O léčebných vlastnostech mědi věděli již ve starověku. Aristoteles se ukládal k spánku vždy s měděnou koulí v ruce. Lékaři na dálném východě k prevenci zlomenin kostí používali červený měděný prášek, který zamíchali do mléka nebo do vody. V Indii mědí léčili nemoci kůže a očí. V Egyptě a Sýrii existuje zvyk dávat malým dětem měděný kroužek na nožičku a ruku, dokud se jim neprořežou zoubky…
Měď, podobně jako stříbro a zlato, patří ke kovům, které jsou známé od nejstarších dob a hrají důležitou roli v rozvoji materiální kultury. Již v době prehistorické měď sloužila v podobě bronzu k výrobě zbraní, různých předmětů a ozdob. Díky této výrobě se nazývá celé období doba bronzová.
O těchto kovech se dočteme v bibli, v Homérových spisech. Féničané měli na ostrově Kypru měděné doly, stejně tak i Římané. Latinský název mědi pochází od názvu ostrova Kypru, z původního aes cyprium se časem vyvinulo označení cuprum, česky měď.
Léčivé vlastnosti mědi jsou známé již od starověku, kdy recepty z různých léků s obsahem mědi byly v arzenálu starověkých lékařů na celém světě. Jak čas běžel, na léčebné vlastnosti mědi se zapomínalo. V současné době málokomu přijde na mysl, že přetrvávající bolesti hlavy, únava, špatná nálada, může být také způsobena nedostatkem mědi v těle.
Za starých časů se mědí léčila epilepsie, chudokrevnost, zánět mozkových blan a mnoho jiných nemocí. Měď je schopna zabíjet choroboplodné zárodky - např. dělníci z tavíren mědi nikdy neonemocněli cholerou. Kováři, kteří byli opásáni kolem těla měděným drátem, nikdy netrpěli zánětem míšního kořene (radiculitis). Za starých časů existoval originální a snadný způsob, jak zahnat horečku: mince z čisté mědi byla vhozena do nádoby s horkou vodou. Pacient z této vody užíval jednu polévkovou lžíci 3x denně. Pacientům s epilepsií byly dávány do rukou měděné mince, míčky a kroužky.
Člověk by měl mít v těle asi 100-200 miligramů mědi. Nedostatek mědi negativně ovlivňuje duševní a fyzické aktivity, dále se nedostatek projevuje anémií (chudokrevností), zpomalením duševního vývoje, zhoršením metabolismu cukrů, snížením obsahu hemoglobinu v krvi, neplodností, ischemickou chorobou srdeční, arytmií a poruchami nervového systému. Také dochází ke ztrátě pigmentu a k vypadávání vlasů, k poruše tvorby a kvality kostí a vaziva.
Měď (podobně jako zinek) patří mezi prvky s významným vlivem na živý organizmus, vyskytuje se v řadě enzymatických cyklů nezbytných pro správnou funkci životních pochodů.
Nejjednodušším způsobem jak nahradit ztrátu mědi v těle je jeho doplnění prostřednictvím potravy. Obsah mědi v rostlinách se pohybuje v rozmezí 0,0001 až 0,05% (sušiny), a to v závislosti na druhu rostlin a obsahu mědi v půdě. Tímto potřebným prvkem je „vybaveno“ např. kravské mléko, rýže, ovesná kaše. Do stravy zařazujeme také hovězí játra, čočku, oves, ječmen, řepu, vodní meloun, fazole, černý rybíz, bílé houby, které se vyznačují vysokým obsahem mědi. Rovněž je užitečné konzumovat dřín (červené bobule), planá jablka, jahody, maliny, brusinky. Měď obsahují také některé lesní byliny, jako třezalka tečkovaná, řebříček obecný, komonice lékařská a také majoránka.
Doporučená denní dávka mědi v potravě by se měla pohybovat kolem 1 miligramu, ale ani dávky dosahující až 0,1 gramu organizmu neškodí.
Různé studie ukazují, že měď může být úspěšně použita v medicíně, a to nejen jako nezbytný biogenní prvek těla, ale také jako účinný terapeutický nástroj, kterým se můžeme zbavit různých nemocí. Například při léčbě zánětu nervového kořene, zánětu kloubů, svalového onemocnění, špatně hojících se hnisavých ran, angíny.
Dobré výsledky má metaloterapie (povrchové použití kovových měděných destiček). Používají se destičky a disky (kola) různých velikostí – v průměru od jednoho do osmi centimetrů při síle jednoho až tří milimetrů. Pro větší efektivitu se měděné kotouče a destičky před terapií vloží do ohně, po vyndání se začistí smirkovým plátnem. Tento postup se provádí před každým průběhem léčení.
Měděné kotouče a desky se umístí na kůži na citlivých místech na dobu od šesti hodin do dvou dnů, přichytí se pomocí obvazu nebo lepících náplastí. Průběh léčby probíhá v závislosti na povaze nemoci a trvá od tří do 20 dnů.
Někteří ležící pacienti zažívají unikátní fenomén – disk, který je připevněn na určitém místě na těle, se o několik hodin později objeví na jiném místě bez jakýchkoliv obvazů pevně přilnutý k pokožce. Aplikace měděných disků a destiček je funguje proti bolesti, otokům a je také známý protizánětlivý účinek. Bakteriostatického účinku mědi se využívá ke sterilizaci vody, k léčbě zánětlivých procesů sliznice úst a očí.
Dobrým pomocníkem do „každé domácnosti“ jsou měděné mince.
Pokud máte bolestivé pohmožděniny, dejte na ně měděné mince, které sníží bolest.
Při bolesti hlavy připevněte měděnou minci na čelo a na zadní část hlavy, bolest obvykle odchází během 15-20 minut.
Pokut trpíte trombózou, zánětem žil, připevněte měděné mince na nohu pod ponožky. Noste mince do té doby, než vám začnou padat pod patou. Úplně stejný postup můžete zvolit na křečové žíly.
Podle časopisu "Zdraví AIF" mohou měděné mince pro léčebné účely používat lidé všech věkových kategorií, včetně dětí, starších osob a těhotných žen.
Řada lidí si k regulaci tlaku může pořídit měděné náramky.
Léčebné praktiky s mědí se provádějí i pomocí koupelových lázní. Dospělí pacienti si do lázně přidávají roztok síranu měďnatého. Teplota vody se volí individuálně. Koupelová léčba trvá cca 10-25 minut. Skládá se z pěti až osmi koupelí obvykle prováděných před spaním, a vše se opakuje dle závažnosti onemocnění čtyřikrát až šestkrát za rok.
Ájurvéda doporučuje více mědi přijímat vodu. Má se za to, že tato voda stimuluje práci jater, sleziny, krvetvorných orgánů potýkajících se s chudokrevností a také pomáhá předcházet obezitě.
Přebytek mědi je u zdravých osob možný pouze po požití minimálního množství 250 mg mědi najednou. Při požití tohoto množství se měď již začíná projevovat jako jed a působí stejně jako těžké kovy olovo a rtuť. Při požití mědi v množství mezi 0,25 - 2 gramy může dojít k vážným zdravotním problémům a vyvolat vážná onemocnění. Při požití mědi většího množství než 2 gramy může nastat i akutní otrava mědí a smrt. Otravy mědí jsou však vzácné, protože měď v potravě má nepříjemnou chuť, která ji činí nepoživatelnou.
Pokud máte zájem zkusit léčení touto metodou, měli byste se vždy poradit s odborníkem.
Gepe
Zdroj: Demiurg.cz
