Bádanie

„Žiadne náboženstvo nie je vyššie ako Pravda“
Helena Petrovna Blavatská

Dnes môže byť ťažké zorientovať sa v priehrští ezoterických skupín a smerov. Jedno zlaté pravidlo hovorí, že ak sa chceš niečomu naozaj priučiť, musíš ísť k samotnému zdroju. Dá sa teda povedať, že čím staršie, tým lepšie. Niekedy mám však dojem, že ľudia viac reagujú na zaručené novinky. Ich autori sa neraz hrdia vyhláseniami, že síce vychádzajú z prastarých náuk (ako inak), no práve oni ich mimoriadne šťastlivo pretransformovali do jazyka človeka dneška a navyše obohatili o najnovšie poznatky, o ktorých sa našim predkom ani nesnívalo. V praxi to však vyzerá často ako viac či menej okázalá sebaprezentácia so zištnými cieľmi. Našťastie existujú skutoční Zasvätenci, ktorí nám ono zdrojové poznanie sprostredkúvajú. Dnes budeme hovoriť o dáme, ktorú ľudstvo naplno docení zrejme až v budúcnosti...

Představil jsem si v duchu obrovské Město Bohů, které napříč měří přes 50 km a které se skládá z mnoha různých pyramid, monumentů a zrcadel Času. Představil jsem si, že všechny z nich jsou navíc vícevrstvé, a uvědomil si, že v tomto areálu může být skutečně zakódován celý pozemský život, který byl kdysi stvořen (znovu?!) v celé jeho rozmanitosti a jednotě. Uvědomil jsem si, že nelze stvořit člověka... odděleně od všeho živého, protože... každá buňka se cítí být člověkem. Sáhl jsem do skříně, vytáhl mapu Města Bohů a začal ji zkoumat.

"Pyramidy jsou Kamenná razítka života, která začnou pracovat tehdy, když se Bohové, kteří stráží Život, rozhodnou spustit na ně svou životodárnou energii, aby z tohoto Razítka vycházely jako na běžícím pásu četné životní formy, které jsou tak navzájem propojeny, tak propleteny, že třeba jen bez pavouka, například, život člověka není možný. Člověk si myslí, že ví všechno a že je nejvyšším stupněm rozvoje Živého. Ale notoricky známý pavouk si to myslí taky. Každá buňka si to myslí taky. Každá molekula si to myslí taky. Každý atom se považuje za hvězdu... Pyramidy, které je možné nazvat Kamenné čipy života..."

Než budeme pokračovat, zase malé zopakování: Pompeje, město rozkládající se v seismicky a vulkanicky velmi neklidné oblasti, prodělaly za dobu své existence celou řadu větších či menších poškození. Velmi destruktivní bylo například zemětřesení v roce 63, podepsala se na nich i erupce Vesuvu v roce 79. Vždy však byly obnoveny. Konec nastal až v roce 1631. Město zasáhla série zemětřesení, převalila se přes něj vlna pyroklastických plynů a na závěr bylo spolu se svými obyvateli zasypáno popelem a vulkanickým materiálem do výše několika metrů. Vzhledem k velké devastaci celého širokého okolí došlo k tomu, že se na ně postupně zapomnělo. Znovuobjeveny byly až o sto let později, kdy v roce 1748 začal první "archeologický" průzkum. Z nějakého důvodu se však začalo tradovat, že město tu leží zapomenuto nikoli od katastrofické erupce Vesuvu v roce 1631, ale už od roku 79. Proč? Náhoda, anebo promyšlená mystifikace?

Než budeme pokračovat, udělejme si jen tak pro pořádek časovou rekapitulaci: podle oficiální historie byly Pompeje zničeny v roce 79 našeho letopočtu a "znovuobjeveny" kolem roku 1748 (kdy zde začaly víceméně chaotické vykopávky, které by bylo přesnější nazvat drancováním). V době mezi těmito dvěma daty - celých 1669 - údajně nebyly. A teď jedeme dál.

Hodnotiť jeho dielo mi príde ako neúctivé. Zároveň by som však rád vyzdvihol kvality v ňom obsiahnuté a ocenil tak dary, ktorých sa mi štúdiom jeho kníh dostalo. Vôbec sa nečudujem, že ho „znalci“ považujú za podvodníka – nezabúdajme, že časť ľudí takto onálepkovala dokonca i Madam Blavatskú a samotný Ježiš bol pre niektorých „žrút a pijan vína“! Som si istý, že takéto vyhlásenia dávajú vizitku len ich autorom a v žiadnom prípade sa nedotýkajú duchovnej veľkosti spomínaných, i keď by neprajníci iste radi.

Vtom mi to došlo: „Kamenné pyramidy jsou razítka pro replikaci života!" Na razítku je snadnější rozmnožit život v dostatečném množství, aby byl stabilní! Proto je snadnější vytvořit kamenná razítka v podobě pyramid a dokonce stvořit celé pyramidální Město Bohů jako Matrici života na Zemi, kde se život může tisknout a spustit v plné síle, než pokaždé použít sílu pyramidální Kosmu k vytvoření každého jednotlivého živého tvora... mikroba, například.

Vyjedete-li z Neapole směrem na jih, ocitnete se po pár kilometrech ve městečku Tore del Greco, kde si na fasádě jednoho z domů - "Vily faraona Mennella" - třeba všimnete starého památníku. Řeknete si - žádná paráda, jedeme dál. Ale vydržte a přečtěte si, co stojí napsáno na mramorových deskách - tedy pokud umíte latinsky. Zjistíte totiž, že památník byl věnován obětem katastrofické erupce Vesuvu v roce 1631.

Zjistit, která pyramida byla postavena jako první, je stejný problém, jak dokázat jestli bylo dřív vejce, nebo slepice.
Nedaleko egyptského města Edfu objevili archeologové dosud neznámou stupňovitou pyramidu. Její stáří se oficiálně odhaduje víc jak 4.600 let. To znamená, že je starší než Velká pyramida v Gíze. Nově objevená pyramida nemá žádné vnitřní prostory a nejsou žádné důkazy, že sloužila jako pohřebiště.

„Zem je obklopená neviditeľnou sieťou energie, vytvárajúcou po celom svete akési "geometrické diaľnice", známe ako Ley-Lines.“
Bethe Hagens

Stránky

Odoberať Bádanie