Množství pokusů o pochopení smyslu megalitických staveb napovídá, že známé skutečnosti je zapotřebí doplnit. Empiricky jsem dospěl k závěrům, že ono „doplnění“ nejsou žádné maličkosti, ale současnou vědou opomíjené přírodní zákony. Zní to neuvěřitelně, znal snad člověk v dávné historii přírodní zákony lépe než současná civilizace? To jistě neznal, ale věděl jak mezi kontinenty komunikovat.
Po celém světě jsou rozeseté geoglyfy vytvořené dávnými civilizacemi - gigantické zemní kresby viditelné pouze z výšky. Nejznámější jsou obrazce na peruánské planině Nazca. Jen několik desítek kilometrů od nich je však ještě mnohem podivnější útvar: přes horské hřbety a strže se táhne něco, co ze všeho nejvíc připomíná obří děrnou pásku. Populární lovec mimozemšťanů Erich von Däniken má mezi vědci nepříliš dobré jméno. Oproti svým kritikům však disponuje jednou velkou výhodou - většinu lokalit, které ve svých knihách popisuje, viděl na vlastní oči!
Libor Čermák | V posledních letech z celého světa přicházejí zprávy o tom, že se vyskytují podivné, lesy pokryté kopce ve tvaru pyramid. Burcují fantazii nejednoho badatele. Kde že se tam vzaly? Před několika lety takto také rozvířily diskuze o třech podivných pyramidových kopcích u bosenského města Viskoso, nalézající se zhruba 20 kilometrů severozápadně od Sarajeva... Nedávno jsem se díky jedné facebookové skupině dozvěděl o další takovéto lokalitě, kde se nalézá něco podobného.
Podle bosenských archeologů je „pyramida Měsíce“ vysoká 190 metrů a je tak druhou největší na světě. První je již zmíněná bosenská „pyramida Slunce“ s výškou 220 metrů. Jak to je? V Bosně, v údolí u města Visoko, asi třicet kilometrů severně od Sarajeva, byla objevena pyramida. A není ani malá, ani bezvýznamná. Je vysoká 220 metrů o délce stran více, než 360 metrů. Nazvali ji pyramida Slunce. Pokryta hlínou a vegetací zůstala až do současnosti bez povšimnutí. Byla snad ukryta před zvědavci, aby vypadala jako běžný kopec, původně nazývaný Visočica?
Obsah mých webových stránek http://www.miroslavprovod.com je převážně založen na manipulaci náboje statické elektřiny lidského těla, v souvislosti s náboji vodních toků. Identifikaci přesunů energie si nemohl ověřit každý, ale pouze ten, kdo měl zkušenosti s činností virgule. Bylo to málo přesvědčivé, proto jsem sestrojil jednoduché laboratorní zařízení, které lze snadno zhotovit, a nikoho nenechá na pochybách o funkčnosti přesunu energie.
Libor Čermák | Havajské ostrovy jsou 50. státem Spojených států amerických. Jejich rozloha je 28 tisíc kilometrů čtverečních. To je jako zhruba třetina České republiky. Žije zde 1200000 obyvatel, to znamená tolik jako má zhruba Praha. S porovnání s Českou republikou to je jen desetina, ale i tak má tento stát při volbě americké presidenta své čtyři volitele (což je dokonce o jednoho volitele víc než rozlohou největší stát USA - Aljaška). Ale co je méně známé je to, že i zde se nalézají věci, které hrají do karet archeoastronautické hypotéze a dalším záhadám.
Libor Čermák | Je to sice malý ostrovní stát v jihozápadní části Tichého oceánu. Svojí celkovou rozlohou se dá přirovnat k běžnému českému okresu, ale archeoastronautických záhad je tu tolik, že by mu každý jiný stát mohl jen tiše závidět. Souostroví Tonga se skládá zhruba ze 172 různě velkých ostrovů, z nichž 36 je obydlených. Nalézá ze zhruba ve třetině vzdálenosti mezi Novým Zélandem a Havajskými ostrovy.
Libor Čermák | Tichomořské ostrovy jsou prolnuté archeoastronautickými záhadami. Stačí vyslovit taková místa jako Velikonoční ostrov, Nan Madol, Tonga nebo Kiribati a záhad najdeme spoustu. A nebo také Markézy. I zde se nalézají málo známé záhady. Souostroví Markézy je zajímavé například svým umístěním. Nalézají se totiž v samotném středu Tichého oceánu...
Hlavními důvody pro důležitost Norska pro Německo byly: jeho pobřeží bylo vhodné pro ponorkové základny, Němci potřebovali zajistit bezpečný dovoz švédské železné rudy a hydroelektrárna Vermok, která produkovala oxid deuteria (těžká voda), ten byl životně důležitý pro jejich atomový výzkum, v němž v té době měli světový primát. Byly zde však i jiné důvody – důvody, které způsobily, že Hitler změnil svůj názor na zachování norské neutrality.
Vzhledem ke kontrole britských sil nad severním Německem a přístavům, které na konci 2. světové války spadaly do jejich sektoru, je silně pravděpodobné, že se jim podařilo zajmout většinu nacistické hierarchie. Britské síly také byly ideálně rozmístěné, protože Rusko mělo zájem o Berlín a síly USA byly rozmístěny hlavně v jižním Německu, kam byli posláni prozkoumat údajnou “pevnost”. Čtyři roky před koncem války se Británii podařilo zatknout Führerova zástupce Rudolfa Hesse, který byl v té době prokazatelně nejinformovanější ze všech nacistů.
