“Ve smyslově postřehnutelném světě člověk dospívá k prožitkům, které otupují jeho postřehovací schopnost natolik, že mu psychická oblast zcela uniká. Vstoupí-li na cestu duchovního zdokonalení, opustí tuto sféru pomocí vědomého pozorování sebe sama na psychické úrovni a posléze postupuje k Prázdnotě, která je za hranicí všeho dění. V tom případě nemůže dosáhnout této Prázdnoty ihned. Zatím co k ní upíná pozornost, bezděčně naráží na psychickou (astrální) oblast, která na to reaguje vysíláním křižujících se vibrací do jeho vědomí. A to se děje až do okamžiku, kdy vědomou pozorností dosáhne hledané Prázdnoty. Pak nastane klid.
Tento postup se nazývá střední cesta.”
Český mystik (1908 - 1974), ktorý v mladosti do najhlbších podrobností poznal a sám na sebe uskutočnil najvyššie duchovné a mystické ideály Východu bez toho, aby pritom stratil kontakt s občianskym životom. Svoje skúsenosti potom formuloval ako originálnu, z kníh nevyčítanú duchovnú náuku, ktorá vychádza z psychológie a spôsobu myslenia súčasného Európana. Vedie ho životom a zdokonaľuje jeho bytosť ako celok; nezaoberá sa len fyzickou, mravnou alebo mentálnou zložkou, ale harmonicky ich rozvíja všetky naraz. Z veľkých svetových duchovných smerov má jeho náuka najbližšie k mahájánskemu buddhizmu. V každej zo svojich kníh vysvetľuje Květoslav Minařík duchovné náuky z iného aspektu, aby ich tak lepšie sprístupnil širokým vrstvám čitateľov. Takmer celé jeho životné dielo bolo už vydané vydavateľstvom 