Milí přátelé Germánské nové medicíny!
Obvykle píšu „poznámku“ na konci osobního příběhu. Dnes bych ale chtěl napsat něco už na začátku – připomeňme si několik fakt:
● Neexistují žádné „zlé“ viry, přinejmenším pro to chybí důkazy institucí „Paula Ehrlicha“ a „Pasteura“ – posledně jmenovaný byl jejich „vynálezcem“. Jelikož je neobjevil, nýbrž jejich existenci jen předpokládal a teprve před několika lety byl svým posledním potomkem odhalen jako podvodník na základě svých vlastních poznámek (já bych se styděl).
● Neexistuje žádné „zlo“ v přírodě! A protože jsme částí této přírody, nemůže být žádné „zlo“ ani v nás! Toto „dobro/zlo“ je výmysl, každopádně nepravdivý. Naši předkové byli obráceni tzv. pokřesťanštěním. A křesťané mají tzv. „dědičný hřích“. Biblicky to bylo proto, že Eva šlohla jablko ze „stromu poznání“ a podala je Adamovi. Tím došlo k „dědičnému hříchu“ a díky tomu mohou dnes křesťané rozlišovat mezi „dobrem a zlem“. Za tento „dědičný hřích“ pykají dokonce dobrovolně a ochotně křtem svých dětí. Pozoruhodné! Na mých přednáškách mi žádný křesťan nedokázal ukázat ani jeden příklad z přírody, na který by se mohlo vztahovat toto rozlišování na „dobré a zlé“! Copak je světlý den „dobrý“ a tmavá noc „špatná“? A já mám hodně přednášek. Naopak, většinou se na tvářích přítomných objeví výraz úlevy, podle motta: „Aha, ano!“● Neexistuje nákaza! Nemůžeme se nakazit. Můžeme sice ve stejný čas prožít stejný zvláštní biologický přírodní program (SBS), („nemoc“), mikrobi nám ale jen pomáhají v léčivé fázi, abychom se opět dostali do původního stavu (stavu před konfliktem a začátkem SBS), a sice odbouráním či opětovným vytvářením tkáně. Proto mikrobi nejsou nebezpeční, jsou asi tak jako hasiči při hašení požáru, kteří, doufejme, se také vždycky dostaví včas. Jak je všeobecně známo a tudíž pro každého ověřitelné, neexistuje nikde v přírodě „sterilní“ prostor (= bez života). S mikroby jsme vždy a všude pospolu. Proklínat pověrčivě mikroby je tak absurdní, jako kdybychom chtěli vyřadit jakoukoliv jinou bytost ze stvoření. AIDS, BSE, ptačí a prasečí chřipka… všechno podvod!
● Existují sice vysoce jedovaté – ale žádné rakovinotvorné látky! Jako příklad poukazuji na leukémii; leukémie není samostatným rakovinovým onemocněním, jak tvrdí školská medicína, předstírající, že proti němu bojuje. Leukémie je vždy symptomem léčivé fáze! Lehce pochopitelné důkazy:
● Sama GNM, která dosud nemohla být vědou vyvrácena! Podle Hamera je leukémie procesem léčivé fáze po anémii (= chudokrevnost, což je rovněž „symptom“). My novomedicináři mluvíme také o „štěstí leukémie“ podle hesla: naštěstí jsem si už vyřešil svoji ztrátu sebeúcty, protože kdybych byl ještě v konfliktně aktivní fázi, tvořilo by se ještě více konfliktní masy (= zvětšování děr v kostech a anémie).
● Děti z Černobylu, u nichž po ničivém radioaktivním ozařování kostního morku (anémie) byla po ukončení tohoto ničivého radioaktivního ozařování v léčebné fázi diagnostikována leukémie. A ti chudáčci se pak servírují ve sdělovacích prostředcích a tleská se jim a pak jsou podorobováni ozařování celého těla a vysoce dávkované chemoterapii. Úplné šílenství, z pohledu GNM. To nemůže přežít nikdo! Radioaktivní zamoření se rovná otravě a nemá nic společného s „rakovinotvorností“.
● Sama „prohlášení pacientů“, která každý pacient s rakovinou, pomýlený a zvenčí ovládaný sdělovacími prostředky, dobrovolně podepisuje, že totiž právě po chemoterapii a především i po ozařování se může objevit leukémie jako „důsledek terapie“. Chemoterapie je v této „uznávané“ školní medicíně, jíž se dvoří všichni politici, církevní pohlaváři a guruové z médií, „v podezření“, že je sama rakovinotvorná! Představuju si ty doktory, kteří většinou svoji vlastní terapii pro všechny případy sami pro sebe odmítají! Chemoterapie je krajně jedovatá (zbraň hromadného ničení)!
