Když jsem před několika lety psal knihu Putování po největších záhadách Slovenska, připravil jsem do ní také kapitolu o podivných okolnostech smrti slovenského politika, vědce a letce Milana Rastislava Štefánika. Nakladatel ji do publikace nakonec nezařadil, proč, to jsem se nedověděl. 4. května uplyne od tragédie na Vajnorském letišti přesně 104 let, nastala tedy vhodná chvíle ke zveřejnění textu a jedné ze záhad naší poměrně nedávné historie...
Hliník je dneska jedním z neobyčejnějších materiálů - ale nabylo tomu tak vždycky. Není to tak dávno, co jej považovali za šperkařský kov. Muž který drasticky snížil jeho cenu, se jmenoval Paul Heroult. Začátkem dubna od jeho narození uplynulo 150 let. S lehkým stříbřitým kovem je ale spojená záhada: opravdu byl Heroult první? Podle některých indicií mohly znát hliník i starověké kultury, přestože jeho získávání vyžaduje sofistikovanou technologii...
Bojnice jsou jedním z nejkrásnějších středoevropských hradů - v mnohém připomínají pověstné francouzské zámky na Loiře. A jako každé správné starobylé šlechtické sídlo nesmí chybět ani strašidelné pověsti. Ta zdejší je o to strašidelnější, že se nevztahuje k temnému středověku, kdy se takové věci - alespoň podle pověstí - děly docela běžně, ale k době zcela nedávné. Je to ale místo zajímavé i z mnoha dalších důvodů.
Výzkumné ústavy považujeme za vynález moderní doby, ve skutečnosti ale ty první z nich vznikaly podle velmi starého vzoru. Už před více než dvěma tisíci let existovala instituce, která se zabývala shromaždováním vědeckých poznatků z celého tehdy známého světa a jejich dalším rozvíjením. Jde o alexandrijské Múseion, první výzkumný ústav v dějinách lidstva...
Libor Čermák | Když jsem se dozvěděl, že Černé moře není tak staré jako jiná moře, nejprve jsem tomu nevěřil. Podle těchto studií mělo vzniknout jen před pouhými 8 tisíci lety. A právě tehdy došlo i k prolomení Bosporu. Když jsem se o této teorii dozvěděl poprvé, doslova jsem otevřel pusu. Jenomže se od té doby s ní setkávám stále častěji...
Na rozlúštenie ich tajomstva použili metódu magnetickej rezonancie. Úspešní boli pritom v 60 percentách prípadov. Experti z laboratória počítačovej neurovedy v západojaponskom Kjóte uviedli, že sa im „prvýkrát v histórii podarilo dekódovať“ nočné vízie človeka. Svoje poznatky zverejnili v časopise Science.
Všetko sa to začalo cez letné prázdniny pred maturitným ročníkom. Slnko, voda a ľahké oblečenie zrejme zlákali moju priateľku k tomu, aby skúsila zhodiť zopár kíl. Nedržala žiadnu konkrétnu diétu, ani nemala žiadny konkrétny systém, ale začala pomaly zmenšovať porcie jedla. Vždy sa cítila byť pri sebe. Jej nešťastný problém s váhou nevyprovokovala žiadna konkrétna situácia, ani nešťastná láska. Sama dnes hovorí, že ani presne nevie, ako sa do toho bludného kruhu dostala...
Libor Čermák | Nalézá se v americkém státu Ohio a bezesporu je to jedna z největších archeologických záhad USA. Nachází se cca 100 km východně od Cinncinati, na břehu řeky Ohio Brush Creek. O jeho původu toho moc nevíme. Tento 411 metrů dlouhý hadovitý val postavili indiáni zdejších kultur. Byly to například indiánské kultury Adena či Hopewell...
Prešovská spoločnosť, známa registračnými pokladnicami, vyrába odolný tablet. Záujem hlásia farmári či dodávatelia techniky pre políciu a hasičov. Tento tablet nezničí striekajúca voda, ani prenášanie medzi zašpineným stavebným náradím. Zvládne pád na zem aj prácu na priamom daždi. Vyrobený nebol v Číne či Spojených štátoch, ale v Prešove.
Jen dvakrát do roka je den stejně dlouhý jako noc - nastává rovnodennost. Ta jarní symbolizuje konec zimy a definitivní začátek teplejší, blahobytnější, prosvětlenější a vůbec radostnější části roku. Nepřekvapí proto, že je to den, který oslavovaly snad všechny lidské kultury od pravěku až po současnost. A tak i naše Velikonoce mají některé své kořeny v tajemných obřadech doprovázejících svátky rovnodennosti před desítkami tisíc let.
