Tento zcela specielní instruktážní kurz je určen těm, kdo mají upřímný zájem o věci, které by člověk měl znát.
"Vtip je v tom, hledět správným způsobem na správné místo. Budete–li ruku pozorovat, spatříte na pokožce jakoby těsně přilepené něco, co se podobá šedomodrému dýmu."
3. LEKCE
Už jsme si vysvětlili, že lidský mozek vyrábí elektřinu pomocí chemických reakcí vody a kovů, jež obsahuje, a které jím proudí. Podobně jako mozek vytváří elektřinu i celé lidské tělo, neboť tepnami a žilami krev roznáší tytéž chemické látky, stopy kovů a vodu. I sama krev, jak je zjevné, se skládá převážně z vody. Není to ale ten druh elektrického proudu, kterým si doma svítíme, či který rozehřívá náš vařič. Považujme ho za proud magnetického původu.
Když vezmete magnet ve tvaru tyčky, položíte ho na stůl a přikryjete archem papíru, na který volně nasypete železné piliny, uvidíte, jak se piliny seřadí do zvláštního obrazce. Tenhle pokus za tu podívanou stojí. Kupte si v železářství běžný laciný magnet, nebo si ho někde vypůjčte. Přikryjte ho papírem tak, aby se ocitl přibližně uprostřed. Sežeňte si trochu jemných kovových pilin a papír jimi z výšky asi 30 cm posypte, jako byste něco solili nebo pepřili. Železné piliny se uspořádají do zvláštního seskupení, sledujícího přesně linie magnetické síly z magnetu vycházející. Rozeznáte jasně vyznačený obrys magnetu, ale i linie křivek, vystupujících z jeho konců. Bude užitečné, když si to zkusíte sami, tahle názornost se bude hodit při dalším studiu. Magnetická síla totiž vypadá stejně jako lidské éterické tělo a jeho aura.
Každý pravděpodobně ví, že drát, kterým proudí elektřina, je obklopen magnetickým polem. Pokud se tento proud mění, jedná se tedy o proud střídavý a ne stejnosměrný, kmitá a kolísá pole podle měnící se polarity; vypadá to, jako když rytmicky pulsuje.
Lidské tělo, jakožto zdroj elektřiny, je rovněž obklopeno magnetickým polem o vysokém kmitočtu. Éterické tělo, jak ho nazýváme, však kmitá neboli vibruje tak rychle, že zachytit tento pohyb je obtížné. Podobně může člověk pozorovat světlo elektrické lampy, kterou má doma: vzhledem k tomu, že kmitání proběhne 50—60krát za vteřinu, nelze ho vnímat, ačkoliv v některých odlehlých oblastech - nebo na lodi - bývá toto kmitání natolik zpomalené, že lidské oko světelné chvění zachytit dokáže.
Když se k člověku někdo velice těsně přiblíží, ucítí dotyčný často vjem, podobný husí kůži. Mnoho lidí, možná že většina, si těsnou blízkost jiného člověka plně uvědomuje. Vyzkoušejte si to na kamarádovi. Postavte se za něj, přibližte mu prst těsně k týlu, a pak se ho zlehka zkuste dotýkat. Velice často nebude schopen rozlišit mezi těsnou blízkostí a skutečným dotykem. Je to proto, že citlivé na dotek je už i samo éterické tělo.