● Neexistují žádné metastázy! Tyto nikdy nespatřené, dosud pouze předpokládané, v těle sem a tam lezoucí buňky, vůbec neexistují – každá tzv. metastáza předpokládá nějaký konfliktní šok a tím Hamerovo ložisko v mozku, které umíme dokázat. Tím také dokazujeme, že ubozí pacienti ve skutečnosti umírají teprve právě díky „uznávanému a oficiálnímu léčení“ tzv. „lékařů“, „specialistů“, „kapacit“, „renomovaných expertů“ (kteří sami přiznávají, že neznají příčiny nemoci), díky této lékařské nelidskosti. Tito nic netušící nebožáci se potácejí od jednoho konfliktu k dalšímu: „Máte rakovinu!“ A člověk je náhle člověkem jen dočasně! Co bude dál? Co bude s rodinou, s dětmi, s manželem? Jak to sdělím ostatním? Co bude s hypotékou? Ti ubožáci se propadají do bezedných hlubin! Ve skutečnosti a v naprosté většině případů je tento „nic netušící šťastlivec“ většinou již v léčivé fázi, která bez „panikaření“ zase v naprosté většině případů dobře dopadne (viz Marc Frechet, který to demonstroval u svých pacientů ve „Villejuif“ v časovém období 9 let a s 85% úspěšností přežití pacientů). A tento systém, který nás ovládá a který pro tyto ubožáky nemá žádnou hřejivou útěchu, zvyšuje naším utrpením svůj vlastní hrubý sociální produkt a ukazuje nám tento „růst“ s pyšně vypjatou hrudí skoro denně ve zprávách. Podle motta: a dnes opět zemřelo 1500 lidí na „rozsev zlých metastáz“ – což zpravidla znamená obrat 1500 x půl miliónu euro!
Pokud to, co říká dr. Hamer, všechno souhlasí, mělo by se světem vlastně rozletět radostné volání: „Konečně, taková úleva!“
Jen si to představte: neexistuje zlo na Zemi, a nejsou ani zlé viry nebo metastázy! Dokonce i rakovinotvorné látky jsou jen nedokázaným tvrzením a nakazit se také nemůžeme! Jak lehce a radostně bychom mohli kráčet životem. Probudili bychom se z noční můry a tento strašný čas „pověr a tyranie“ by skončil.
(ovšem existují otravy jedovatými látkami, což ale nespadá pod GNM, pozn. překl.)
Proč se toto radostné poselství nešíří, nýbrž potírá? Myslím, že víte, proč! Zastrašené obyvatelstvo se dá snáze kontrolovat a „telata si své katy najdou sama“.
…
Abychom se už konečně dostali k osobnímu příběhu, myslím, že i on by „měl na to“, vyvolat „jásot“, a to v mnoha ohledech. Píše mi jeden milý „psycholog“, který se dočasně z přesvědčeného vegetariána stal masožravcem.
Problém dcery v konfliktu revírního strachu podmínil u otce zmizíkovský program.
Přes GNM k masu jako léčivu
Geniální, milované Germánské nové medicíny si cením jako ústředního zdroje poznatků k podpoře zdraví; lze přihlížet k mnoha dalším faktorům. Své rodinné příslušníky jsem již dávno informoval o GNM k ochraně před medicínskými přehmaty, ale každý by se jí měl naučit rozumět sám.
Když mi dcera nečekaně při ukončení dlouhého zkouškového období na telefonu sdělila, že byla kvůli chrlení krve převezena pohotovostní na kliniku, rentgenový nález byl ale v pořádku, řekl jsem jí, že by měla hned pryč z kapačky a z kliniky odejít. Ona tam ale zůstala, aby si mohla příští den nechat udělat bronchoskopii. Krátce na to mi zavolal jeden doktor, šířící hystericky strach, že dcera by měla být co nejnaléhavěji převezena do kliniky s thoraxovou chirurgií kvůli nebezpečí vnitřního vykrvácení. Cítil jsem ve sluchátku, jak ho nervovalo, že jsem zůstal klidný a věcný.
