"Keďže sme neboli spokojní ako vyzeráme a ako sa cítime, tak sme hľadali... odkyslenie, vegetariánstvo, vegánstvo, makrobiotika, živá strava... prečítala som asi všetko čo som na trhu zohnala... a HNEĎ sme prešli na vegánsku stravu. Už po prvom týždni sme cítili obrovskú úľavu. Postupne sme jedli viac a viac čerstvého ovocia a zeleniny a prišli na to, že sa blížime k vitariánstvu a to je presne to čo nám najviac vyhovuje."
Keď som bol druhák na vysokej škole, kamarát mi dal prečítať xeroxovanú knižočku o surovej strave. Bol to len samizdat, lebo v roku 1990 ešte nebola taká záplava literatúry o zdravom stravovaní ako dnes. Zo dňa na deň som sa stal laktovegánom. Prestal som jesť varené, pečené či inou formou spracované potraviny.
Výsledek projektu "Proč jsme vegani". I vy se můžete připojit, natočit své vyznání a stát se součástí příští rozšířené verze tohoto videa!
Už pár let se věnuji tomu, co jím. Někdy více intenzivně, jindy méně. Zejména se to týká masa, mléčných výrobků, cukru atp. Přemýšlím o vnitřních pohnutkách, které mě vedou k úvahám o božím daru. Vlastní zdraví, smrt zvířat, zničující vliv na životní prostředí. Začínám také vnímat, že čím více informací se ke mně o dané problematice dostane, tím více si uvědomuji, že pořád vlastně nevím...
Živá strava se začíná stávat středem velikého zájmu širší veřejnosti. Dokonce už články o živé stravě najdete v ženských či časopisech propagujících luxus. Je to známka toho, že lidé nevědomě zachycují vzrůstající frekvence, kterými jsme v této úchvatné době bombardováni...
Člověk je někdy paličatý, tvrdohlavý a zarputilý. Odmítá uznávat fakta, nedbá zkušeností a nepouívá svého zdravého rozumu. Zdá se nepochopitelné, že se inteligentní lidé stanou oběťmi tvrzení a prohlášení, která mají za účel jen falešně informovat a svádět. Příroda vybavila člověka vším, aby mohl své tělo od narození až do vysokého věku udržet zdravé, a to radostí, energií, silou a vitalitou, což znamená i šťastný, dlouhý život. K tomuto je potřeba jen velice málo. Nejdůležitější jsou přírodní potraviny.
Diabetes není prohrou, je naopak příležitostí začít svůj život trošku jinak žít. Pochopit nová pravidla, něčemu novému se naučit, opustit ty staré, tolik známé zdi, které jsou sice velmi bezpečné, přesto nás omezují. Pak pochopíte, že je víc než krásné konečně užívat sladkostí života :-) Nechápejte nemoc jako nutné zlo, berte svou nemoc jako dar, jako něco, co vás může posunout... Někam, kde vám bude tak dobře, jako snad nikdy, nikdy v životě :-)
