Vzostup

“Představivost byla akademickým světem opomíjena většinou stejně jako např. slova mýtus nebo intuice. Toto jsou slovní koncepty, které se nalézají na okraji přijatelnosti a přitom jsou v mnoha ohledech mocnými koncepty naší doby. Způsob, jak se tato slova stala opomíjená, to je sama o sobě zajímavá studie, ale tento článek na to není zaměřen; spíše napovídá, že každý z vás by mohl chtít objevit svou cestu k procvičování představivosti.”

“Ve smyslově postřehnutelném světě člověk dospívá k prožitkům, které otupují jeho postřehovací schopnost natolik, že mu psychická oblast zcela uniká. Vstoupí-li na cestu duchovního zdokonalení, opustí tuto sféru pomocí vědomého pozorování sebe sama na psychické úrovni a posléze postupuje k Prázdnotě, která je za hranicí všeho dění. V tom případě nemůže dosáhnout této Prázdnoty ihned. Zatím co k ní upíná pozornost, bezděčně naráží na psychickou (astrální) oblast, která na to reaguje vysíláním křižujících se vibrací do jeho vědomí. A to se děje až do okamžiku, kdy vědomou pozorností dosáhne hledané Prázdnoty. Pak nastane klid.
Tento postup se nazývá střední cesta.”

“Mystikové, kteří neznají mechaniku niterných procesů, pokládají tyto vjemy za vyšší stupeň postupného produchovnění na cestě mystického vývoje. Ve skutečnosti to však znamená, že se jejich svůdné pocitové prožitky jen přenesly do sféry pro člověka ještě neúchopnější, než je sféra pocitových reakcí u těch, kdo neznají mechaniku svého pocitového života.
Postřehy formací psychické přirozenosti však nemusejí mít vždy úpadkovou tendenci. Jestliže člověk dosáhne nejvyššího stupně sebevlády, jeho normální schopnost vnímání se zvětší natolik, že může tyto formace též postřehovat.”

“Dokonce i známí řečtí filozofové chápali, že tvrzení poznej sebe! je pro lidskou bytost nejtěžší úlohou, se kterou se může potýkat. Není to prostě o shrnutí jedinečných vlastností člověka, jeho osobnosti, fyzického vzhledu, emocí a mentálních kvalit. Je v tom něco základnějšího… nepolapitelnějšího.”