Navzdory nátlaku lékařů a strachu dceřina přítele a její matky jsem vsadil na to, získat čas, abych našel na základě GNM smysluplnou strategii. Uprostřed hluboké noci se mi ujasnilo, že při řešení nějakého dcerou nejmenovaného revírního konfliktu, se léčivým zduřením natrhla sliznice intrabronchiálního dlaždicového epitele oslabená úbytkem buněk (ulcera) a to způsobilo krátké krvácení. Na 1. a dalších brochoskopických snímcích byl vidět už jen uzavřený otok, který se už nezvětšoval.
Díky GNM jsem se odvážil předpovědi, na rozdíl od odborných lékařů, kteří malovali hrůzné obrazy, že díky uzavření rány už žádné krvácení nenastane; v nejhorším případě by se dal očekávat uzávěr jedné větve průdušky, což by ale nevedlo k hnití nevětraného prostoru (psychiatr a filozof Karl Jaspers žil dlouho a úspěšně s takovou atelektázou). Nedošlo dokonce ani k obávané těžké chřipkové infekci.
Radoval jsem se ale příliš brzy, když nenásledovalo doporučené přeložení z pohotovostní do speciální kliniky. Doufal jsem, že celé to strašidlo zmizí bez zásahu, protože v následujících týdnech už v průduškách nedošlo k žádnému krvácení, neudělal se další otok ani nedošlo k uzávěru.
Přesto jsem nemohl svou dceru odradit od biopsie. Poté, co bylo z průdušek odebráno více tkáně, než bylo předem domluveno, řekli lékaři, že to je nyní jako staveniště, které nemohou jen tak nechat být. Příslušná laboratoř kliniky, orientované na růst, určila nález lehkého mukoepidermoidního karcinomu. Nevěřil jsem tomuto hokus-pokusu a byl jsem proti operaci – se jasným pohledem GNM jsem si připadal naprosto osamělý. Přítel mé dcery se vyhýbal kontaktu s mými přáteli GNM, jako by to byla sekta.
Ve fázi operace jsem musel zvládat mocné nápory agrese, (pozn.: má zřejmě na mysli svůj vlastní hněv), protože jsem nedokázal ochránit své dítě před maskovanými řezníky; moje instinktivně a logicky správně vedená potřeba chránit byla zraňována. Dcera došla na pokraj své mladé existence a musela zjistit, že nebyla odbornými lékaři otevřeně a čestně informována. Cítil jsem, že mám před sebou těžkou dobu, zvláště v nadcházející zimě.
Byly i světlejší okamžiky: bohužel až po operaci dodaný druhý nález od nezávislé laboratoře z tkáně odebrané předtím při biopsii vylučoval zhoubnost tkáně, byl tedy v rozporu s 1. nálezem, který vedl k operaci; lékař, který vysvětloval 2. nález, sdělil výsledky, avšak reagoval nakvašeně, když se po ulevujících vysvětleních dozvěděl, že k operaci již došlo a že tento 2. rozbor byl zadán z vlastní iniciativy. Vypadá to tak, že zde bylo manipulováno, aby se mohlo operovat.
Moje dcera mohla po nějaké době opět nastoupit cestu dalšího vzdělání a krok za krokem postupovat kupředu.
Postonával jsem mnoho týdnů navzdory pokrokům u dcery – respektive díky nim, jak je vysvětlitelné podle GNM; byly ale i jiné oslabující faktory. Když dcera získala pevnou půdu pod nohama, přešel jsem plně do horké (léčivé) fáze: silné noční pocení trvající týdny; ztráta 8 kg váhy za 2 týdny; pocit, že to můžu zabalit (aby se mohla uvolnit energie pozitivního úsilí – k čemu celý ten životní boj, když je člověk úplně přehlížen navzdory nasazení nejlepšího instinktu, vědění a svědomí?); nepoddal jsem se nátlaku k běžnému lékařskému léčení.
V léčení těchto úbytí a mizení jsem jako přesvědčený vegetarián dostal neznámou chuť jíst maso, jíž jsem se dokázal podvolit jen díky vysvětlujícímu modelu GNM. Když instinkt volá po mase, aby se člověk mohl vrátit do života v tomto bláznivém světě, pak se musí „žrát“ právě tato medicína.
