Stavíme pyramidu. Králova komora a Královnina komora je postavena a nám zůstává poslední úkol: dostat se na vrchol Velké pyramidy z úrovně Královy komory. Ve stavbě budeme pokračovat ve stínu dvou technologií: Technologie A – technologie pokročilé civilizace a Technologie B – technologie měděného dláta. Pokusíme se vymodelovat, jak by si s tím poradila dnešní, nebo i pokročilejší technika a jak technika měděného dláta.
V červenci letošního roku 2011 to bude již 86 let, co se ztratil plukovník Percy Harrison Fawcett. Kdo že byl tento muž? Odkud pocházel? Kde, kdy a za jakých okolností se vlastně ztratil? A může mít vůbec na svědomí jeden z nejvýznamnějších objevů 20. století, který by dal odpověď současným vědcům a odborníkům a nabídnul by otevření novým diskuzím k již „uzavřeným tématům“?
Stavba Královy komory. V minulém dílu Experiment 17 jsme převezli z Asuánu do přístavu v Gíze žulu pro stavbu Královy komory. Dnes budeme ze žuly stavět Královu komoru. Opět podle technologie A s vyspělou technologickou úrovní a Technologie B s technologickou úrovní měděného dláta a doleritových koulí. Odpovíme na otázku, jak do výšky 60 m Královy komory lze vyzvednout kvádr těžší než 60 tun.
Nejstarším a pravděpodobně největším tajemstvím počátků Mexika a Severní Ameriky je problém civilizace Olméků. Olmékové jsou dnes často označováni za předchůdce Mayů podle akademických archeologů, nebo za Olmany, což znamená obyvatele Olmanu, "Země Olméků". Když se člověk podívá na záhadné jeskyní kresby, gigantické, dokonale vytvarované hlavy, podivný "zamračený" a násilný vojenský vzhled Olméků, na mysl přichází důležitá otázka: "Kdo jsou tihle podivní lidé?"
Transport. V minulém dílu Experiment 16 jsme se seznámili s problémy těžby žulových kvádrů v Asuánu technologií vyspělou a technologií měděného dláta. Pokusíme se zrekonstruovat přepravu 165 mohutných kvádrů pro Královu komoru do přístavu v Gíze pod pyramidou. Vyhodnotíme časové relace těžby a přesunu, jestli se v jednotlivých technologiích vejdeme do projektované doby stavby 20 roků.
„O dome, v ktorom žil človek, ktorý vstal z mŕtvych, a o pozícii, ktorú zastával vo svetovej histórii, sa dnes dostupné staré texty nezmieňujú. Presné miesto Kráľovstva Osirisa nie je známe. Ale egyptské a grécke legendy prakticky nenechávajú nikoho na pochybách, že jeho pohrebisko sa nachádza v Abydose."
E. A. Wallis Budge, „Vzkriesenie Osirisa“, Zväzok I
Stavba Královy komory. V minulém dílu Experiment 15 jsme představili 2 technologie možné pro stavbu žulové komory panovníka. Teoreticky lze obě použít, jak jsme experimentálně ověřili, ale otázka je, jaká je realita. Jedna věc je jistá. Králova komora je postavena ze žuly, nám nezbývá, než se pokusit vystopovat její původ. Žulové kvádry jsou základním stavebním materiálem pro stavbu Královy komory, proto se budeme věnovat jejich výrobě, opracování a přepravě.
Americkí archeológovia, ktorí robili vykopávky v Abydose v Egypte hovoria, že objavili hrobku Woseribre Senebkaya, predtým neznámeho egyptského faraóna, ktorý vládol počas Druhého stredného obdobia, krátko pred rokom 1650 p.n.l.
Jeden z archeológov na nálezisku pri Taosi, Čína, popisuje, že staroveké observatórium, ktoré tam je: „...sa nepoužívalo len pre pozorovanie astronomických javov, ale tiež pre obetné rituály."
"V máji 1998 počas konferencie, ktorú usporiadal Art Bell ako súčasť aljašskej plavby, Dr. Zahi Hawass urobil vyhlásenie o novom objave v Gíze. Uviedol, že sa našla šachta dlhá okolo 30 yardov (27,5 m, pozn. red.) pod druhou pyramídou a že spolu s tunelmi a obrovskou jaskyňou sa našiel aj nový sarkofág. Tunely boli pod vodou, takže kvôli predbežnej obhliadke bola využitá pomoc potápačov. V budúcnosti, ako povedal Hawass obecenstvu, sa pokúsia o odčerpanie vody, aby mohlo skúmanie pokračovať. Hawass sa zjavne veľmi tešil, keď hovoril o tomto objave. Napriek možnej zámene medzi vyjadreniami „pod druhou pyramídou" a „pod násypom", zdalo sa, že táto správa hovorí o tom istom mieste."
