Jako světlo slunce se skládá ze sedmi barev a do sedmi barev se rozkládá, tak také tvůrčí prasíla Boží pozůstává ze sedmi tvůrčích principů, které dohromady ale také od sebe odděleny působí ve vesmíru jako budovatelské - ale také ničící síly. Všechno co existuje, bylo a je stvořeno těmito silami, ať jsou to světy, Slunce nebo planety, nebo rostliny, zvířata nebo člověk. Jelikož tyto síly vytvořily planety a zpětně z těchto působí, pojmenovali lidé tyto síly podle planet a to každou sílu po té planetě, v níž a z níž nejsilněji působí a ji charakterizuje. Tak jmenujeme ještě dnes sílu, která např. nejsilněji působí ve Slunci a charakterizuje jeho chvění - sluneční silou (sílu vyzařované energie, energické vyzařování), Měsíce - měsíční silou atd., tedy každou podle druhu záření jednotlivé planety.
Těchto sedm tvůrčích principů působí dohromady, ale také každý zvlášť, nikoliv jen ve vesmíru, nýbrž také v čase. Od prastarých dob lidé pozorovali, že chvění, které působí v atmosféře země, nejsou vždy stejná. Objevili, že působící energie v určitých dobách, v určitém rytmu se periodicky mění. Tyto změny byly tak nápadné a zřejmé, že lidé podle těchto střídavě a rytmicky se opakujících časových období rozdělili a pojmenovali čas. Protože je sedm tvůrčích prasil, spočívá dělení rytmicky se opakujících období také na číslu sedm. Podle planet nazvali také sedm za sebou jdoucích dní. A tak se stal den, ve kterém sluneční chvění nejsilněji působí dnem Slunce - neděle. Dnem měsíce se stalo pondělí a tak jsou všechna jména v týdnu odvozena z názvů různých planet.
V německé řeči nebyly dny pojmenovány podle bohů z římské mythologie, kteří symbolisovali sedm prasil, nýbrž podle bohů z teutonské mythologie. Přesto podle smyslu jmen jsou stejné, neděle byla pojmenována podle Slunce - Sonntag, podle Měsíce - Montag, úterý - Dienstag podle boha Thingus, který byl totožný s římským bohem války Marsem, Mittwoch - středa podle středu týdne, Donnerstag - čtvrtek podle boha Donara, který je totožný s římským bohem Jupiterem, Freitag - pátek podle bohyně Freiy, která je totožná s římskou bohyní Venuší a Samstag - sobota podle židovského jména sabbat. Indická filosofie jmenuje skrytě působící přírodní síly v atmosféře Země tatvami. Indové zaměřují celý život na tyto síly - na tatvy. Snaží se všechny důležité události života uvést v soulad s tatvami.
Každý den v týdnu působí tvůrčí energie jinak. Příroda a s ní všechny živé bytosti, ať už rostliny, zvířata nebo lidé jsou vystaveni těmto chvěním, koupají se a plavou v této síle, která toho dne působí v přírodě.
Rostliny a zvířata poslouchají tato chvění automaticky. V jistém smyslu tak činí i lidé. Vlivem svého rozumu se lidé velmi silně vzdálili od přírody a jejího rytmu. Nechodí už např. spát se západem slunce jako zvířata, nejednají už podle svých instinktů, nýbrž zařídili si život a životní rytmus podle názoru svého rozumu. Tak se lidstvo odlučovalo postupně ve stále větší míře od přírody a tím také od přírodních sil. Není divu, že lidé, kteří už přírodní síly neznají, neovládají a nevlastní, často musí trpět duševními a tělesnými chorobami.
Každý velký učitel lidstva poukazoval na to, že člověk má schopnost tvůrčími silami disponovat a je řídit. Člověk však zapomněl, že jsou mu tyto síly k dispozici. Pak se musí utrpením učit znovu se s nimi dostat do spojení, aby je mohl ovládat a řídit. Důležité je chvění sil, které působí v různých dnech týdne poznat a vědomě nasadit! A podstatným pomocným prostředkem jsou názvy různých dnů, neboť ony nám dokazují, kterého dne se můžeme seznámit s příslušnou energií. Jak se však máme zaměřit na různé tvůrčí chvění? Jak si je máme osvojit a jak je ovládat? Velký pokušitel, had - rozum, nás vypudil z rajského prastavu, musí nám také pomoci jít namáhavou úzkou stezkou, která nás dovede zpět do ráje. Dostali jsme se z nebeského prastavu nevědomky, nyní se musíme vrátit s plným vědomím, abychom získali původní stav a také si ho mohli udržet. Tuto cestu z nevědomého do božského sebeuvědomění jmenujeme jógou. Velmi užitečné duchovní jógické cvičení k dosažení tohoto účelu, pozůstává z toho, že se přizpůsobíme chvěním dne za pomoci soustředění na myšlenky. Myšlenky musí být tak vybrány, aby v nás probouzely tomu dni odpovídající energii, jestliže se na ně soustředíme.
Otevřme si např. v neděli stránky, na nichž můžeme najít myšlenky vhodné pro tento den a vyberme si jednu větu za předmět soustředění. Promysleme si větu důkladně. Snažme se této větě správně porozumět. Mysleme na ni hlouběji a hlouběji. Snažme se postihnout nejhlubší smysl této myšlenky a hloubejme o něm. Osvojme si vnitřním vhledem v ní obsaženou moudrost a ztotožněme se s ní. Poznáme, že jsme větě, na kterou jsme se soustředili, zprvu porozuměli zcela jinak než později ve stavu prohloubeného soustředění. Pomalu se s ní ztotožníme, to znamená, že se v nás probudila a nás se zmocnila duchovní chvění skrytá ve větě. Tím jsme dosáhli svého cíle: poznali jsme chvění dne a zaměřili jsme se na ně.
Toto duchovní jógické cvičení děláme každý den. V pondělí s větami uvedenými pro tento den, v úterý s větami uvedenými pro úterý atd. Každý den se soustřeďujeme na jednu z vět tam uvedených. Povedou nás stále k novým pravdám a moudrostem, které jsou však vždy ve větách skryty, jen jsme si toho nebyli vědomi. Těmito jógickými cvičeními se budeme moci naladit na chvění dne a budeme-li cvičit každý den, dojdeme tak daleko, že ihned poznáme různá chvění, která jsou skryta ve větách. Tím jsme si otevřeli cestu k tvůrčím chvěním sil zvaných tatvy, abychom je poznávali v atmosféře Země a také bez pomoci vět a vědomě se mohli s nimi sladit. Potřebujeme k tomu trpělivost a vytrvalost, ale kdo se nevzdá boje proti nevědomosti, dosáhne cíle, ovládne prasíly stvoření. Možnost k tomu byla člověku dána při stvoření.
Jóga není náboženství, nýbrž vykrystalizovaná pravda.
Člověk, jemuž nenáleží každý den jedna hodina, není člověkem.
- pokračovanie -
Elisabeth H A I C H
(Ze třetího rozšířeného vydání z roku 1958, Verlag J. Fink, Stuttgart přeložil Karel Makoň)
Zdroj: Makoň.cz