Objasnil se mi můj konflikt, který to vyvolal: měl jsem strach z fyzické či profesní smrti své dcery; byl jsem v konfliktně aktivní fázi, potlačoval jsem ale ve svém vědomí strach, také z ohledu na rodinné příslušníky, a příliš jsem se rozptyloval prací, až už jsem zvládal stále méně a nakonec už jsem nemohl vůbec. Mé tělo ale bylo upřímné; na základě symptomů jsem si musel přiznat, že jsem měl konflikt ze strachu ze smrti. Lékařsky popsané bytostné změny při tuberkulóze si dokážu z konstelace odvodit. Mám ještě jeden jiný starší konflikt z neschopnosti spolknout sousto, který dostává stále „novou výživu“, takže při kombinaci recidivy s konfliktem strachu ze smrti dokážu dobře chápat konstelaci kmenového mozku (pozn.: zděšení, příp. „být úděsem bez sebe“). Abych z této do chodu uvedené změny své psychiky udělal to nejlepší, snažím se na sobě pracovat a dnes se zase obejdu bez masa. Kartografie GNM v takovýchto krizových případech respektive konstelacích poskytuje dobrá vodítka k tomu, kde všude lze cvičit odpoutání.
Viva la Medicina Sagrada!
Děkuju za Ge(e)r(d)mánskou novou medicínu!
* * *
Poznámka:
Otec, který rodinou zcela opuštěn bojuje o dceru, přitom onemocní!
Při léčivých fázích řízených starým mozkem proběhne vždy (bez přehnané hygieny) tuberkulóza. Neexistuje pouze tuberkulóza plic, ale i tuberkulóza jater, ledvin (bílkovina v moči), kožní TBC atd. Při každé TBC tělo ztratí mnoho bílkoviny, kterou musí opět získávat potravou. Pacient „žere“ jako otesánek, je ale ještě malátný a unavený. Pacienti mají automaticky chuť na výživu bohatou na bílkoviny!
Kolem roku 1900 byla TBC velmi rozšířená a pacienti, kteří si z finančních důvodů nemohli dovolit maso, na ni houfně umírali. Tenkrát se mluvilo o nemoci chudých. Naproti tomu bohatí, kteří si maso mohli dovolit a nacpali se dostatečně bílkovinami, většinou přežili (viz Davos ve Švýcarsku).
V medicíně temného středověku s její pověrčivostí a strachem z neviditelného zla (čerti, viry, zhoubné putující buňky atd.), TBC podléhá ohlášení a specielně u TBC plic jsou dokonce svéprávní zletilí dospělí (tedy nejen nesvéprávné děti) nuceni k povinné terapii se separací a statikami proti TBC (chemoterapie).
Nuže? Nemá tato osobní zpráva na to, aby pověrčivou sektu mediků přiměla ke zvolání: „Hřích! Rouhání! Sem s inkvizicí a na hranici s nimi!“
Náš pisatel je ale opět při síle, zdravý a plný činorodosti!
Tato osobní zpráva zprostředkovává důvěru ve smyslu: „Tuberkulóza plic je symptomem léčivé fáze a nemá se „zlem“ nic společného!“
Zvláštní na tomto osobním příběhu je pro mě ta okolnost, že i „přesvědčený vegetarián“ může dospět k přesvědčení začít jíst maso, protože to jeho tělo „vyžaduje“, a tím dává své vlastní biologii přednost před „teorií“ chtít být vlastně vegetariánem.
Rouhání pro každého vegetariána, já vím!
Nerozumějte mi prosím špatně! Stydím se za to, že jím maso ze zvířat z masového chovu a „nelovím si ho v čestném lovu“. Jsem ale také přesvědčen o tom, že čistě vegetariánsky žijící lidé by v našich zeměpisných šířkách nemohli přežít zimu – zvláště ne při léčivé fázi TBC!
Myslím, že bychom měli méně následovat uměle ustavená pravidla, ale spíše náš instinkt.
V přírodě je přirozeně silnější vítězem!
Měli bychom se stát „přirozeně“ silnějšími!
GNM!
Rakovina plic – poněkud jiná zpráva
26. 12. 2008
Vážený pane Pilhare,
úvodem více nebo méně přímo a nepřímo. Můj otec měl rakovinu plic, moje matka rakovinu prsu. To znamená: matka zmrzačená, rok chemoterorizovaná, nakonec uspaná morfiem. Otec chemoterorizovaný, ozařovaný, nakonec morfiem uspaný. Také moje babička byla v nemocnici odklizena pomocí pseudomedikamentů – neumím to jinak pojmenovat.
