Poušť Gobi ležící na hranici Číny a Mongolska patří k nejsušším místům Země. Nebylo tomu tak vždy. Podle řady legend i archeologických nálezů před více než 12000 lety byla tato oblast úrodnou zemí a zároveň centrem jedné z velkých civilizací minulosti.
Průměrná výška dnešního člověka je někde okolo 170 cm. Nebylo to tak vždy. Byly doby kdy člověk dosahoval průměrně daleko menšího či naopak většího vzrůstu než dnes. Pověsti z různých míst světa hovoří o existenci trpasličích ras i ras obrů. Mimo to se v mýtech různých národů setkáváme se zvláštními tvory na půl lidmi a na půl zvířaty, jazykem dnešní doby genetickými mutanty.
Robert M. Schoch byl prvním průkopníkem odhalujícím skutečné stáří Velké sfingy v Gíze na základě jeho rozsáhlých znalostí jako profesora geologie. Čtěte dál a dozvíte se fascinující detaily!
Eroze na zadní straně Sfingy mohla být způsobena pouze a výhradě srážkami, ale deště zde za posledních 5 500 let nespadlo ani zdaleka tolik, aby způsobil erozi, kterou dnes pozorujeme (v učebnicích se píše, že byla postavena Egypťany ze 4. dynastie Staré říše asi 2558–2532 př.n.l.).
Obelisk v Bakiči je významným kultovním místem v Evropě. Díky jeho poloze hluboko v bosenských lesích zůstal dodnes nedotčen po tisíce let.
Informace, které zde najdete, jsou zcela unikátní. Doposud nebyl proveden žádný odborný výzkum obelisku v Bakiči. WM magazín a Nový cestovatel z.s., byl první, kdo se pokusil zjistit fakta o tajemném monumentu v bosenských horách. Měření a souvislosti budou pro historiky zřejmě šokující a nepřijatelné.
Žijeme skutočne v prelomovom, úžasnom období, v ktorom sa na nás nové objavy valia zo všetkých vedných odborov a veľké zmeny sú každodennom súčasťou ako ranný vtáčí spev. Tieto objavy zásadne menia náš pohľad na Vesmír a naše miesto v ňom. Tisícročná história Zeme a všetky súčasné i minulé učebnice sa musia pretvoriť a prepísať, aby mali naše deti a ich potomkovia potrebné vedomosti, nástroje na život krajší, plnší, kreatívnejší, bližší pravde a našej Vesmírnej – prepojenej podstate.
Možná jsme právě nyní dostali důkaz o skutečné historii lidstva v podobě nově objeveného artefaktu z labyrintu Ravne v bosenském údolí pyramid.
Labyrint Ravne je podzemní komplex prehistorických chodeb v bosenském Visoku. Vstup do labyrintu se nachází 2,5 kilometru od pyramidy Slunce. Od roku 2006 se podařilo Nadaci Archeologický park "Bosenská pyramida Slunce" vyčistit stovky metrů chodeb. V labyrintu Ravne byly objeveny mnohatunové megality a bloky s neznámým písmem, které připomínají runy. Mnoho odborníků z celého světa naměřilo v podzemním labyrintu frekvence příznivé pro lidský organizmus. Je zřejmé, že chodby a megality jsou umělého původu.
Další lokalitou s podivuhodnými vlastnostmi, které může být branou vedoucí do jiného časoprostoru, je skalní útvar, který Peruánci velmi výstižně nazývají Puerta de Hayu Marca - brána bohů. Najdeme ji v Peru, v Andách, 85 kilometrů od města Puna, u zátoky na severozápadě jezera Titicaca. Záhadnou bránu, nebo lépe řečeno obří kamenná vrata, vytesaná do skály, která nikam nevedou, objevil pro turistický ruch roku 1998, úplně náhodou průvodce cizinců José Luis Delgado Mamani. Tehdy prohledával okolí, aby mohl vytyčit novou, turisty ještě neokoukanou trasu v horách.
Nie je to tak dávno, čo osamelým hlasom vizionárov nevenoval pozornosť takmer nik. Potrebe etiky pri vedeckom bádaní rozumieme a určite tiež nie je jedno, ako sa poznatky využijú. Kto to ale kedy počul, aby veda ladila s duchovnými aspektmi? Že čo je za tým? Pozrime sa na to „per partes“...
„Stopy zpívajících bytostí pak vytvořily na celém kontinentu síť. Když splnily svůj úkol, vrátily se stvořitelské bytosti zpět do staré vlasti - na nebesa. Aboriginci po sobě nezanechali žádné mohutné kamenné stavby, písemné, či umělecké předměty, jako ostatní vyspělé světové národy. Neměli to zapotřebí, jejich poklady byly spíše duchovního zcela jiného charakteru.“
„Žiadne náboženstvo nie je vyššie ako Pravda“
Helena Petrovna Blavatská
Dnes môže byť ťažké zorientovať sa v priehrští ezoterických skupín a smerov. Jedno zlaté pravidlo hovorí, že ak sa chceš niečomu naozaj priučiť, musíš ísť k samotnému zdroju. Dá sa teda povedať, že čím staršie, tým lepšie. Niekedy mám však dojem, že ľudia viac reagujú na zaručené novinky. Ich autori sa neraz hrdia vyhláseniami, že síce vychádzajú z prastarých náuk (ako inak), no práve oni ich mimoriadne šťastlivo pretransformovali do jazyka človeka dneška a navyše obohatili o najnovšie poznatky, o ktorých sa našim predkom ani nesnívalo. V praxi to však vyzerá často ako viac či menej okázalá sebaprezentácia so zištnými cieľmi. Našťastie existujú skutoční Zasvätenci, ktorí nám ono zdrojové poznanie sprostredkúvajú. Dnes budeme hovoriť o dáme, ktorú ľudstvo naplno docení zrejme až v budúcnosti...
