Bez komentára!
Za posledních deset let jsme radikálně pozměnili náš potravinový jídelníček, který je v mnoha ohledech, daleko více pestřejší a hlavně vyrovnanější, než tomu bylo ještě v nedávné minulosti. Jíme ve větším množství ovoce a zeleninu, omezili jsme výrazně tučné maso, na talíři nám přibylo více ryb, ale i mořských plodů. Na první pohled se zdá, že žijeme dnes oproti dřívějšku, zdravěji a lépe, ovšem realita nikterak nepotvrzuje tuto popisovanou skutečnost! Proč tomu tak je? To si pojďme nyní rozvést podrobněji...
Polovina z toho, co sníme, udržuje na živu nás, druhá polovina lékaře...
Tohle egyptské přísloví je zvlášť v těchto hektických časech výstižné. V současnosti jsou průmyslově zpracované potraviny zbaveny těch nejdůležitějších minerálů, vitaminů, ale i vlákniny, což se promítá do celkového zdraví dnešní populace, která je v posledních letech stále více churavější. Proč asi?
Pravú bryndzu so 100-percentným obsahom ovčej hrudky budú môcť spotrebitelia rozlíšiť jednoduchšie. Cech výrobcov ovčieho syra (CVOS) totiž nechal na Úrade priemyselného vlastníctva v Banskej Bystrici zaregistrovať pomenovanie "Ovčia bryndza salašnícka", ktoré bude môcť niesť iba výrobok vyrobený výlučne z ovčieho hrudkového syra.
Finský vzdělávací systém se opakovaně objevuje na předních příčkách světa. Od té doby, co se před 40 lety ve Finsku zavedly velké reformy vzdělávání, tak se jejich vzdělávací systém opakovaně objevuje na předních příčkách světa.
Tak jak to dělají?
Byli byste překvapeni, kdybyste zaslechli, že lidská rasa se pomalu stává čím dál hloupější? Navzdory našim úspěchům v posledních desítkách, či dokonce stovkách, let někteří „experti“ věří, že lidé ztrácejí kognitivní schopnosti a stávají se více emocionálně nestabilními. Jeden výzkumník univerzity Stanford, a genetik, dr. Gerald Crabtree věří, že náš intelektuální propad coby rasy má hodně společného s negativními genetickými mutacemi.
Papyrus Edwina Smitha je medicínsky text zo starovekého Egypta zameraný na chirurgické postupy pri úraze. Datuje sa do 16.-17. dynastie Druhého stredného obdobia v starovekom Egypte, cca v roku 1 600 pred Kristom. Papyrus Edwina Smitha je medzi medicínskymi papyrusmi jedinečný. Zatiaľ čo v iných papyrusoch, v Ebersovom a Londýnskych medicínskych, v ktorých sú texty založené na mágii, Papyrus Edwina Smitha predstavuje racionálny a vedecký prístup k medicíne.
Medicína starovekých Egypťanov je jednou z najstarších, aké sú zdokumentované. Od začiatkov civilizácie v 33. storočí pred Kristom až po perzskú inváziu v roku 525 pred Kristom sa egyptská lekárska prax zväčša nezmenila a bola na svoju dobu vysoko pokročilá, zahŕňajúc jednoduchú neinvazívnu operáciu, upravovanie kostí a rozsiahly zoznam liečiv. Egyptská medicínska myšlienka ovplyvnila neskoršie tradície, vrátane tej gréckej.
Existuje množstvo ciest, po ktorej sa človek, či celé ľudstvo môže vydať. Ciest počas ktorých bude vždy hlavnou prioritou získavanie energie potrebnej na uspokojovanie fyzických a duševných potrieb jednotlivca a snaha o šťastný a spokojný život. Naša krajina ponúka niekoľko ciest, po ktorých sa môžeme vydať a predurčiť si tak spôsob získavania energie, ktorou uspokojíme životné potreby obyvateľstva. Vybraná cesta je zrkadlom toho, ako využívame a hospodárime s prírodnými zdrojmi, akým spôsobom si zaobstarávame potravu a aké kultúrne hodnoty a tradície ctíme. Jej obrazom je prispôsobená okolitá krajina a duchovné hodnoty i tradície našej kultúry.
V poslednej dobe tak často počúvam, že ľudia nie sú spokojní s láskou, partnermi, kolegami, s priateľmi a podobne. Lenže staré známe hovorí: „Naša nespokojnosť s inými pramení najmä s našou nespokojnosťou zo sebou samým.“ A potom nám takýto ľudia len nastavujú naše vlastné zrkadlo, aby sme nazreli hlbšie do nášho vnútra a zamysleli sa nad tým, čomu my nechceme venovať pozornosť, čo potláčame, ba dokonca odmietame, alebo nechceme sami prijať. Bude sa nám to vracať dokola, kým veci nepochopíme a svoj postoj nezmeníme.
