"Naši starověrečtí předkové se ani náhodou neklaněli stromům, potokům, studánkám a pramenům, nýbrž měli v úctě ta místa, kde ze Země tryskající životadárná energie umožnila, na konkrétním místě a podmíněném čase, vytrysknout prameni, v lesní tišině vypustit vody studánce, či vyrůst stromu a vyklíčit vzácným bylinám. Tento zázrak se jevil v očích starých Slávů jako jedinečný důkaz štědrosti Máti Zemlji, jež svým Ma (prsem) nakojila i svoje děti, kterým v jedinečných okamžicích sdělovala budoucnost skrze přilétající matku Slávu (Slova)."