Stratený labyrint Starovekého Egypta je kolosálny chrám údajne obsahujúci 3000 nádherne zdobených izieb navzájom prepojených zmätočným komplexom chodieb, komnát, stĺporadí a schodísk. Labyrint bol opakovane detailne opisovaný mnohými klasickými dejepiscami počas obdobia od 5. storočia pred Kristom až po 1. storočie po Kristovi, čo naznačuje, že skutočne existoval. Za akým účelom bol však tento masívny komplex postavený?
Než budeme pokračovat, zase malé zopakování: Pompeje, město rozkládající se v seismicky a vulkanicky velmi neklidné oblasti, prodělaly za dobu své existence celou řadu větších či menších poškození. Velmi destruktivní bylo například zemětřesení v roce 63, podepsala se na nich i erupce Vesuvu v roce 79. Vždy však byly obnoveny. Konec nastal až v roce 1631. Město zasáhla série zemětřesení, převalila se přes něj vlna pyroklastických plynů a na závěr bylo spolu se svými obyvateli zasypáno popelem a vulkanickým materiálem do výše několika metrů. Vzhledem k velké devastaci celého širokého okolí došlo k tomu, že se na ně postupně zapomnělo. Znovuobjeveny byly až o sto let později, kdy v roce 1748 začal první "archeologický" průzkum. Z nějakého důvodu se však začalo tradovat, že město tu leží zapomenuto nikoli od katastrofické erupce Vesuvu v roce 1631, ale už od roku 79. Proč? Náhoda, anebo promyšlená mystifikace?
Zdroj: vedomec.com
Mýtus 1) Ľudia na mäsitej strave majú menší výskyt srdcovocievnych ochorení ako vegetariáni.
Fakt: “U ľudí, ktorí sa počas svojho života stravovali prevážne vegetariánskou a nízkokalorickou stravou s malým obsahom celkových lipidov a cholesterolu, je výskyt aterosklerózy veľmi zriedkavý.”
Nutrition and Athersclerosis by Louis Katz. 1958
„Na vlastné oči som ho videl a nemám slov. Ak by niekto zrátal všetky budovy a umelecké diela Grécka, zdali by sa menšie, vo vynaloženej námahe aj nákladoch oproti tomuto labyrintu... Aj pyramídy sú neopísateľné, každá z nich sa vyrovnala mnohým aj veľkým stavbám gréckym, no labyrint prekonáva aj pyramídy.“
Než budeme pokračovat, udělejme si jen tak pro pořádek časovou rekapitulaci: podle oficiální historie byly Pompeje zničeny v roce 79 našeho letopočtu a "znovuobjeveny" kolem roku 1748 (kdy zde začaly víceméně chaotické vykopávky, které by bylo přesnější nazvat drancováním). V době mezi těmito dvěma daty - celých 1669 - údajně nebyly. A teď jedeme dál.
Vyjedete-li z Neapole směrem na jih, ocitnete se po pár kilometrech ve městečku Tore del Greco, kde si na fasádě jednoho z domů - "Vily faraona Mennella" - třeba všimnete starého památníku. Řeknete si - žádná paráda, jedeme dál. Ale vydržte a přečtěte si, co stojí napsáno na mramorových deskách - tedy pokud umíte latinsky. Zjistíte totiž, že památník byl věnován obětem katastrofické erupce Vesuvu v roce 1631.
„Za menej ako štyri roky premenil (Filip II.) Macedóniu zo zaostalého a primitívneho kráľovstva na jeden z najmocnejších štátov Gréckeho sveta...“
Peter Green
Pella sa nachádza v dnešnom severnom Grécku medzi riečkami Axios a Haliacmon pri pohorí Bermion. Predstavovala hlavné mesto Macedónskej ríše a názov pochádza pravdepodobne z macedónskeho výrazu pre kameň. Mesto bolo založené roku 399 pred Kr. kráľom Archelaom I., dovtedy bolo hlavným mestom Aigai, ktoré je známe vďaka hrobkám macedónskych kráľov.
V súčasnosti je bežné zahájiť stavbu novej budovy položením základného kameňa. V mnohých kultúrach, táto tradícia symbolicky označuje začiatok nového projektu a často sa jej zúčastňujú hodnostári a významné osobnosti. Starovekí Egypťania mali podobnú tradíciu známu ako „Zakladací rituál“. Počas tohto rituálu, boli bohovia žiadaní o ochranu nad prebiehajúcimi stavebnými prácami a dokončenými budovami. Takmer všetky významné egyptské pamiatky boli zviazané s náboženstvom a výstavba týchto budov začínala obradmi starovekého pôvodu.
Uviedol by som tri všeobecné body:
1. Podľa môjho názoru, povaha a stupeň zvetrávania a erózie (degradácie) na Sfinge a v ohrade Sfingy je oveľa odlišnejší od toho, čo by sa očakávalo, ak by Sfinga nebola vytesaná do roku 2800 pred Kristom, alebo dokonca do roku 3000 pred Kristom.
Zjistit, která pyramida byla postavena jako první, je stejný problém, jak dokázat jestli bylo dřív vejce, nebo slepice.
Nedaleko egyptského města Edfu objevili archeologové dosud neznámou stupňovitou pyramidu. Její stáří se oficiálně odhaduje víc jak 4.600 let. To znamená, že je starší než Velká pyramida v Gíze. Nově objevená pyramida nemá žádné vnitřní prostory a nejsou žádné důkazy, že sloužila jako pohřebiště.