Toto éterické tělo je vlastně magnetické pole, obklopující tělo lidské (obr. 3). Je to prvotní vrstva aury, dalo by se říci jakési její „jádro". U některých lidí éterické tělo sahá do vzdálenosti pouhých asi tří milimetrů od povrchu těla, které obklopuje, a to úplně a celistvě, včetně každého jednotlivého vlásku. U jiných lidí však může dosahovat i několika centimetrů, vzácně až patnácti. Éterické tělo může posloužit k měření životní síly člověka. V závislosti na zdravotním stavu se jeho intenzita totiž podstatně mění. Když má člověk za sebou den, plný tvrdé práce, éterické tělo bude stažené až do těsné blízkosti povrchu kůže, ale po vydatném odpočinku se opět zvedne třeba i do výšky několika centimetrů. Sleduje přesný obrys těla, dokonce i obrys mateřských znamének a pupínků. V souvislosti s éterickým tělem je zajímavé podotknout, že když se někdo ocitne v blízkosti velmi vysokého elektrického napětí, jeho éterické tělo může zářit, někdy růžově a jindy modře. Viditelnost tohoto těla zvyšuje rovněž určitý druh počasí. S tímto jevem se setkáváme zvláště na moři a je známý pod názvem Oheň svatého Eliáše. Za určitých povětrnostních podmínek se všude okolo lodních stěžňů, lan a plachtoví objevuje obrys jakoby ze studeného ohně, který je úplné neškodný, ale na toho, kdo tento úkaz vidí poprvé, může působit poměrně strašidelným dojmem. Tento jev lze vztahovat k éteriku lodi.
Mnoha lidem na venkově se přihodilo, že vyšli do otevřené krajiny za tmavé nebo mlhavé noci, a když pohlédli na dráty vysokého napětí, visící jim nad hlavou, mohli si za příhodných podmínek povšimnout mlhavé, bělavě namodralé záře. I tohle vypadá docela strašidelně a pořádně to vylekalo nejednoho hodného venkovana. Elektroinženýři znají tento jev. Je to koróna drátů vysokého napětí, a často jim působí komplikace, protože přeskočí–li přes izolátory, může způsobit ionizaci okolního vzduchu a vyvolat zkrat, který dokáže zaktivovat ochranu v rozvodně, a tím odpojit přívod elektrického proudu a celou oblast vyřadit z provozu. Dnes už se elektroinženýři uchylují k vysoce komplikovaným a velice nákladným bezpečnostním opatřením, které mají korónu odstranit, nebo alespoň snížit její vliv na minimum. Korónou lidského těla je pochopitelně éterické tělo a trochu se podobá výboji drátů vysokého napětí.
Většina lidí by byla schopna naučit se éterické tělo vidět, kdyby byla ochotna trochu trénovat a měla sdostatek trpělivosti. Naneštěstí lidé často mají za to, že existuje nějaký rychlý a laciný způsob dosažení vědomostí a ovládnutí sil, které zvládnout trvá i mistrům trvá roky. Beze cviku nelze dosáhnout ničeho. Ti největší virtuózové věnují cvičení mnoho hodin denně a nikdy nepřestávají v tomto cvičení. Proto i vy, pokud chcete éterické tělo a auru vidět, se tréninku musíte opravdu věnovat. Jednou z možností je, najít si ochotného spolupracovníka, na kterém byste to zkoušeli. Měl by se postavit s napřaženou dlaní a roztaženými prsty do vzdálenosti několika centimetrů od černého nebo neutrálního pozadí. Dívejte se směrem k této dlani, ale nedívejte se přímo, nýbrž skutečně jen tím směrem. Vtip je v tom, hledět správným způsobem na správné místo. Budete–li ruku pozorovat, spatříte na pokožce jakoby těsně přilepené něco, co se podobá šedomodrému dýmu. Jak už jsme si řekli, rozprostírá se to do výšky od asi tří milimetrů do patnácti centimetrů od povrchu těla. Dost často se stává, že člověk se dívá na ruku a nevidí nic, než právě ji. To může být způsobeno tím, že o vidění usilujete příliš křečovitě, nebo že „pro stromy nevidíte les". Proto se uvolníme, nepůjdeme na to příliš zhurta, a trénink nás pozvolna odmění, zjistíme, že tam skutečně cosi je.
Další možností je cvičit sám na sobě. Posaďte se a udělejte si pohodlí. Usedněte na takové místo, abyste jakýkoliv předmět měli od sebe přinejmenším na dva metry daleko, ať už je to židle, stůl, nebo stěna. Dýchejte pravidelně, zhluboka, zvolna. Předpažte a spojte špičky prstů, s palci vzhůru, tak, aby se dotýkaly právě jen tyto špičky. Když pak konečky prstů od sebe znovu oddálíte do vzdálenosti 3—6 milimetrů, „něco" postřehnete. Může vám to připadat jako šedavá mlha, či jako něco téměř světlého. Jakmile ale toto „něco" zahlédnete, začněte velmi zvolna prsty oddalovat, postupně a vždy po takových třech milimetrech, a brzy uvidíte, že tam „cosi" opravdu je.