Já sám jsem prodělal tzv. rakovinu kostí (= úbytek kostí, osteoporóza s konfliktem ztráty sebeúcty; pro každou část kostry existuje jiný druh ztráty sebeúcty; v léčivé fázi edém kosti, rekalcifikace a leukémie – pozn. překl.), s následnou „leukémií“. Bohu díky jsem již tehdy věděl o Germánské nové medicíně, které jsem věřil - a jsem zdravý jako řípa.
Rakoviny se množí, nejen v mém okolí. S úděsem musím opětovně konstatovat – dokonce i u blízkých přátel a známých – že stále více věří médiím... A: vzpomínám na Vaši větu v roce 2004: KDYŽ SE NĚKDO TOPÍ, JE POZDĚ UČIT HO PLAVAT!
Jak jsem se již zmínil, jsem s GNM celkem fit a zajímám se o další vzdělávání.
Příklad: Asi před 2 lety mě sháněla jedna osoba, mně ještě neznámá. Onen dotyčný slyšel, že bych se měl vyznat v GNM, a protože měl právě za sebou půl roku chemoterapie a měl jít „pod nůž“, dostal strach a proto se chtěl dozvědět více o GNM.
Odebral jsem se k němu a našel jej v obvyklém stavu: vyhublý, skoro lysý, typický chemický zápach v pokoji (člověk tak nějak na to dostane nos...), slabý a psychicky skoro bez naděje. Nechal jsem si vyprávět, co tento chlapík (kolem čtyřicítky) zažil, hledal jsem příčinu DHS (Dirk Hamer Syndrom = syndrom nemoci pojmenovaný podle syna dr. Hamera, objevitele GNM). Ten muž měl rakovinu na plicích. Vyšlo najevo, že byl před 4 roky na dovolené v Turecku přepaden a že jej chtěli v nějaké malé dílně zardousit (!). Náhodou uslyšeli domácí jeho panický křik, přišli a zahnali pachatele.
Tedy typický případ konfliktu strachu ze smrti atd.
Krátce řečeno: Staral jsem se o toho muže, napsal jsem mu plán jídel, řekl jsem mu, že se musí vyhnout veškeré chemoterapii a že nechat se řezat patří již minulosti. Řekl jsem mu, že bude trvat asi až do listopadu (poprvé jsem se s ním setkal v únoru) nežli z něj ten nepříjemný jed vyjde ven. Měl by se toho držet. Rozloučili jsme se a v nastávajících měsících jsme spolu občas telefonovali; řekl, že TĚM V NEMOCNICI ŘEKL DO OČÍ, že už se nenechá otravovat jedem.
Po asi půl roce jsem nevěřil svým očím, když jsem jej opět viděl: přibyl na váze skoro dvojnásobně – silné narostlé vlasy – byl fit – zkrátka naprostý úspěch! Držel se mých pokynů. Zastavil úplně i příjem alkoholu.
Měl jen malé problémy s močovým měchýřem, kvůli ledvinovým kamenům.
A: Sociální úřad mu pohrozil, že když se nepodrobí terapii, vyškrtnou mu VEŠKEROU podporu; ŽE UŽ JE PODLE JEHO VLASTNÍCH ÚDAJŮ ZDRAVÝ A MOHL BY TEDY PRACOVAT.
A tyto represálie patrně zaúčinkovaly. Chlapík začal opět docházet na kliniku; asi po jednom měsíci jsem uslyšel o jeho „náhlé“ SMRTI.
Zástava srdce, jak mi sdělili pozůstalí.
Co si o tom myslíte, pane Pilhare?
Milé pozdravy, Sandro R.
P.S. Určitě nejsem ten nejinteligentnější člověk na Boží Zemi. Využívám však tu svou skromnou špetku inteligence k tomu, k čemu mi byla dána. Neoznačoval bych se za zázračného léčitele nebo za stoupence zázračného léčitele, nebo v podobném duchu. Co se týče vědění, vlastně nic nevím – přesto umím konstatovat skutečnost, pojmenovat ji a podle toho jednat.
Nikdy snad nemělo pořekadlo – VĚDĚNÍ JE MOC – větší význam, nežli dnes; a především: zdravá důvěra v Boha!
Podobně jako v tomto případě říkám vždy postiženým: To, co děláš, je TVÉ rozhodnutí, nikoho nenutím. Je tu GNM – přečti si to, informuj se; je to napsané a popsané pro laiky (já jsem též laikem, co se medicíny týče). Člověk nemusí být lékařem, aby si to mohl přečíst a pochopit. V první řadě jde o pochopení věci.
