Dnes se přesuneme z Gízy do Horního Egypta a budeme pátrat, jestli i zde se vyskytují produkty vyspělých technologií. Navštívíme skvost egyptské kultury, chrám bohyně Hathor a pokusíme se proniknout do nevysvětlitelného tajemství spojení techniky a umění.
Obelisky se tyčí k nebi jako symbol neomezené mocí vládců, jako pojítko se svým slunečním božstvem Ra, který jim měl zajistit život věčný. Touto mánií trpěli vládci světových mocností. Když nemohli odtáhnout z Egypta pyramidy, odtáhli alespoň obelisky. I když měli dostatek poddaných a prostředků, zjistili, že zhotovení 300 tunových kvádrů nejsou schopni zajistit ani s pokročilejším nářadím, než měli staří Egypťané. Proto nechali obelisky převážet s potížemi v celku nebo po kusech do svého království, aby ohromili své poddané.
Není to tak dávno, co jsem zveřejnil překlad článku o zajímavém místě na Aljašce, jakýsi tamní bermudský trojúhelník, kde dochází k častému mizení lidí, letadel a podobně. Byla to jedna z takových těch zpráv, co se objeví a hned zmizí a většinou už se o tom později nic nedozvíme. To ovšem neznamená, že Aljaška jako taková je nezajímavá. Právě naopak. Sice se o ní tolik nemluví jako o jiných vyhlášených lokalitách, ale má své neodmyslitelné záhady, které sahají mnoho let do minulosti.
Velkou pyramidu máme postavenou. Tentokrát si prohlédneme objekty na Gízské plošině a budeme vyhledávat objekty, které nás přesvědčí o mistrovství egyptských stavitelů a matematiků. Budeme hledat svědectví o obráběcích technologiích, hledat technické a fyzikální prostředky, kterými bylo možné geometrických tvarů dosáhnout.
Na světě stále existuje mnoho nevyřešených záhad, některé velké, některé méně frekventované. Jedna z těchto méně známých je předmětem tohoto článku. Shoda náhod a pracovních povinností mě již po několikáté přivedla do malebného města Santa Fe v Novém Mexiku, které každého okouzlí svou architekturou pueblového stylu v kombinaci s mnoha kostelíky a náboženskými motivy.
Obrovské kamenné kruhy na Blízkém východě byly vyfoceny ze vzduchu a odkrývají detaily struktur, které byly zahaleny tajemstvím desítky let. Archeologové v Jordánsku pořídili snímky s vysokým rozlišením celkem jedenácti “Velkých kruhů“, které jsou kromě jednoho veliké okolo 400m v průměru. Proč jsou si tak podobné se neví, ale badatel David Kennedy říká, že podobnost je příliš nápadná, aby to byla náhoda.
Stratená civilizácia Lemúria/Mu prišla dramaticky späť do pozornosti verejnosti v roku 1931 s vydaním fantastického diela plukovníka Jamesa Churchwarda "Stratený kontinent Mu", prvej zo série piatich kníh od Churchwarda o stratenom kontinente.
Na celém světe nacházíme mýty o tom, že naši planetu v minulosti navštívili "bohové z hvězd". Jejich popis se liší jen zvyklostmi a vyjdařovacími prostředky těchto národů, jinak však zůstává ve své podstatě stále stejný. Měli bychom proto překonat naše předsudky a snažit se nad nimi lépe zamyslet – a pokusit se rozluštit jejich obsah, neboť mohou obsahovat pro nás velmi cenné poselství, které dokážeme rozluštit až dnes, v době technického pokroku a letů do vesmíru.
Pyramidy v Gíze jsou tím nejmonumentálnějším, co kdy lidé za dobu své historie stvořili. Z celkem devadesáti těchto obrovských staveb, nacházejících se v Egyptě, jsou dvě opravdovou výzvou pro vědce a záhadology: pyramida Chufuova (Cheopsova) a Rachefova (Chafreova). Egyptský bůh Hor zase používal k létání také ještě jeden další létající stroj nazývaný NAR, neboli „ohnivý sloup“. Na dochovaném vyobrazení má NAR podlouhlý doutníkovitý tvar, který se postupně zužoval do kruhové trysky, ze které vycházejí čáry, symbolizující zřejmě kouř.
V pôvodnom znení...