Jak vidí nemoc pacient a jak lékař? Stručná odpověď zní: každý jinak. Proto je naprosto nutné, aby spolu mluvili. Z laického pohledu se může zdát, že rozhovor pacienta s lékařem je v dnešní době – plné techniky – nepodstatný až nadbytečný, když můžeme objednat desítky vyšetření, která přece musí odhalit chorobné změny daleko přesněji než tvor chybující – člověk.
Ján Midžiak (76) je prvý Slovák, ktorý v šesťdesiatych rokoch študoval v Prahe egyptológiu. Diplom z nej však dostal až takmer o štyridsať rokov neskôr. Vtedajší režim mu najprv dovolil venovať sa krajine faraónov, potom mu túto lásku zakázal. Z odborníka na exotickú históriu sa tak stal stavbár, neskôr šatniar, recepčný či šéf reštaurácie, až zakotvil v hudobnom vydavateľstve českého speváka Dalibora Jandu. Vo vrútockom byte žije Ján Midžiak sám so spomienkami na svet pyramíd a prastarých tajomstiev. Pripomína mu ich kráľovná Nefertiti z obrazu, mušle zo Stredozemného mora, sošky faraónov, sfíng a množstvo fotografií z jeho archeologických výprav do Egypta.
Libor Čermák | O tom, že mnohé starověké civilizace měly tak pozoruhodné vědomosti, jako by je získaly ve 20 a 21. století, jsem se na svém blogu zmiňoval už několikrát. Věděli snad i o potopeném kontinentu? V článku Podivuhodné znalosti dávných civilizací jsem se takovýmito věcmi zabýval. Například Mayové měli podivuhodný kalendářní systém, který se skládal ze zvláštních kalendářních cyklů, které se nazývaly: Kin (den), Unial (20 dní), Tun (360 dní), Katun, Baktun, Pictun, a tak dále. Tou největší byl Alautun, který odpovídá cca 64 milionům let. Je jen pouhá náhoda, že právě takováto doba se zhruba rovná době, před kterou došlo ke zkáze dinosaurů? Věděli snad něco o nich staří Mayové?
Libor Čermák | Ke starověkým sedmi divům světa se váže spousta záhad. Prim v tom vedou egyptské pyramidy. Ovšem jak je to u těch ostatních? Co třeba visuté zahrady Semiramidiny v Babylonii? Tentokrát se vydejme do Babylonie, dnešního Iráku, na břeh řeky Eufrat. Opět tu máme div světa, ke kterému se vztahuje spousta dosud nevysvětlených záhad. Tou asi nejzákladnější je to, zda vůbec někdy existovaly.
Po celém světě jsou rozeseté geoglyfy vytvořené dávnými civilizacemi - gigantické zemní kresby viditelné pouze z výšky. Nejznámější jsou obrazce na peruánské planině Nazca. Jen několik desítek kilometrů od nich je však ještě mnohem podivnější útvar: přes horské hřbety a strže se táhne něco, co ze všeho nejvíc připomíná obří děrnou pásku. Populární lovec mimozemšťanů Erich von Däniken má mezi vědci nepříliš dobré jméno. Oproti svým kritikům však disponuje jednou velkou výhodou - většinu lokalit, které ve svých knihách popisuje, viděl na vlastní oči!
Libor Čermák | V posledních letech z celého světa přicházejí zprávy o tom, že se vyskytují podivné, lesy pokryté kopce ve tvaru pyramid. Burcují fantazii nejednoho badatele. Kde že se tam vzaly? Před několika lety takto také rozvířily diskuze o třech podivných pyramidových kopcích u bosenského města Viskoso, nalézající se zhruba 20 kilometrů severozápadně od Sarajeva... Nedávno jsem se díky jedné facebookové skupině dozvěděl o další takovéto lokalitě, kde se nalézá něco podobného.
Poslední vědecké výzkumy ukazují, že samota je stejně nebezpečná jako stres. Badatelé z Ohio State University zveřejnili zprávu dokazující, že sociální izolace ovlivňuje imunitní reakce organismu, což vede ke výšenému riziku výskytu mnoha závažných onemocnění. "Z naší práce zřetelně vyplývá, že nízká kvalita sociálních vazeb má za následek zhoršení zdravotního stavu a zvýšení úmrtnosti," konstatovala Lisa Jaremka z Institutu behaviorální medicíny na Ohio State University.
Libor Čermák | Ke starověkým sedmi divům světa se váže spousta záhad. Prim v tom vedou egyptské pyramidy. Ovšem jak je to u těch ostatních? Co třeba druhý egyptský div – maják na ostrově Faros v Alexandrii? Maják na ostrově Faros byla bezesporu jedna z nejúžasnějších staveb starověku. Jeho stavba byla započata kolem roku 300 před naším letopočtem a dokončena kolem roku 280 před naším letopočtem.
Jednou z príčin čoraz častejších alergií na špecifické potraviny sú zrejme chemikálie používané na čistenie vody. Oznámila to Elina Jerschowová z American College of Allergy, Asthma, and Immunology (ACAAI) v Arlington Heights (štát Illinois, USA) s kolegami. Potravinové alergie sa stávajú ďaľšou pliagou, prevažne ekonomicky rozvinutého sveta. Iba v USA už ovplyvňujú 15 miliónov ľudí.
Nepřímých indicií možná naznačujících někdejší návštěvy mimozemšťanů na Zemi není právě málo, přesvědčivý důkaz, který by obstál i před přísným zrakem vědy, však i po mnoha desetiletích vytrvalého pátrání nadšenců stále chybí. Je možné, že by tu návštěvníci z hvězd byli a přitom nic neztratili, neodhodili, nezanechali? Kdyby se podařilo najít pozůstatky nějakého vyspělého technického zařízení ve starých geologických vrstvách, vše by bylo rázem jasné.
