Jazyk textu na disku z Faistu je „praslovanský“. Tisíce let starému nápisu mohou porozumět jen „Slované“! Disk z Faistu je kotouč z pálené hlíny pocházející z mínojského paláce ve Faistu na Krétě. Je datován přibližně do střední nebo pozdní mínojské doby bronzové (2. tisíciletí př. n. l.). Má průměr kolem 15 cm a po obou stranách je pokryt do spirály otisknutými znaky. Jeho účel, význam a místo zhotovení, nebyl až dodnes známý. Je to jedinečný archeologický nález. Dnes je vystaven v archeologickém muzeu v Herakliónu na Krétě.
Mayská proroctví k nám promlouvají o změnách směrem k pátému Ajaw (pátému Slunci), k pověstnému datu 21. prosince 2012 | Tradiční mayský svět po tisíce let ochraňoval po předcích zděděné znalosti. Jako legendy byly předávány různými klany nebo skupinami, které následovaly cestu nejvyšší mayské spirituality udržujíc ryzí prastarou moudrost. Žijeme v prorokovaných dobách. K těmto časům směřovala i různá proroctví stejně tak, jako ostatní mayské tradice. Vstoupili jsme do doby, kdy se začínají projevovat změny. Lidstvo musí začít vnímat a sledovat změny, kvůli sobě a posvátné Matce Zemi. Stojíme přede dveřmi, za nimiž čekají změny hospodářské a sociální struktury systému jak ho známe, který musí být přetvořen na spravedlivější a vyváženější. Mayská proroctví jsou směsicí vědecko-technologických znalostí založených na posvátném kalendáři Tzolkin a vizionářských schopnostech Chilan Balanů (šamanů/proroků).
Po desetiletí jsou oficiální publikace o Stonehenge plné fascinujících údajů, čísel a teorií popisujících největší anglický předhistorický monument. Avšak ani v jednom průvodci na lesklém křídovém papíru nenajdete zmínku o přestavbě 4000 let starého kamenného kruhu, která probíhala ve 20. století! To je jedno z temných tajemství moderní archeologie, o kterém se nemluví: O dnech, v nichž kameníci přestavěli nejslavnější britský starověký monument Stonehenge tak, jak by podle nich měl vypadat.
Je všeobecně známo, že obnova pokácených pralesů trvá hodně dlouhou dobu, ale jak dlouho přesně? Podle nejnovější studie Atlantického lesního porostu v Brazílii se může deštný prales za určitých podmínek obnovit až překvapivě rychle – během 65 let. Atlantický les se původně vyrůstal podél jižní poloviny Atlantického pobřeží na ploše 1,2 milionu kilometrů čtverečných. Kdysi zdravý a bohatý les byl nepřetržitě využíván pro obživu, dřevo a prostor. Dnes toto zabrané území slouží jako domov pro lidi, včetně dvou největších brazilských měst Sao Paulo a Rio de Janeiro. Z původního zalesnění zůstalo jen 100.000 kilometrů čtverečných. V roce 1993 vytvořila vláda několik chráněných území ze zbytků lesa.
Každý má možnost i dnes objevit svou jeskyni. Proč ne? Cesty a způsoby jak ji najít a v terénu rozpoznat jsou různé. Snem snad každého malého kluka je najít a důkladně prozkoumat dosud neobjevenou jeskyni. Na evropském kontinentě to může být problém. Hustota osídlení spolu s technickými možnostmi geologů moc šancí na takový objev nedávají. Ale přesto se dá najít něco, co splní vaše sny… Ve zprávách se sporadicky objevují informace o novém nálezu podzemních prostor. Takové výzkumy však nelze nazývat velkým „klukovským“ objevem. Vždy se jedná o podzemní pseudokrasové prostory, ne delší, než pár desítek metrů. Navíc, přístup do takových jeskyní je hned po objevu striktně zakázán a užívají si ho jen geologové a organizovaní jeskyňáři.
STAROVĚKÁ ČÍNSKÁ TECHNIKA využívala koncept těžiště, jak se ukazuje u dynastie Čchin (221-207 př. n. I). Vahadlo na nošení vody bylo vyvážené, když byly obě nádoby plné, ale převážilo se, když se jedna z nádob vyprázdnila. Náznak konceptu síly je v Mo-ťing. Pochází ze zkušeností lidí získaných při práci, ačkoliv sinolog A. C. Graham říká, že mohisté přemýšleli jenom v pojmech "váha a tah", a ne síla. Mo-ťing svazuje mechanickou sílu s lidskou silou, kterou nazývá tělesná sing neboli tvar, zatímco působení těles, např. při zvedání, je nazýváno fen neboli "námaha." "Síla" je podle Mo-t'ing "to, čím působí "tvar" na "námahu".
Počátkem roku 2002 bylo možné zaznamenat značné pokroky při stavbě masivního systému hradeb, obkličujících pyramidy a rosáhlé, dosud neprozkoumané území na gízské plošině. Po dostavění bude mít celková ohražená plocha takřka deset čtverečních kilometrů. K čemu to má být dobré? Giza je jedním z nejdůležitějších archeologických míst na světě, kde jistě čekají ještě mnohé poklady dávného Egypta, jejichž odkrytí vyžaduje důmyslnou technologii a dohled. Ale proč mají další výzkum gízské plošiny chránit hradby a strážní věže? Byly snad, na tomto území objeveny vzorky stop vzácných zemin, či jedinečných minerálů? Nebo je to, jak prohlašují někteří úředníci, skutečně jen opatření na ochranu území před teroristy, a kontrole masy turistů navštěvující tento areál?