Je všeobecně známo, že obnova pokácených pralesů trvá hodně dlouhou dobu, ale jak dlouho přesně? Podle nejnovější studie Atlantického lesního porostu v Brazílii se může deštný prales za určitých podmínek obnovit až překvapivě rychle – během 65 let. Atlantický les se původně vyrůstal podél jižní poloviny Atlantického pobřeží na ploše 1,2 milionu kilometrů čtverečných. Kdysi zdravý a bohatý les byl nepřetržitě využíván pro obživu, dřevo a prostor. Dnes toto zabrané území slouží jako domov pro lidi, včetně dvou největších brazilských měst Sao Paulo a Rio de Janeiro. Z původního zalesnění zůstalo jen 100.000 kilometrů čtverečných. V roce 1993 vytvořila vláda několik chráněných území ze zbytků lesa.
Překvapivý objev skupiny odborníků, kteří se nazývají „Noví vědci“
Atlantický les původně vyrůstal podél jižní poloviny Atlantického pobřeží na ploše 1,2 milionu kilometrů čtverečných.
Marcia Marquesová z Federální univerzity v Paraná sesbírala množství dat z různých částí lesa pro stanovení možné doby jeho obnovy. Pro svůj výzkum použila netradiční metody, spolupracovala s mnoha zástupci odlišných vědních oborů.
Volně žijící zvířata
Výzkumníci se zabývali čtyřmi různými vlivy: podílem druhů stromu, jehož semena jsou roznášeny zvířaty, podílem druhů, který roste ve stínu, výškou stromů a celkovým množstvím přirozených druhů. Zvířata jedí ovoce a v trusu pak roznášejí semena stromů. Stromy udržují při životě malá a nepřímo i velká zvířata. Z podílu živočichy rozptýlených stromů je možné odhadnout, za jak dlouho vyroste nový les. Volně žijící zvířata jsou klíč k úspěšné regeneraci vykácených ploch. 80% stromů deštného pralesa je rozneseno živočichy.
Endemické druhy
Dalším předpokladem úspěšné regenerace pralesa je přítomnost velkého podílu stromů milující stín. Tím, že byly vykáceny vysoké stromy, došlo k přirozenému vyhubení porostů ve stínu. Tento porost pak potřebuje delší dobu ke komplexní regeneraci, asi 160 let.Aby se obnovila přirozená druhovost stromů charakteristická pro originální les, bude zapotřebí delšího času, až 4000 let. Přirozené (endemické) druhy, které jsou charakteristické pro Atlantický les, byly dlouhou dobu izolovány na okrajích. Výsledkem je, že jejich semena nemohla být zvířaty rozptýlena do chráněných území. Pokud nemají endemické druhy kde klíčit, nerostou a les se nemůže úplně obnovit.
Neobvykle rychlá obnova bez zásahu člověka
Studii Marcii Marquesové ocenil Nick Brown, odborník z Oxfordské univerzity. Každý vědec automaticky předpokládá rychlý pokles zalesnění, jestliže je prales rozdělen nebo jinak porušen. Takové schematické a naučené přemýšlení je na škodu věci. Nová studie ukazuje na novou skutečnost. Atlantický les disponuje překvapující odolností a vitalitou. Brownův vlastní výzkum jedné části Atlantického lesa dospěl k podobným závěrům. Vědci z celého světa se budou muset začít zajímat, zda je tato regenerační vlastnost charateristická pouze pro Atlantský les a aplikovat výsledky výzkumu na vlastním území. Nová generace odborníků, které sám nazývá “Noví vědci” mohou napravit škody na ekosystému způsobené lidmi. Atlantický les může být znovu obýván přirozenými druhy.
Zdroj: WM magazín 80