* * *
Poznámka:
V první řadě jde o pochopení! A pokud člověk pochopí, potom nemá strach a tím pádem následné konflikty a tím ani žádné následné rakoviny (metastáze, pozn. překl.), a tím má optimální šanci se opět uzdravit.
Zkušenosti s astmatem a GNM (astma bronchiale)
6. 11. 2008
Na jaře 2003 si mě pozval na večeři můj šéf, představený firmy. Během jídla mi vyprávěl o tom, že firma zavede další úroveň řízení, protože je to potřeba vzhledem k rozšíření firmy.
Až do této doby jsme měli pod představenstvem vedoucí oddělení, z nichž jeden jsem byl já. Nyní mi můj šéf vysvětloval, že by měla být zavedena nová řídící úroveň „oblastního vedoucího“ mezi představenstvem a vedoucími oddělení.
Do této doby jsem byl u podniku přes 5 let a patřil jsem k nejstarším zaměstnancům. Kromě toho jsem se vždy velmi angažoval a po celé roky jsem si svou dovolenou nechával vyplatit, místo abych si ji vybíral. Šéf si vlastně nemohl přát angažovanějšího spolupracovníka.
Předpokládal jsem, že se mě můj šéf hned zeptá, jestli bych si tuto pozici „oblastního vedoucího“mohl představit a jestli věřím, že bych to mohl dělat.
Místo toho jsem uslyšel výrok: „Dostaneš nového šéfa“. To znamenalo, že jsem se neměl stát oblastním vedoucím, nýbrž že mi byl před nos postaven kolega - vedoucí oddělení - jako nový představený, a který přirozeně masivně omezil mé kompetence. Nemohl bych se potom už radit s představenstvem firmy.
Na této věci mě obzvláště zlobilo to, že se mě nikdo vůbec na nic neptal, nýbrž že to bylo rozhodnuto, aniž by na mě někdo bral nějaké ohledy. To bylo veliké rozčarování. Měl jsem i zlost.
V této době jsem opět trpěl – jako již od svého mládí – akutní sennou rýmou. A protože školská medicína „ví“, že senná rýma někdy může vést k astmatu, ani jsem se nedivil, že jsem v tomto roce 2003 náhle dostal masivní problémy s dýcháním, zvláště večer. Musel jsem uprostřed noci jet do lékárny a přivézt si bez receptu sprej se Salbutamolem. Sprej jsem musel používat asi 4 týdny, poté astma opět odešlo.
Senná rýma trvala vždy od března do června, ale astma jsem měl od té doby pouze 4 týdny asi tak od začátku doby senné rýmy.
Takže jsem musel v letech od roku 2003 každý rok na jaře alespoň jednou za noc nasadit sprej po dobu 4 týdnů.
Zajímavé ale je, že v roce 2008 jsem už žádné astma neměl.
V lednu 2008 jsem se seznámil s GNM a v létě na semináři s Helmutem se mi ujasnilo, že mé astma nemělo nic společného se sennou rýmou, nýbrž že muselo mít svou vlastní příčinu. Po několika bádáních mi přišla na mysl ta historka s mým šéfem. A jelikož jsem si už nevzpomínal přesně, jestli se to událo skutečně v roce 2003, zeptal jsem se výše zmíněného kolegy, bývalého vedoucího oddělení, kdy se stal tím oblastním vedoucím. A vidím, že to opravdu bylo v roce 2003.
A proč jsem v roce 2008 už astma neměl? V říjnu 2007 jsem podnik opustil, a v tom samém roce odešel i můj bývalý kolega oblastní vedoucí.
„Ztracený revír“ se mi tím tedy rozplynul ve vzduchu.
Díky neúnavnému objeviteli a bojovníku za Germánskou novou medicínu, díky dr. Hamerovi!
