Je třeba pochopit, že naše duše, naše energie, je bezpohlavní a bereme na sebe pouze kabát, tedy tělo, a v něm se posouváme dále po naší karmické pouti. S příchodem na tento svět pak většinou zapomínáme, s jakým úkolem jsme tady přišli. A pochopitelně se to týká i vztahů.
Toto je část vystoupení Marka Gungora, amerického pastora. Zábavnou formou zde podává rozdíly mezi myšlením muže a ženy...
V poslednej dobe tak často počúvam, že ľudia nie sú spokojní s láskou, partnermi, kolegami, s priateľmi a podobne. Lenže staré známe hovorí: „Naša nespokojnosť s inými pramení najmä s našou nespokojnosťou zo sebou samým.“ A potom nám takýto ľudia len nastavujú naše vlastné zrkadlo, aby sme nazreli hlbšie do nášho vnútra a zamysleli sa nad tým, čomu my nechceme venovať pozornosť, čo potláčame, ba dokonca odmietame, alebo nechceme sami prijať. Bude sa nám to vracať dokola, kým veci nepochopíme a svoj postoj nezmeníme.
Láska je zložitá emócia. Existujú pocity, ktoré na prvý pohľad môžu pripomínať lásku, ale na to, aby šlo o skutočnú lásku, sú príliš povrchné. Skutočná láska si vyžaduje čas a nevznikne za jednu noc. Tu sú tri veci, ktoré si ľudia často pletú s láskou...
Poznáte to? Ten pocit vyčerpania, nedostatku energie, ktorú sa vám nedarí obnoviť, nech sa akokoľvek dobre vyspíte?
Ten pocit, že sa točíte v bludnom kruhu. Prečo nás stále znova a znova stretávajú tie isté situácie? Veď sme ich už vyriešili, tak prečo sa nám dejú znova?
Keď siahnete po cigarete, čokoláde, alebo poháriku. Viete, že by ste nemali, ale napriek tomu to urobíte. Čo je príčinou, kde to vzniklo to nutkanie? Ako to, že je to také silné, že vás to premáha stále znova a znova?
To najlepšie z prednášky slávneho doktora a spisovateľa Ruedigera Dahlkeho v Bratislave (11. februára 2012) na tému "Partnerské vzťahy" a "Princíp tieňa". Udobrenie sa s našou tienistou stránkou, teda to čo vidí aj nevidí na svojom partnerovi mužský archetyp Animus a ženský Anima. Doktor Dahlke vysvetľuje aké dôležité je poznanie vlastného tieňa, našej odvrátenej stránky, pred ktorou si mnohí zakrývame oči a častokrát projektujeme vlastné prešľapy a chyby na nášho partnera...
Eckhart Tolle (čte otázku): "V žádném případě nemohu ani nechci odejít z třicetiletého manželství. Prosím, poraďte mi, jak mám využít jeho neuspokojivosti k duchovnímu růstu?"
Publikum: (:-))))))))
Eckhart Tolle (hledá v papíru): Je to muž nebo žena? To neříká, ale mám pocit, že je to žena.
Publikum: (:-))))))))
Eckhart Tolle: Takže, ona je už pevně rozhodnuta, ví, že ho nehodlá opustit. Ví také, že je to neuspokojivé. Takže, co teď? Jak toho využít?
Jedno moudré přísloví praví: Co k tobě patří, neztratíš, a co k tobě nepatří, neudržíš. Zdá se, že v sobě nese pravdu, na kterou často a rádi zapomínáme, zejména když nám ego našeptává, že nám něco důležitého chybí a že to můžeme získat prostřednictvím toho druhého, aniž by nás napadlo, že je to náš vlastní nedostatek. Takže to vypadá, že tímto by byla odpověď na otázky čtenářky Ivany hotová. Jenže není tomu tak. Hlubinný přístup potřebuje kus sebepoznání.
Nejsem zastáncem striktního rozdělování mužského a ženského světa ani zastáncem světa feministického. Neholduji mediálnímu stereotypu, že mužský a ženský svět jsou dvě zcela odlišné planety. Přesto vnímám, že společnost pohlíží na ženu jako na bytost slabší, citlivější a méně samostatnou, než je muž. Muže pokládáme za individualistu stojícího pevnýma nohama na zemi, který si vždy ví rady, a ženu za bytost, jež neumí samostatně řešit problém a které je třeba pomáhat. Vlastně nás tomu učili i ve škole.
Slyšeli jste už o Spoluspotřebitelství? Je to idea, která brzy změní náš svět. Tvrdí to magazín TIME, který zařadil spoluspotřebitelství mezi 10 idejí, které radikálně změní svět v nejbližším období. Rozumnou volbou dneška již není vlastnit ale sdílet. Jak se dále píše v článku magazínu, jednoho dne se podíváme zpět na 20. století a budeme se divit, proč jsme vlastnili tolik věci.