To „cosi" je éterické tělo. Pokud byste kontakt ztratili, tzn. že ono nejasné „něco" by zmizelo, znovu spojte špičky prstů a začněte od začátku. Je to jen otázka cviku. Opakujeme, že všichni virtuózové cvičí, cvičí a cvičí, a nádhernou hudbou nás obdařují teprve poté, co sami pracovali velice dlouho. Ale I VY můžete v metafyzice dosáhnout skvělých výsledků!
Vraťme se zpět k vašim prstům. Pozorně se dívejte, jak jemná mlha přechází od jednoho k druhému. Až budete zběhlejší, všimnete si, že proudí buď z levé ruky do pravé anebo naopak, což závisí nejenom na vašem pohlaví, ale i na zdravotním stavu a na vašich myšlenkách.
Podaří–li se vám získat někoho, kdo by se na tréninku podílel s vámi, můžete nácvik s dlaněmi provádět společně. Druhá osoba, pokud možno opačného pohlaví, by se měla posadit proti vám. Pak oba napřáhněte ruce a vy nechte dlaň zvolna klesat nad dlaň svého partnera. Až se k němu přiblížíte na vzdálenost asi tak pěti centimetrů, ucítíte buď teplé či studené vanutí, jež proudí od jedné dlaně ke druhé. Tento pocit bude vycházet ze středu dlaně. Zda budete vnímat vzduch studený nebo teplý, záleží na tom, kterou ruku použijete, nikoli na vašem pohlaví. Pokud proud vzduchu, který ucítíte, bude teplý, natočte ruku lehce tak, aby už nebyly prsty proti prstům, ale pootočily se, a pak možná ucítíte, že pocit tepla se zvyšuje. S dalším nácvikem bude pocit tepla postupně sílit. Dospějete–li až sem, a podíváte se pozorně mezi svou dlaň a dlaň svého protějšku, uvidíte éterické tělo velice zřetelně. Vypadá jako nevdechnutý cigaretový dým, a na rozdíl od špinavé šedi vdechnutého cigaretového kouře bude mít svěží modravé zbarvení.
Připomeňme znovu, že éterické tělo je pouze vnější projev magnetických sil těla, který nazýváme „duchem" (ve smyslu přízrak), protože když někdo zemře ve stavu dobrého zdraví, éterický náboj ještě nějakou dobu přetrvává. Může se od těla oddělit a toulat se kolem jako bezduchý přízrak, což je něco úplně a dočista jiného než astrální bytost. Tím se však budeme zabývat později. Možná jste slyšeli o starých venkovských hřbitovech, kde není žádné osvětlení a kde údajně celá řada lidí za tmavých nocí spatřila vznášet se nad čerstvě zasypaným hrobem slabé namodralé světlo. Je to éterický náboj, který se v čerstvě zemřelém těle rozpadá. Můžeme si to připodobnit k horku, stoupajícímu z hrnce, pod kterým právě dohasl oheň. Jak hrnec stydne, ustupuje pochopitelně i vnější žár. A stejně, když tělo zemře, začne se postupně rozplývat i éterická síla (nezapomeňme ale, že smrt má několik stádií). Může se stát, že éterické tělo se bude okolo těla hmotného toulat ještě řadu dní po uplynutí klinické smrti; to ale bude předmětem samostatné lekce.
Cvičte se, cvičte a znovu cvičte. Pohlížejte na své ruce a pozorujte své tělo. Provádějte pokusy s ochotným kamarádem, protože pouze cvikem dosáhnete vidění éterického těla. A dokud se nenaučíte vidět éterické tělo, neuvidíte ani auru, která je záležitostí vidění ještě mnohem jemnějšího.
-pokračovanie-
KNIHU bolo možné zakúpiť na tejto adrese
Dr. T. Lobsang Rampa
Translation Jitka Badoučková, 1996
Všetky časti postupne nájdete na tejto adrese.
