...
Jak rychle si tvoříme názory na druhé lidi, jak rychle docházíme k závěrům. Naše egoistická mysl velice ráda klasifikuje a vynáší soudy nad ostatními. Každý člověk je veden k určitému způsobu myšlení a chování – kromě toho je ovlivněn nejen svým kulturním prostředím a zážitky z dětství, ale také genetickými faktory. Tak se nám lidé jeví, ale ve skutečnosti takoví nejsou. Když nad někým vynášíte soudy, obvykle hovoříte o jeho způsobu myšlení, nikoli o něm samém. To ukazuje na velice nevědomý způsob myšlení z vaší strany. Přisuzujete druhým určitou totožnost a ta se pak stává vězením nejen pro ně, ale i pro vás.
Nikolaj Levašov, vědec a fyzikální teoretik, vytvořil zcela novou teorii vesmíru, která poskytuje odpovědi na řadu otázek, které moderní věda považuje za neřešitelné. Na základě postulátu anizotropie (nehomogenity) vesmíru vysvětluje nezbytné podmínky pro objevení-se živé hmoty, přírodní zákony, které vedou k nevyhnutelnému vzniku života a později rozumu, a vědomí, které se objeví také nevyhnutelně, pokud jsou splněny určité podmínky. Levašovovy pohledy nemají nic společného s „Vulgarmaterialismus“ (něm.), mechanickým materialismem. Silně věří, že hlavní otázka filozofie je absurdní a že duch a hmota je v podstatě jedno. Odhaduje lidské schopnosti jako bezmezné a nemá pochyb o tom, že myšlenka může ovlivnit fyzickou hmotu: ve skutečnosti, může dělat věci, které si ani nejodvážnější science-fiction nedokáže představit.
Legendy o obrech se objevily ve všech kulturách ve všech oblastech světa, od nejstarších textů po „obry“, které vidíme dnes v Guinessově knize rekordů. Ale je něco pravdivého na těchto legendách? Jak je mohlo tak mnoho badatelů, navigátorů a obyčejných lidí vidět, ale byli pouze zamítnuti jako sociální mem? Jak fosilie obrů a OOPARTS („out of place artifacts“) zapadají do teorií evoluce a kreacionismu?
Pokud si myslíte, že blížící se nedostatek energie bude špatný, tak budete blednout ve srovnání s další vodní krizí. Takže investice do infrastruktury sladké vody bude velmi se opakující dlouhodobou investicí. Jedna teorie o nekonečných válkách na Blízkém východě od roku 1918 je, že skončili s právy na vodu.
UPRESNENIE nájdete na tejto adrese, pozn. red. | Předkládám zde nejzajímavější fotografie nalezených obřích koster, které jsem dokázal shromáždit. Žádný z těchto nálezů není veřejně přístupný a potvrzený oficiální vědou. Kdyby byl, byla by to největší senzace všech dob, neboť by to znamenalo, že po Zemi kdysi chodili obři v pravém slova smyslu a tedy celá historie by musela být přepsána. Z toho důvodu jsou tyto nálezy pravděpodobně udržovány v utajení...
Keď som prvýkrát kreslila, myslela som si, že každý vie tak kresliť ako ja...
14. januára 1969 odštartovala na obežnú dráhu vo výške 173 až 225 kilometrov a obežnou dobou 88,25 minúty kozmická loď Sojuz 4 s kozmonautom Vladimirom Šatalovom. O deň neskôr vzlietol Sojuz 5, a to hneď s trojčlennou posádkou na palube – Jevgenij Chrunov a Alexej Jelisejev pod velením Borisa Volynova. Automatický navigačný systém detekoval druhú loď a 16. januára sa k nej začal Sojuz 4 približovať až na vzdialenosť sto metrov. Zvyšok vzdialenosti riadil Šatalov ručne. Po spojení kozmických lodí Volynov celý komplex stabilizoval, Chrunov s Jelisejevom prešli do orbitálnej sekcie, kde si obliekli kozmické skafandre. Nato hermeticky uzavreli spojovací otvor do pilotnej kabíny, vypustili atmosféru a vstúpili do voľného kozmického priestoru, aby po približne hodinovej práci prestúpili pomocou provizórneho premostenia do interiéru Sojuzu 4.
Objav Petera Carstena spôsobil nemalý rozruch.
Nazrime do úchvatného sveta pod našimi nohami!