Mnoho pozdravů
Rolf
* * *
Poznámka:
Dr. Hamer často smysluplně používá následující průpovídku: “Je-li něco na úrovni orgánu, potom musí něco vězet i na úrovni psychiky. Pokud na úrovni psychiky nic není, potom také není nic na úrovni orgánu.“
Příčinou astmatu je konstelace (2 a více konfliktů v protilehlých mozkových sférách, pozn. překl.) v oblasti revíru, přičemž jeden z obou konfliktů způsobuje v motorickém relé bronchiální svaloviny epileptický záchvat (=astma bronchiale) nebo jeden z obou konfliktů způsobuje epileptický záchvat v motorickém relé svalstva hrtanu (=astma hrtanu). Pokud by se u této konstelace jednalo právě o obě tyto motorické relé a pokud by obě šly současně do krize (uprostřed léčivé fáze, pozn. překl.), potom se tento těžký stav po dobu krize označuje jako „status asthmaticus“. Obsah konfliktů je u těchto obou motorických mozkových relé v závislosti na tom, je-li člověk pravák či levák a podle již zmíněné konstelace a stavu hormonů, buď děsivý strach nebo revírní strach.
Jak můžeme dobře vidět z této zprávy o zkušenosti s GNM, pravidlem je tzv. „spontánní vyléčení“. Zpravidla vyřešíme konflikt instinktivně, přičemž nám současně probíhající „smysluplný biologický zvláštní program přírody“ pomáhá díky sympatikonii (= aktivace sympatického nervového systému, viz konflikt-aktivní fáze, pozn. překl.) a svým biologickým smyslem. Konflikty tohoto druhu se obvykle samy řeší změnou naší životní situace, např. narozením dítěte, změnou zaměstnání atd.
Nepodaří se to pouze ve výjimečných případech! Pokud se to nevyřeší samo, máme díky GNM potřebnou pomůcku, abychom tomu přišli na kloub.
Teprve díky GNM máme možnost prozkoumat příčinu (konflikt) a tím se dozvědět, co je potřeba udělat. Tento konflikt musí být vyřešen, případně se musíme vystříhat kolejí.
Jelikož konflikt kromě nás samých většinou nikdo jiný neprožívá, můžeme jej nalézt pouze my. Konflikt rozeznáme podle 3 kritérií: že je akutně dramatický, že nás izoluje a že nás zasáhne nepřipravené, přičemž nám symptom orgánu prozradí obsah konfliktu. (astma = revírní konflikt, případně děsivý strach + aktivní konflikt naproti v mozku v revírní oblasti)
Na základě prvních symptomů také víme, jak tento konflikt (příčinu) přesně časově vymezit.
A také víme, kdy se nám tyto symptomy opakují. Podle diagnostické tabulky můžeme zjistit, jestli se podle symptomů jedná o aktivní nebo již o léčivou (hojivou) fázi. Přes tuto okliku můžeme najít tzv. koleje, které byly tehdy při konfliktu naprogramovány a jsou součástí samotného konfliktu.
Když jsme našli příčinu konfliktu, také většinou víme, co máme dělat. Pozor: Neexistuje žádné patentované řešení! Každý konflikt je zcela individuální! Rolf tento konflikt utrpěl v době restrukturalizace firmy – právě tak by např. bylo možné, aby dítě utrpělo revírní konflikt nebo konflikt děsivého strachu při začlenění do školky nebo školy, a od této doby reaguje astmaticky. Nebo např. když dítě musí zažít hádku rodičů nebo když dospělý utrpí autonehodu atd. Tehdy se takřka vždy může přihodit konflikt děsivého strachu nebo revírní konflikt, ale nemůžeme na to použít to samé řešení.
A nikdo nemůže náš život žít! Tento konflikt si musíme vyřešit my sami! A nikdo nás nemůže uzdravit! Uzdravit si své tělo může každý pouze sám, tím, že si vyřeší příčinu, příp. se definitivně vyhne kolejím. Ani ten nejlepší terapeut nám není vůbec k ničemu, když jsme neporozuměli těmto biologickým souvislostem a nebudeme se chovat podle toho.
Udělejme si z GNM koníčka! Ona nám vyjasňuje, jak naše tělo funguje! Existuje důležitější vědění?
Tohoto náhodného spontánního vyléčení jako u Rolfa můžeme často dosáhnout zcela cíleně – díky porozumění a vhodnému chování. Toto je dar dr. Hamera nám všem!
S přátelskými pozdravy
Ing. Helmut Pilhar
AMICI DI DIRK OESTERREICH
Wiesengasse 339
A – 2724 Hohe Wand/ Maiersdorf
Tel.: 00430263881236
helmut@pilhar.com, http://www.pilhar.com
Onlineshop: http://amicididirk.systemshop.at
INFORMUJTE SE, DOKUD JSTE ZDRAVÍ
Přeložila Jitka Valentová a Namu
Zdroj: paprsky1.de
