky. Možno sa aj učíme, že sebaláska je nehodný pocit, vzťah k sebe. Všade nás učia, že musíme myslieť hlavne na iných... doslova odhodiť seba a rozdať sa iným...
Poslednú predmájovú noc sa zjavia v dedinách máje. Potajme za tmy postavia mládenci svojim milým dievčatám do dvorov smreky okrem vrcholku osekané a ozdobené vencom. Pýtal som nato starých rodičov, tí to zažili, ale význam netušili – tak som začal dumať. Teda, stavali sa máje, a stavali ich mládenci dievkam, čiže má sviatok ľúbostnú podstatu. Ako s tým súvisí ten strom?
V dnešnej dobe internetu sa už nikto nemôže vyhovárať na nedostatok informácií, jedine na lenivosť a ľahostajnosť. Všetko je na webe a ak to už nechcete robiť kvôli sebe, robte to aspoň kvôli Vaším deťom, pretože tie sú na Vás plne závislé a ste to práve Vy, kto je zodpovedný zato či budú mať šťastné a zdravé detstvo, silný základ a vďaka tomu aj plnohodnotnejší život v dospelosti.
Jeden priateľ mi nedávno hovoril o cieľoch, ktoré chce dosiahnuť: Stať sa úspešný. Mať veľa ľudí v tíme. Predať veľa výrobkov. Mať veľa peňazí.